Příspěvek propuštěným zaměstnancům OKD kromě horníků klesne na 5300 korun

Státní příspěvek zaměstnancům černouhelné společnosti OKD, kteří budou v nadcházejících letech propuštěni a nepracují pod zemským povrchem, klesne ze sedmi tisíc na 5300 korun měsíčně. Podpora k překlenutí dopadů útlumu těžby se bude i nadále vyplácet tři měsíce až pět let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka. Horníci, kteří pracují pod zemí, mají i nadále dostávat osm tisíc korun měsíčně, vyplývá z návrhu novely nařízení, který  schválila vláda.

Náklady státu spojené s propouštěním ve firmě mají podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) od letoška do roku 2031 činit až 820 milionů korun.

Havlíček v září oznámil, že OKD na konci února ukončí těžbu v dolech Darkov a ČSA a propustí zhruba dva tisíce lidí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Těžba ve všech dolech má skončit na konci roku 2022.

Jednotlivé části OKD budou postupně přecházet pod státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků dolování a také vyplácí sociální příspěvky bývalým horníkům. Převodem pod Diamo nárok propuštěných zaměstnanců na příspěvek nezanikne.

Pomoc propuštěným zaměstnancům OKD schválila vláda ČSSD, ANO a lidovců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2016. Firma tehdy na sebe podala insolvenční návrh, jejím majitelem se posléze v roce 2018 stal prostřednictvím podniku Prisko stát.

Na konci srpna měla společnost OKD přibližně 5600 zaměstnanců, do konce roku by měl jejich počet klesnout asi na 5300. I s pracovníky dodavatelských firem nyní v dolech pracuje přes sedm tisíc lidí.

Předseda Sdružení hornických odborů Jiří Waloszek řekl, že odboráři s novelou nařízení souhlasí. Vláda nařízení původně vytvořila na míru OKD, nyní se firma dostane na úroveň společností, jako jsou Severočeské doly nebo Diamo.

Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková už dříve uvedla, že společnost OKD tuto změnu MPO i ministerstvu financí už před časem sama navrhovala a že odstraní dlouhodobě nevyvážený stav mezi zaměstnanci OKD a zaměstnanci jiných těžebních společností.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v důvodové zprávě materiálu pro vládu uvádí, že na základě vládního nařízení z května 2016 požádalo o příspěvek celkem 1340 žadatelů, kterým bylo do začátku letošního roku vyplaceno 236,4 milionu korun. Poslední žádost byla podána v květnu 2018, protože nařízení se vztahovalo na podnik v insolvenci.

Lidí, kteří dostávají původní výši příspěvku, se změna nedotkne

Vzhledem k tomu, že některým zaměstnancům je příspěvek vyplácen několik let, zbývá ještě podle ministerstva průmyslu část peněz vyplatit – zhruba 52 milionů korun. Lidí, kteří už mají příspěvek ve výši sedm tisíc korun odsouhlasený a dostávají ho, se navrhovaná změna nedotkne, uvedlo ministerstvo. „Důvodem je skutečnost, že není vhodné ani žádoucí výši příspěvku v průběhu jeho vyplácení měnit,“ píše v předkládací zprávě materiálu resort.

Vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh řekl, že obnovení příspěvku pro lidi z OKD je rozumné. „Útlum uhlí je tu a je to dobře, změně klimatu musíme čelit rychle. Jenže rychlé propuštění –⁠ navíc v oblastech jako Mostecko, Chomutovsko, Sokolovsko či Ostravsko a Karvinsko –⁠ je problém,“ uvedl.

„Proto by měli všichni lidé z elektráren a dolů dostat speciální sociální příspěvky na překlenutí nejsložitějšího období po propuštění a hledání nového uplatnění či směřování do důchodu. Ruku v ruce s tím musí mít stát a kraje jasnou strategii vytváření nových pracovních míst. Ale oboje by mělo být stanoveno hned teď, ne až na poslední chvíli, kdy se propouštění uskutečňuje. Lidé z uhelného průmyslu musí vidět jasný plán a záchrannou síť,“ dodal Koželouh.

Sobotkova vláda schválila na podzim 2016 těsnou většinou také kompenzace pro propuštěné horníky z dalších firem v Česku. Výplata kompenzací se týká mimo jiné pracovníků hnědouhelného dolu ČSA nebo zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce.

Jejich propuštění zaměstnanci pracující na povrchu mají na základě tehdejšího rozhodnutí nárok na 5300 korun měsíčně, tedy na stejnou částku, kterou nyní navrhuje ministerstvo průmyslu také pro zaměstnance OKD, kteří nepracují pod zemským povrchem.

V rámci tohoto nařízení byl podle důvodové zprávy aktuálního materiálu příspěvek do začátku letošního roku přiznán 391 žadatelům, kterým bylo vyplaceno 34,6 milionu korun a zhruba 8,3 milionu korun zbývá ještě vyplatit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...