Moskva - Dnešním dnem vchází v platnost dohoda mezi Ruskem a Norskem, která definitivně řeší rozdělení sporného území v oblasti Barentsova moře. Tato oblast je bohatá na ropu a zemní plyn. Dohoda podepsaná 7. června uzavřela čtyřicet let trvající spory. Historie konfliktu sahá až do období studené války. K přitažlivosti lokality nyní přispívá i postupné tání ledovců, které umožňuje těžbu i v dříve nepřístupných oblastech. Podle dohody si obě země rozdělí spornou oblast na sever od Norska čítající sto sedmdesát pět tisíc kilometrů čtverečních rovným dílem.
Norové už začali připravovat seizmickou studii pro celou oblast. Do nynějška bylo na výzkum mořského dna uvaleno moratorium. Geologové přitom odhadují, že v oblasti se mohou nacházet naleziště až 30 procent světových zásob ropy a plynu. Dlouhodobě o ně usiluje pět severských zemí. Kanadský ministr zahraničí Lawrence Cannon například loni v září prohlásil, že Kanada bude aktivně hájit své území, na což opakovaně upozorňovala. Podle jeho slov udělají Kanaďané vše pro to, aby své nároky obhájili.
Podle publicisty Jana Petránka se na sporném území nachází až 100 miliard tun ropy. Jde také o obrovské naleziště plynu nazývané Stockman, přirovnávané ke „zlatému území“ Klondike. „Větší přírodní bohatství má už jen Turkmenistán,“ dodal Petránek.
Nevyřešený zatím zůstává spor o severozápadní cestu mezi Spojenými státy a Kanadou, ale i pře o malý ostrov poblíž Grónska mezi Kanadou a Dánskem. Dohodu s USA o Beringově úžině zase odmítá ratifikovat ruský parlament. Dánsko si nárokuje severní pól. Největší spory má vyřešit OSN.
