Lidem po pracovních úrazech nebo nemocech z povolání má pomoci renta. Její výše se ale snižuje o minimální mzdu, která v posledních letech stoupá. V úterý o tom jednala desítka bývalých horníků s ombudsmankou Annou Šabatovou. Nová pravidla pro renty by mohla přinést chystaná novela zákoníku práce.
Horníci se s ombudsmankou rychle shodli na tom, že snižování renty kvůli minimální mzdě je pro mnohé z nich likvidační.
„To přitom jsou lidé, kteří byli běžně zaměstnaní, měli rodiny a tím, že jsou krácení o tu minimální mzdu, se někteří dostávají až na dno společnosti,“ řekl Milan Cibula, bývalý horník po úrazu.
- Renta 20 tisíc korun za měsíc
- 2013
- Minimální mzda 8 500 Kč, zůstatek 11 500 Kč
- 2018
- Minimální mzda 12 200 Kč, zůstatek 7 800 Kč
- Zvyšování minimální mzdy
- 2013: 8 500
2015: 9 200
2016: 9 900
2017: 11 000
2018: 12 200 - Zdroj MPSV
Za poslední čtyři roky se minimální mzda zvyšovala hned několikrát. Další navýšení o 1200 Kč bude od ledna. Pro horníky, kteří navštívili Šabatovou, a dalších asi 15 tisíc lidí v podobné situaci to není dobrá zpráva.
„U těch nízkých rent, které vznikly z nízkých výdělků, tam to tu rentu sežere a to si myslím, že je velký problém,“ uvedla ombudsmanka.
Řešení může být jednoduché
Stále častěji se proto lidé obracejí i na Národní radu osob se zdravotním postižením. Ta připravila novelu zákoníku práce, určenou teď už novým poslancům.
Je to velmi nepatrná novela, která říká: výše minimální mzdy se fiktivně započítá v té výši, jaká byla zrovna době, kdy byla renta přiznána, uvedl předseda rady Václav Krása.
Jako další problém vidí lidé, závislí na rentě, každoroční povinné prohlídky. Pokud totiž onemocní nějakou civilizační nemocí, například cukrovkou, o odškodnění přijdou úplně. „Přicházíme automaticky o rentu, o jedinou finanční jistotu, kterou naše rodiny mají. My nevíme, jak zestárnout, abychom žádnou obecnou chorobu neonemocněli,“ řekl bývalý horník v uranových dolech Michal Dziura. Témata chce Anna Šabatová probrat s ministerstvem práce a sociálních věcí.
