Řekové obrací: V referendu jich chce více zaškrtnout „ANO“

Atény – Výsledek nedělního referenda o podmínkách, které mezinárodní věřitelé spojují s poskytnutím další finanční pomoci zadluženému Řecku, bude velmi těsný. Alespoň tak to vyplývá ze zatím poslední ankety, kterou provedl řecký institut ALCO. Pro podmínky věřitelů, které počítají s úspornými reformami, se vyslovilo o něco více Řeků než proti. Skoro 12 procent oslovených se ale ještě nerozhodlo. Průzkum agentury Bloomberg nicméně ukázal, že odpůrci věřitelských reforem stále převažují.

Podle listu Etnos „ano“ odpovědělo 44,8 procenta respondentů, proti bylo 43,4 procenta. Nerozhodnutých zůstávalo zhruba 11,8 procenta.

Naopak podle průzkumu, který si objednala zpravodajská agentura Bloomberg News, bude 43 procent oslovených hlasovat pro „ne“ a 42,5 procenta pro možnost „ano“. V této anketě nedokázalo nebo nechtělo odpovědět skoro 15 procent respondentů. Naopak podpora setrvání Řecka v eurozóně byla podle zjištění Bloombergu jednoznačná. Za nejlepší volbu pro budoucnost Řecka ji považovaly více než čtyři pětiny dotázaných. Pro návrat k národní měně bylo pouze 12 procent respondentů.

Na tenkém ledu průzkumů

Do dneška byl přitom proveden pouze jeden platný průzkum veřejného mínění, ze kterého vyšlo, že počet voličů, kteří se chystají návrhy věřitelů odmítnout, je vyšší než těch, kteří je chtějí přijmout. Průzkum pod záštitou řeckého institutu ProRata, ukázal, že 33 procent respondentů bude hlasovat v referendu kladně a 54 procent poslechne Tsiprasovu vládu a bude hlasovat „ne“.

Vedle toho se už během čtvrtka objevily informace o dalším průzkumu, který dával mírně navrch podporovatelům podmínek eurozóny. Institut pro průzkumy veřejného mínění GPO, kterému se autorství přičítá, se ale proti tomu ohradil s tím, že zveřejněná data jsou jen dílčí a tudíž zavádějící. Agentura se také rozhodla přijmout soudní kroky i z obav z poškození její dobré pověsti.

Mezi řeckými voliči panuje před klíčovým referendem zmatení, napsala dnes agentura AP. Jedním z důvodů je i aktuální otázka, na kterou mají odpovídat. Ta je formulována úřednickým jazykem na několika řádcích, přičemž ve výběru odpovědí se možnost „ne“ nachází před „ano“. Řecký nejvyšší správní soud má dnes také rozhodovat, zda referendum neporušuje ústavu.

Aby bylo hlasování platné, musí k urnám přijít 40 procent z bezmála deseti milionů voličů. Průzkum z tohoto týdne naznačuje, že svůj názor chce vyjádřit 86 procent z nich. První odhady výsledků se čekají v neděli v devět hodin večer.

Na výsledky nedělního referenda, ve kterém mají obyvatelé Řecka rozhodnout o přijetí úsporného programu mezinárodních věřitelů, netrpělivě čeká celá Evropa. Premiér Alexis Tsipras ve středu své spoluobčany vyzval, aby nabídku věřitelských institucí odmítli.

„V pondělí po referendu bude mít řecká vláda u jednacího stolu lepší pozici. Rozhodnutí lidu je silnější než vůle vlády,“ je přesvědčen Tsipras. Jen den před televizním projevem přitom poslal Mezinárodnímu měnovému fondu, Evropské centrální bance a Evropské komisi dopis, ve kterém vyjádřil svoje odhodlání požadavky věřitelů s mírnými úpravami přijmout.

ANO věřitelům znamená NE Tsiprasově vládě

Pokud Řekové návrh věřitelské trojky podpoří, je ministr financí Janis Varufakis připraven rezignovat. Potvrdil to v rozhovoru pro televizi Bloomberg TV. Podle ministra je možné, že v takovém případě podá demisi celá vláda, jak už dříve naznačil premiér Alexis Tsipras.

„Mohli bychom rezignovat, ale učinili bychom tak v duchu spolupráce s těmi, kdo převezmou štafetu,“ konstatoval ministr v dalším rozhovoru, tentokrát s australským rozhlasem. Domnívá se, že nějaká forma dohody s Evropou nakonec uzavřena bude. On sám prý nepodepíše žádný plán, který nebude obsahovat restrukturalizaci dluhu. „To bych si raději uřízl ruku.“

„Když Tsipras padne, budou stačit velmi mírné kosmetické ústupky, a to i na straně věřitelů. Myslím si, že i oni budou cítit nějaký čerstvý závan a budou optimističtější,“ říká hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda s tím, že když Tsipras nepadne, bude Řecko velmi pravděpodobně směřovat k vystoupení z eurozóny.

Všichni čekají na referendum

Ministři financí eurozóny se na středečním jednání shodli, že do neděle s Aténami jednat nebudou. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nicméně prohlásil, že pokud budou věřitelské návrhy v referendu odmítnuty, vyjednávací pozice Atén se výrazně zhorší. „Dokonce i v případě, že budou hlasovat 'ano', budou jednání obtížná,“ dodal.

Řecký ministr financí Janis Varufakis naproti tomu tvrdí, že dohoda s věřiteli je na spadnutí, ať už referendum dopadne jakkoli. „Pokud to bude ano, řecká vláda jednoduše podepíše návrhy institucí z 25. června… Pokud to bude ne, ujišťuji vás, že během tohoto týdne jsme dostali z Evropy několik slušných návrhů,“ řekl dnes ministr v rozhovoru pro irskou stanici RTÉ.

  • Prohlášení řecké vlády o blízké dohodě s mezinárodními věřiteli jsou podle šéfa ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema naprosto falešná.

Na výsledek referenda ale čeká i Evropská centrální banka (ECB). Její vedoucí představitelé budou totiž v pondělí znovu jednat o programu nouzového financování pro řecké banky. Viceprezident ECB Vítor Constancio připustil, že pokud Řekové přijmou podmínky věřitelů, ECB by mohla uvolnit peníze pro řecké banky. Podle Constancia spočívá význam referenda v tom, že určí, zda je větší nebo menší šance na dosažení dohody o poskytnutí finanční pomoci Řecku. „Nic jiného pro nás není relevantní,“ uvedl podle agentury Reuters Portugalec Constancio.

A na referendum a dohodu s věřiteli je  navázána ještě jedna věc - podle státního ministra a hlavního poradce řeckého premiéra Nikose Pappase se banky, které byly zavřeny po posledním krachu jednání s věřiteli, otevřou, až se Řecku podaří uzavřít s věřiteli dohodu.

Premiér Tsipras opět vyzval Řeky, aby v referendu hlasovali proti věřitelským návrhům:

28 minut
Tsiprasův vzkaz je jasný: Hlasujte NE věřitelským návrhům
Zdroj: ČT24

Co se stane, když v referendu bude více hlasů pro…

ANO

  • pokud se Řekové vysloví pro úsporná opatření, zřejmě se jim dostane další pomoci od mezinárodních věřitelů
  • uklidnění trhů a pokračování finančních injekcí řeckým bankám od Evropské centrální banky (ECB), bez níž jsou tyto téměř nelikvidní
  • pokud Tsiprasova vláda opravdu odstoupí, může řecký prezident pověřit sestavením vlády šéfa opozice, která je pro úsporná opatření - v takovém případě by šla jednání s věřiteli víceméně hladce
  • pokud vláda demisi nepodá, je těžké si představit, že se s věřiteli nakonec dohodne, když se jí to nepodařilo v posledním půl roce
  • pak je tady ještě třetí varianta - vláda demisi nepodá, ale dohodne se na předčasných volbách a dočasné technokratické vládě (jako tomu bylo na podzim 2011) - taková vláda zřejmě nebude mít dostatečný mandát k jednání s věřiteli, ale nouzovou pomoc by eurozóna nejspíš už uvolnila

NE 

  • řecké banky zůstanou nejspíš zavřené, protože jim ECB jen těžko poskytne další peníze
  • je ale možné, že eurozóna opět posune řešení, a to do 20. července, kdy má Řecko splatit ECB 3,49 miliardy eur
  • země by nejspíš musela zavést národní měnu, protože bankám už dochází hotovost a nebude mimo jiné v čem vyplácet důchody
  • přestože část odborníků považuje NE v referendu za další posun Řecka k vystoupení z eurozóny, jiní se naopak domnívají, že se Brusel bude snažit zemi u evropské měny udržet, protože by se mu jinak zhroutil celý projekt eura
  • ovlivnilo by to i kapitálové trhy a také by to mohlo zdražit úvěry dalším ekonomicky slabým zemím (Portugalsko, Itálie, Španělsko) v očekávání investorů, že by i tyto státy opustily euro
  • vystoupení z eurozóny by byl bezprecedentní a dlouhý proces, takže by i tak musely Atény s mezinárodními věřiteli dospět co nejrychleji k nějaké dohodě alespoň na překlenovací období a poté stejně jednat o restrukturalizaci starých dluhů

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Maďarská výjimka z amerických sankcí na ropu platí i pro slovenskou rafinerii

Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to v pátek řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.
před 17 hhodinami

Historik: Centrálně plánovaná ekonomika nedokázala generovat inovace

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.
14. 11. 2024Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Během svátečního 17. listopadu budou obchody otevřené

Lidé si 17. listopadu budou moci nakoupit i ve větších obchodech. I když provozovny nad dvě stě metrů čtverečních musí ze zákona zůstat během některých státních svátků zavřené, tak Den boje za svobodu a demokracii mezi ně nepatří.
před 23 hhodinami

Objem hypoték v říjnu stoupl o tři procenta na 38,8 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v říjnu hypotéky za 38,8 miliardy korun, což je proti září nárůst o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o procento na 29,4 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,48 procenta ze zářijových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:19

ČNB nakoupila testovací portfolio digitálních aktiv za milion dolarů

Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla centrální banka.
13. 11. 2025Aktualizováno13. 11. 2025

Cla na levné balíky z Číny budou již příští rok, rozhodli ministři EU

Unijní ministři financí se ve čtvrtek v Bruselu dohodli, že co nejdříve v roce 2026 zavedou cla na balíky s nízkou hodnotou přicházející do zemí Evropské unie. Tento krok zasáhne i čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Původní plán spočíval ve zrušení osvobození od cla pro balíky v hodnotě nižší než 150 eur (přes 3600 korun) až v roce 2028. Miliardy balíků přicházejících do EU převážně z Číny však vyvolaly negativní reakci podniků a vznikl tlak na politiky, aby jednali rychleji, poznamenala agentura Reuters.
13. 11. 2025

Polovinu Mafry odkoupí miliardář Tykač, píší Seznam Zprávy

Polovinu mediální společnosti Mafra podle Seznam Zpráv (SZ) koupí od Kaprainu finančník Pavel Tykač, jehož hlavní byznys je v energetice a který vlastní i fotbalovou Slavii. Transakce je podle zdrojů serveru dohodnuta a bude oznámena v brzké době.
13. 11. 2025Aktualizováno13. 11. 2025
Načítání...