Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na tři procenta z únorových 2,7 procenta. Šlo o nejvyšší meziroční růst od října 2012, uvedl Český statistický úřad. Vyšší byly zejména ceny některých potravin, zdražila i elektřina nebo pohonné hmoty. Výsledek překonal očekávání analytiků.
Zdražování je podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka odezvou rychlého růstu ekonomiky v loňském a předloňském roce. „Rychlý růst výroby vedl k vyšší poptávce po pracovních silách a při vyčerpané zásobě volných pracovních sil se tento tlak začal přelévat do vyšších mezd. Potom bylo již jen otázkou času, kdy se mzdová inflace přetaví v cenovou inflaci,“ uvedl.
Podle statistiků měly na meziroční zvyšování cenové hladiny největší vliv ceny v oddíle bydlení. O 3,6 procenta více se platilo za nájemné, o 2,6 procenta vzrostly ceny za vodné a stočné a o 3,6 procenta za zemní plyn.
Inflace je ale patrná i v supermarketech. „Z potravin strmě vzhůru stoupá například cena některých druhů zeleniny, jako jsou brambory nebo cibule, jejichž cena je na historickém maximu. Důvodem je loňské suché a teplé počasí, které zapříčinilo špatnou úrodu nejen v Česku, ale prakticky v celé Evropě. Kvůli špatné úrodě obilovin v čele s pšenicí zdražuje pečivo,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Brambory tak byly v meziročním srovnání dražší téměř o 74,5 procenta, pekárenské výrobky a obiloviny zdražily o 3,3 procenta a máslo o 8,6 procenta. Levnější naopak byly vejce, ovoce a cukr. Ve srovnání s únorem ale jejich zlevňování zpomalilo.
Ke zdražujícím potravinám se zřejmě přidá maso
Podle Kovandy zatím alespoň příliš nerostla cena masa. „I to se ale nyní mění. Cena vepřového na evropském trhu totiž povážlivě stoupá. Jatečně zpracovaná prasata za poslední necelý měsíc podražila o pětinu, jejich jednotlivé samostatně obchodované části i o 40 procent. Důvodem není sucho, ale Čína. Tamní chovy decimuje africký mor prasat, takže se o to více musí dovážet z jiných zemí, včetně evropských. To žene cenu evropského vepřového vzhůru,“ přiblížil.
„Dále v březnu zdražovaly pohonné hmoty, a to zejména kvůli omezení těžby ze strany zemí jako Saúdská Arábie či Rusko. Ke zdražení paliv ovšem přispěla také koruna, jež letos oslabuje vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Slabší koruna je obecně proinflačním činitelem,“ dodal Kovanda.
„Celková inflace se tak dostala na horní úroveň tolerančního pásma inflačního cíle české centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Data o inflaci potvrzují, že řada zpráv z české ekonomiky by hovořila pro zpřísnění měnové politiky, rizika a nejistoty spjaté se zahraničním hospodářským vývojem ale momentálně vedou ČNB k udržování úrokových sazeb na stabilní úrovni,“ doplnil.
Inflace na vrcholu?
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Michala Brožky by inflace v následujících měsících měla zpomalovat, a to vlivem srovnávací základny z minulého roku. „Ale s ohledem na růst spotřeby domácností to bude spíše velmi pomalý sestup,“ podotkl. Za celý rok 2019 očekává inflaci na úrovni 2,5 procenta. S tím souhlasí i Jáč, který poznamenává, že ČNB ve své prognóze z počátku února ale předpokládala průměr za celý rok 2019 na úrovni 2,2 procenta.
„Návrat inflace k nižším hodnotám bude ovlivněn postupným zpomalováním hospodářského růstu, ochabováním růstu mezd i vlivem působení přísnější měnové politiky, ke které národní banka přistoupila v průběhu loňského roku,“ míní analytik Raiffeisenbanky Luboš Růžička.
Podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského se zdá, že březen znamenal pro inflaci v letošním roce vrchol.
