Prodloužené ošetřovné má být 70 procent, schválili poslanci. Po dobu prázdnin se ale vyplácet nebude

3 minuty
Události ČT: Prodloužené ošetřovné bude 70 procent denního vyměřovacího základu
Zdroj: ČT24

Ošetřovné bude stát vyplácet zřejmě po celou dobu uzavření škol kvůli epidemii nového koronaviru nebo nařízené karanténě dítěte. Dávka má činit 70 procent denního vyměřovacího základu, schválila sněmovna. Předlohu ještě musí posoudit horní komora a podepsat prezident.

Vláda původně navrhovala ponechat šedesátiprocentní ošetřovné. Většina poslanců včetně koaličních ANO a ČSSD se přiklonila k jeho navýšení o deset procentních bodů podle úpravy opozičních lidovců.

Dávka se nyní vyplácí po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky ji mohou pobírat až 16 dnů. Poslanecké návrhy, které zvyšovaly věk dětí, sněmovna zamítla.

Nárok na ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé s nemocenským pojištěním pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. SPD neprosadila rozšíření na všechny takzvané dohodáře.

Ošetřovné se nebude vyplácet po dobu prázdnin

Ošetřovné se podle vládního návrhu nebude vyplácet po dobu prázdnin a ředitelského volna. Věkové omezení se nebude vztahovat na rodiče dětí s postižením. Ošetřovné mají dostávat i lidé, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké.

Na rozdíl od jara rodiče nebudou muset k žádosti přikládat potvrzení školy o jejím uzavření, které také dokládá, že dítě tuto školu navštěvuje. Místo potvrzení bude podle předlohy stačit čestné prohlášení, správa sociálního zabezpečení bude mít právo kontroly.

Nová úprava ošetřovného by měla platit do konce nynějšího školního roku. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura v debatě upozorňoval na to, že pokud dítě běžně onemocní, bude rodič pobírat standardní ošetřovné 60 procent. 

Podzimní prázdniny mají být podle rozpisu ministerstva školství 29. a 30. října. Bez těchto dvou dnů by za říjen měli rodiče pobírat ošetřovné za 16 dnů. Podle plánu by děti měly jít do škol 2. listopadu. Pokud by se nástup například o dva týdny odložil a školáci se do tříd vraceli v pondělí 16. listopadu, rodiče by dostali dávku ještě za 15 listopadových dnů.

Kolik rodiče dostanou?

Minimální částka 400 korun za den odpovídá při sedmdesátiprocentním ošetřovném podle propočtu ČTK výdělku 19 270 korun. Všichni s příjmem do této částky by tak měli za 16 říjnových dnů dostat 6400 korun. Rodiče s výdělkem 25 tisíc korun hrubého by měli mít za říjen asi 8288 korun. Při průměrné mzdě by mělo ošetřovné činit 11 376 korun.

Pokud by školy zůstaly zavřené i během celého listopadu, minimální měsíční ošetřovné pro lidi s výdělkem do 19 270 korun by činilo 12 tisíc. Rodič s 25 tisíci korunami hrubého by měl 15 540 korun. Při průměrné mzdě by to pak bylo 21 330 korun.

Ošetřovné za celou dobu zavření škol se vyplácelo už na jaře, a to na školáky do 13 let. Vláda nařídila školy zavřít od 11. března. Do konce června se provoz už plně neobnovil. Od dubna do konce školního roku se ošetřovné zvedlo ze 60 na 80 procent základu příjmu. Částka se tak blížila čistému výdělku. Někteří zaměstnavatelé si stěžovali na to, že část zaměstnanců pak ztrácela motivaci poslat děti zpět do školy a vrátit se do práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...