Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 2,8 procenta z březnových tří procent. Zdražily zejména bydlení a některé potraviny, především zelenina, dražší byly i pohonné hmoty. Naopak zlevnil alkohol nebo třeba vejce a cukr. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali stagnaci meziroční inflace.
„Dubnová inflace dopadla lépe, než čekal trh i centrální banka. Oproti předchozímu měsíci ceny vzrostly pouze o 0,1 procenta a meziroční inflace tak mohla poklesnout z předchozích tří procent na 2,8 procenta,“ komentuje vývoj analytik ČSOB Petr Dufek.
Zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami alkoholických nápojů a tabáku, uvedli statistici. Ceny alkoholických nápojů zlevnily v dubnu o 0,2 procenta, přičemž v březnu o 4,5 procenta rostly. Vejce v dubnu meziročně zlevnila o 10,5 procenta a cukr o 30,8 procenta.
Ve srovnání s loňským rokem zdražilo naopak nejvíce bydlení a výrazně dražší je také elektrická energie, téměř o 12 procent. „Nicméně napětí na realitním trhu žene vzhůru i nájmy. Vzhledem k tomu, že jde o největší část spotřebního koše domácností, kdy více než čtvrtina výdajů je spojená s bydlením, tak celých šest procent navíc v důsledku růstu cen už pociťuje většina domácností ve svých peněženkách,“ dodává Dufek.
Do růstu cen se promítla špatná úroda
Klíčovým důvodem pomalejší inflace byla pak v dubnu celkově podle analytiků slabší než předpokládaná cenová dynamika některých potravin. „Například vajec, sýrů, tvarohu, másla či mléka,“ vysvětluje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Citelně ale zdražovala zelenina, například brambory jsou meziročně dražší o 70 procent. Růst cen zeleniny a některých dalších potravin je ale také odrazem loňského sucha a špatné úrody. „Ta byla třeba v případě zmíněných brambor třetí nejhorší v historii sledování od roku 1920,“ dodává Kovanda.
Zdražují však také služby, ať už služby finanční, pojišťovací či osobní péče. „V nich se souhrnně zrcadlí aktuální silný růst mezd napříč ekonomikou. Například růst průměrné mzdy automechanika se odráží v dražších opravách vozů, který se pak promítá do růstu ceny povinného ručení, který pozorujeme,“ upozorňuje Kovanda.
Ve směru růstu v důsledku pokračujícího růstu cen ropy na světových trzích působily i ceny pohonných hmot, které meziměsíčně zrychlily o čtyři procenta, což představuje nejvyšší meziměsíční růst za poslední rok.
„Navzdory tomu to jsou však ceny pohonných hmot, které by měly začít postupně způsobovat zpomalování meziročního růstu cen, a to právě z titulu vysoké srovnávací základny minulého roku. Ceny benzinu Natural totiž od května minulého roku přesáhly hranici 32 Kč za litr, v červnu pak hranici 33 Kč za litr, kde setrvaly téměř až do konce roku,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
„Inflace zřejmě zůstane na ústupu ze svého březnového maxima i v nadcházejících měsících. Rychlý růst cen pohonných hmot v loňském květnu a červnu opustí srovnávací základnu, což bude tlačit meziroční inflaci dolů. K tomu zřejmě přispěje i zastavení aktuálního růstu cen benzinu a nafty v návaznosti na korekci světových cen ropy,“ doplnil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Inflace bude podle analytiků spíše klesat
Koruna po zveřejnění inflace mírně oslabila. Čísla totiž naznačují, že inflační tlaky v ekonomice ustupují a ČNB by tak nemusela letos už podle ekonomů zvyšovat sazby.
„Inflace bude v celém průběhu letošního roku zpomalovat, ale měla by se udržet nad inflačním cílem ČNB, přestože inflační tlaky jsou v ekonomice stále přítomné. Zejména ceny v zemědělství ukazují na další zdražování potravin. Prudce nahoru jdou však i ceny ve stavebnictví, průmyslu a v tržních službách. Domnívám se tak, že ve druhé polovině roku ještě dojde ke zvýšení sazeb. Do velké míry ale bude záležet na vývoji v zahraničí,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Při rozhodování o sazbách může sehrát roli nejenom inflace, ale i celkový stav ekonomiky. „Ve zbytku letošního roku očekáváme, že inflace bude postupně dále zpomalovat a shora se přibližovat k dvouprocentnímu cíli centrální banky. Její sestup k nižším hodnotám bude ovlivněn postupným zpomalováním hospodářského růstu, ochabováním růstu mezd i vlivem působení přísnější měnové politiky. V průměru za celý letošní rok odhadujeme růst spotřebitelských cen na úrovni 2,3 %,“ říká analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
ČNB tak ani podle Dufka v této chvíli nemusí se zvedáním sazeb pospíchat. A i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč se domnívá, že květnové zvýšení úrokových sazeb ČNB bude pro letošní rok představovat jedinou změnu měnově-politických úrokových sazeb v české ekonomice.
Podle Kovandy pak za celý rok inflace vykáže tempo 2,4 procenta a její dubnový vývoj snižuje pravděpodobnost, že Česká národní banka letos ještě zvýší svoji základní úrokovou sazbu.
„Růst spotřebitelské inflace kulminoval již v březnu a přes tři procenta se již letos s největší pravděpodobností nepodíváme. V nadcházejících měsících očekávám další zpomalení spotřebitelské inflace směrem k 2,5 procenta,“ uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
