Řemeslníky či lékaře zřejmě čeká EET. Rozšíření evidence na další obory prošlo sněmovnou

6 minut
Řemeslníky či lékaře zřejmě čeká EET. Rozšíření evidence na další obory prošlo sněmovnou
Zdroj: ČT24

Sněmovna na pátý pokus dospěla k závěrečnému hlasování o vládní novele elektronické evidence tržeb a odsouhlasila rozšiření evidence na další obory podnikání, mimo jiné řemeslníky. Dolní komora na pátečním jednání také například schválila, aby zpravodajské služby získaly více pravomocí.

Novelu k EET v závěrečném hlasování podpořilo 102 poslanců, zapotřebí jich bylo 96. Hlasovaly pro ni ANO, ČSSD a KSČM. Proti byly kluby ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a všichni nezařazení poslanci.  

Předloha v reakci na verdikt Ústavního soudu především rozšiřuje evidenci tržeb na ostatní obory, které jí dosud nepodléhaly, například na řemeslníky, zdravotnická zařízení nebo podnikatele v zemědělství. Zatím platí hlavně pro obchod, restaurace a hotely.

„Je to dobrá zpráva pro narovnání podnikatelského prostředí, protože bude platit EET pro všechny vlny, pro všechny podnikatele bez rozdílu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Současně se některé služby nebo vodné a stočné přesunou do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Ta bude platit i pro audioknihy a elektronické knihy. Zvyšuje se rovněž limit hotovostních tržeb pro možnost využití evidence tržeb bez připojení k internetu. Vláda původně navrhovala 200 tisíc korun, sněmovna ho zvýšila na 600 tisíc korun.

Přes nesouhlas ministryně poslanci rozhodli, že evidenci tržeb nebude podléhat předvánoční prodej sladkovodních ryb ve dnech 18. až 24. prosince v takové provozovně, kde se uskutečňují pouze takovéto tržby. S návrhem přišel Pavel Kováčik (KSČM) a ztotožnil se s ním i rozpočtový výbor. 

Řemeslníci, kterých se zavedení třetí a čtvrté vlny EET týká, s nynějším rozhodnutím sněmovny nesouhlasí. Zároveň nepopírají, že se vyšší náklady na nákup a provoz pokladny můžou promítnout i do cen služeb. „Nikdy to nejsou slibované skoro nenáklady, vždycky se to nakonec vyšplhá do několika desítek tisíc korun,“ tvrdí předseda Asociace kadeřníků Václav Pražák.

Podle ředitele Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Pavla Žatečky by se měl stát zaměřit na kontrolu toho, kdo provádí práce, kdo pracuje načerno. „Ti EET ani žádné doklady nikdy vyplňovat nebudou, protože těch se to nikdy nedotkne,“ upozornil.

Spor o sociální služby

V rámci schvalování EET dolní komora podpořila vyřazení některých sociálních služeb z evidence, a to i hlasy koaliční ČSSD proti postoji vládního ANO.  Podle ministerstva financí je taková výjimka nesystémová a zbytečná.

Vyřazení z EET se týká například sociální péče v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby závislé na návykových látkách, sociální péče v domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením nebo ambulantní a terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Sněmovna také vyřadila z EET sociální služby pro uprchlíky a oběti katastrof nebo sociální prevenci.

Ve středu sněmovna rozhodování přerušila potom, co ČSSD ohlásila, že podpoří vynětí části sociálních služeb z EET. Ministryně financí tehdy prohlásila, že postup sociální demokracie odporuje koaliční dohodě. Předseda ČSSD Jan Hamáček ale věc za fatální nepokládá.

„Sociální demokracie hlasovala pro zákon jako celek. My jsme měli v koaliční smlouvě novelu zákona o EET, takže to, že hlasovala pro zákon jako celek, dodržela. Samozřejmě my si musíme zhodnotit a vyřešit vnitřně, že hlasovali pro zhruba 12 pozměňovacích návrhů. V celém průběhu připomínkového řízení nikdy tato připomínka stran sociálních služeb nezazněla, nejen od koaličního partnera, ale od nikoho,“ dodala po hlasování Schillerová. Podpořených pozměňovacích návrhů ohledně sociálních služeb bylo 17.

„My si budeme muset vysvětlit víc věcí, obecně fungování našich poslaneckých klubů ve sněmovně. A od toho je tady koaliční rada, ta se sejde příští týden,“ reagoval šéf ČSSD. 

Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Dá se očekávat, že senátoři k ní budou mít výhrady a zřejmě ji dolní komoře vrátí. S tím počítají i koaliční strany. „Pak v souladu s vládním programovým prohlášením podpoříme sněmovní verzi,“ poznamenal Hamáček.

Podle Schillerové se zřejmě bude těžko stíhat účinnost novely od 1. ledna 2020. „Spíš to tipuji na jarní měsíce roku 2020,“ přiblížila.

Se zamítnutím novely i zrušením celé evidence opozice neuspěla

Vláda předložila poslancům novelu loni v červnu. Její projednávání se prodlužovalo kvůli nesouhlasu opozice a jejím rozsáhlým projevům. Některé opoziční strany si za to od premiéra Andreje Babiše (ANO) vysloužily obvinění z obstrukcí, které ale odmítaly. První čtení začalo loni v září a sněmovna ho dokončila až na osmý pokus letos v únoru.

Během závěrečného schvalování museli poslanci rozhodnout o osmi stovkách pozměňovacích návrhů. Bylo mezi nimi asi 770 návrhů ODS na vynětí jednotlivých oborů podle úřední klasifikace NACE z evidence tržeb. Pozornost vzbudilo například odmítnutí návrhu vyjmout chov velbloudovitých zvířat nebo kosmickou dopravu.

Opozice se neúspěšně pokusila zrušit celou evidenci tržeb nebo zamítnout projednávanou předlohu. Koaliční strany hájí EET argumenty o narovnání podnikatelského prostředí a o lepším výběru daní. I poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová říká, že EET tak, jak bylo schválené, nepřináší nějaké zásadní problémy.

Naopak předseda ODS Petr Fiala slíbil, že pokud jeho strana uspěje ve volbách, evidenci tržeb zruší. 

„Kdyby to cokoliv mohlo přinést, tak bychom o tom ještě mohli diskutovat. Ale víme, že to nepřinese vůbec nic,“ míní předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Považujeme to pouze za byznys pro firmy, které prodávají tato zařízení. Je to zhruba 300 tisíc živnostníků. Takže řádově asi 1,5 miliardy korun byznys pro tyto firmy, nic jiného,“ říká zase místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

„Tato vláda se snaží navalit různé povinnosti na ty nejmenší, na drobné živnostníky, na spolky, a to je nehorázné,“ tvrdí místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 38 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánovčera v 21:00

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...