Sněmovna na pátý pokus dospěla k závěrečnému hlasování o vládní novele elektronické evidence tržeb a odsouhlasila rozšiření evidence na další obory podnikání, mimo jiné řemeslníky. Dolní komora na pátečním jednání také například schválila, aby zpravodajské služby získaly více pravomocí.
Řemeslníky či lékaře zřejmě čeká EET. Rozšíření evidence na další obory prošlo sněmovnou
Řemeslníky či lékaře zřejmě čeká EET. Rozšíření evidence na další obory prošlo sněmovnou (zdroj: ČT24)
Novelu k EET v závěrečném hlasování podpořilo 102 poslanců, zapotřebí jich bylo 96. Hlasovaly pro ni ANO, ČSSD a KSČM. Proti byly kluby ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a všichni nezařazení poslanci.
Předloha v reakci na verdikt Ústavního soudu především rozšiřuje evidenci tržeb na ostatní obory, které jí dosud nepodléhaly, například na řemeslníky, zdravotnická zařízení nebo podnikatele v zemědělství. Zatím platí hlavně pro obchod, restaurace a hotely.
„Je to dobrá zpráva pro narovnání podnikatelského prostředí, protože bude platit EET pro všechny vlny, pro všechny podnikatele bez rozdílu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Současně se některé služby nebo vodné a stočné přesunou do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Ta bude platit i pro audioknihy a elektronické knihy. Zvyšuje se rovněž limit hotovostních tržeb pro možnost využití evidence tržeb bez připojení k internetu. Vláda původně navrhovala 200 tisíc korun, sněmovna ho zvýšila na 600 tisíc korun.
Přes nesouhlas ministryně poslanci rozhodli, že evidenci tržeb nebude podléhat předvánoční prodej sladkovodních ryb ve dnech 18. až 24. prosince v takové provozovně, kde se uskutečňují pouze takovéto tržby. S návrhem přišel Pavel Kováčik (KSČM) a ztotožnil se s ním i rozpočtový výbor.
Řemeslníci, kterých se zavedení třetí a čtvrté vlny EET týká, s nynějším rozhodnutím sněmovny nesouhlasí. Zároveň nepopírají, že se vyšší náklady na nákup a provoz pokladny můžou promítnout i do cen služeb. „Nikdy to nejsou slibované skoro nenáklady, vždycky se to nakonec vyšplhá do několika desítek tisíc korun,“ tvrdí předseda Asociace kadeřníků Václav Pražák.
Podle ředitele Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Pavla Žatečky by se měl stát zaměřit na kontrolu toho, kdo provádí práce, kdo pracuje načerno. „Ti EET ani žádné doklady nikdy vyplňovat nebudou, protože těch se to nikdy nedotkne,“ upozornil.
Spor o sociální služby
V rámci schvalování EET dolní komora podpořila vyřazení některých sociálních služeb z evidence, a to i hlasy koaliční ČSSD proti postoji vládního ANO. Podle ministerstva financí je taková výjimka nesystémová a zbytečná.
Vyřazení z EET se týká například sociální péče v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby závislé na návykových látkách, sociální péče v domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením nebo ambulantní a terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Sněmovna také vyřadila z EET sociální služby pro uprchlíky a oběti katastrof nebo sociální prevenci.
Ve středu sněmovna rozhodování přerušila potom, co ČSSD ohlásila, že podpoří vynětí části sociálních služeb z EET. Ministryně financí tehdy prohlásila, že postup sociální demokracie odporuje koaliční dohodě. Předseda ČSSD Jan Hamáček ale věc za fatální nepokládá.
„Sociální demokracie hlasovala pro zákon jako celek. My jsme měli v koaliční smlouvě novelu zákona o EET, takže to, že hlasovala pro zákon jako celek, dodržela. Samozřejmě my si musíme zhodnotit a vyřešit vnitřně, že hlasovali pro zhruba 12 pozměňovacích návrhů. V celém průběhu připomínkového řízení nikdy tato připomínka stran sociálních služeb nezazněla, nejen od koaličního partnera, ale od nikoho,“ dodala po hlasování Schillerová. Podpořených pozměňovacích návrhů ohledně sociálních služeb bylo 17.
„My si budeme muset vysvětlit víc věcí, obecně fungování našich poslaneckých klubů ve sněmovně. A od toho je tady koaliční rada, ta se sejde příští týden,“ reagoval šéf ČSSD.
Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Dá se očekávat, že senátoři k ní budou mít výhrady a zřejmě ji dolní komoře vrátí. S tím počítají i koaliční strany. „Pak v souladu s vládním programovým prohlášením podpoříme sněmovní verzi,“ poznamenal Hamáček.
Podle Schillerové se zřejmě bude těžko stíhat účinnost novely od 1. ledna 2020. „Spíš to tipuji na jarní měsíce roku 2020,“ přiblížila.
Se zamítnutím novely i zrušením celé evidence opozice neuspěla
Vláda předložila poslancům novelu loni v červnu. Její projednávání se prodlužovalo kvůli nesouhlasu opozice a jejím rozsáhlým projevům. Některé opoziční strany si za to od premiéra Andreje Babiše (ANO) vysloužily obvinění z obstrukcí, které ale odmítaly. První čtení začalo loni v září a sněmovna ho dokončila až na osmý pokus letos v únoru.
Během závěrečného schvalování museli poslanci rozhodnout o osmi stovkách pozměňovacích návrhů. Bylo mezi nimi asi 770 návrhů ODS na vynětí jednotlivých oborů podle úřední klasifikace NACE z evidence tržeb. Pozornost vzbudilo například odmítnutí návrhu vyjmout chov velbloudovitých zvířat nebo kosmickou dopravu.
Opozice se neúspěšně pokusila zrušit celou evidenci tržeb nebo zamítnout projednávanou předlohu. Koaliční strany hájí EET argumenty o narovnání podnikatelského prostředí a o lepším výběru daní. I poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová říká, že EET tak, jak bylo schválené, nepřináší nějaké zásadní problémy.
Naopak předseda ODS Petr Fiala slíbil, že pokud jeho strana uspěje ve volbách, evidenci tržeb zruší.
„Kdyby to cokoliv mohlo přinést, tak bychom o tom ještě mohli diskutovat. Ale víme, že to nepřinese vůbec nic,“ míní předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Považujeme to pouze za byznys pro firmy, které prodávají tato zařízení. Je to zhruba 300 tisíc živnostníků. Takže řádově asi 1,5 miliardy korun byznys pro tyto firmy, nic jiného,“ říká zase místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„Tato vláda se snaží navalit různé povinnosti na ty nejmenší, na drobné živnostníky, na spolky, a to je nehorázné,“ tvrdí místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.