Příspěvek propuštěným zaměstnancům OKD kromě horníků klesne na 5300 korun

Státní příspěvek zaměstnancům černouhelné společnosti OKD, kteří budou v nadcházejících letech propuštěni a nepracují pod zemským povrchem, klesne ze sedmi tisíc na 5300 korun měsíčně. Podpora k překlenutí dopadů útlumu těžby se bude i nadále vyplácet tři měsíce až pět let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka. Horníci, kteří pracují pod zemí, mají i nadále dostávat osm tisíc korun měsíčně, vyplývá z návrhu novely nařízení, který  schválila vláda.

Náklady státu spojené s propouštěním ve firmě mají podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) od letoška do roku 2031 činit až 820 milionů korun.

Havlíček v září oznámil, že OKD na konci února ukončí těžbu v dolech Darkov a ČSA a propustí zhruba dva tisíce lidí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Těžba ve všech dolech má skončit na konci roku 2022.

Jednotlivé části OKD budou postupně přecházet pod státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků dolování a také vyplácí sociální příspěvky bývalým horníkům. Převodem pod Diamo nárok propuštěných zaměstnanců na příspěvek nezanikne.

Pomoc propuštěným zaměstnancům OKD schválila vláda ČSSD, ANO a lidovců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2016. Firma tehdy na sebe podala insolvenční návrh, jejím majitelem se posléze v roce 2018 stal prostřednictvím podniku Prisko stát.

Na konci srpna měla společnost OKD přibližně 5600 zaměstnanců, do konce roku by měl jejich počet klesnout asi na 5300. I s pracovníky dodavatelských firem nyní v dolech pracuje přes sedm tisíc lidí.

Předseda Sdružení hornických odborů Jiří Waloszek řekl, že odboráři s novelou nařízení souhlasí. Vláda nařízení původně vytvořila na míru OKD, nyní se firma dostane na úroveň společností, jako jsou Severočeské doly nebo Diamo.

Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková už dříve uvedla, že společnost OKD tuto změnu MPO i ministerstvu financí už před časem sama navrhovala a že odstraní dlouhodobě nevyvážený stav mezi zaměstnanci OKD a zaměstnanci jiných těžebních společností.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v důvodové zprávě materiálu pro vládu uvádí, že na základě vládního nařízení z května 2016 požádalo o příspěvek celkem 1340 žadatelů, kterým bylo do začátku letošního roku vyplaceno 236,4 milionu korun. Poslední žádost byla podána v květnu 2018, protože nařízení se vztahovalo na podnik v insolvenci.

Lidí, kteří dostávají původní výši příspěvku, se změna nedotkne

Vzhledem k tomu, že některým zaměstnancům je příspěvek vyplácen několik let, zbývá ještě podle ministerstva průmyslu část peněz vyplatit – zhruba 52 milionů korun. Lidí, kteří už mají příspěvek ve výši sedm tisíc korun odsouhlasený a dostávají ho, se navrhovaná změna nedotkne, uvedlo ministerstvo. „Důvodem je skutečnost, že není vhodné ani žádoucí výši příspěvku v průběhu jeho vyplácení měnit,“ píše v předkládací zprávě materiálu resort.

Vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh řekl, že obnovení příspěvku pro lidi z OKD je rozumné. „Útlum uhlí je tu a je to dobře, změně klimatu musíme čelit rychle. Jenže rychlé propuštění –⁠ navíc v oblastech jako Mostecko, Chomutovsko, Sokolovsko či Ostravsko a Karvinsko –⁠ je problém,“ uvedl.

„Proto by měli všichni lidé z elektráren a dolů dostat speciální sociální příspěvky na překlenutí nejsložitějšího období po propuštění a hledání nového uplatnění či směřování do důchodu. Ruku v ruce s tím musí mít stát a kraje jasnou strategii vytváření nových pracovních míst. Ale oboje by mělo být stanoveno hned teď, ne až na poslední chvíli, kdy se propouštění uskutečňuje. Lidé z uhelného průmyslu musí vidět jasný plán a záchrannou síť,“ dodal Koželouh.

Sobotkova vláda schválila na podzim 2016 těsnou většinou také kompenzace pro propuštěné horníky z dalších firem v Česku. Výplata kompenzací se týká mimo jiné pracovníků hnědouhelného dolu ČSA nebo zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce.

Jejich propuštění zaměstnanci pracující na povrchu mají na základě tehdejšího rozhodnutí nárok na 5300 korun měsíčně, tedy na stejnou částku, kterou nyní navrhuje ministerstvo průmyslu také pro zaměstnance OKD, kteří nepracují pod zemským povrchem.

V rámci tohoto nařízení byl podle důvodové zprávy aktuálního materiálu příspěvek do začátku letošního roku přiznán 391 žadatelům, kterým bylo vyplaceno 34,6 milionu korun a zhruba 8,3 milionu korun zbývá ještě vyplatit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...