Prezident Miloš Zeman vyjádřil podporu návrhu rozpočtu na příští rok s deficitem 320 miliard korun. Po jednání s hlavou státu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v úterý uvedla, že chce vládě na příštím jednání navrhnout prodloužení programu Antivirus A. Kompenzace by tentokrát podle ní měla být stoprocentní a strop vyplácené náhrady by se měl zvýšit na padesát tisíc korun.
„Ano, v podstatě mi řekl, že rozumí tomu, že ta doba si to žádá. Navíc vidíte, že jsme v druhé vlně koronavirové krize,“ řekla Schillerová po jednání v Lánech na dotaz, zda prezident návrh rozpočtu podporuje. „Řekl, že vládu přijde podpořit na první čtení státního rozpočtu do parlamentu,“ dodala.
Prezident si podle Schillerové nechal vysvětlit důvody pro navrhovaný schodek. Údajně ho potěšilo to, že investice téměř 187 miliard korun jsou vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Ministryně uvedla, že Zeman podpořil zmrazení platů státních zaměstnanců s výjimkou učitelů a pracovníků v sociálních službách. „Měl pochopení pro to, že součástí návrhu není zrušení superhrubé mzdy,“ řekla.
Nynější návrh rozpočtu počítá s vyšším schodkem než ten, o kterém zástupci vlády a Hradu jednali v září v prezidentově poradním týmu. Aktualizovaný návrh předpokládá příjmy včetně peněz z Evropské unie 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun.
Úvodní debata o rozpočtu čeká sněmovnu ve středu 11. listopadu. Pro letošní rok má vláda kvůli dopadům šíření koronaviru schválený rozpočet se schodkem půl bilionu korun, původně počítala s deficitem čtyřicet miliard.
Maláčová chce prodloužení Antiviru
Maláčová chce na příštím jednání navrhnout vládě prodloužení programu Antivirus A, kterým stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy, na celou dobu opatření a zpětně ke dni vyhlášení nouzového stavu.
Ministryně práce a sociálních věcí chce, aby byla kompenzace stoprocentní a aby se strop vyplácené náhrady zvýšil na padesát tisíc korun. Také Schillerová minulý pátek řekla, že na jednání vlády půjde s tím, program prodloužil. „To je teď to nejmenší, co můžeme pro české firmy a jejich zaměstnance udělat,“ uvedla na Twitteru Maláčová.
Dočasný program Antivirus, který má skončit na konci října, se prodlužoval už třikrát. Odbory a zaměstnavatelé opakovaně požadovali, aby fungoval aspoň do konce roku. Vláda ale naplánovala, že od listopadu na něj naváže nový kurzarbeit. Na jeho pravidlech se však několik týdnů nemohla shodnout.
Její výsledný model odboráři a podnikatelé kritizují. Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že se návrh nepovedl. Teď je novela ve sněmovně. Opoziční strany ji chtějí upravit. O úpravách mluvila i Schillerová. Podle ní by se norma mohla stihnout do konce roku.
Vláda kvůli zhoršující se epidemické situaci vyhlásila nouzový stav od 5. října. V pondělí kvůli rostoucímu počtu nakažených schválila, že od středy do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu, budou muset být restaurace, bary a kluby uzavřeny.
Občerstvení budou moci do 20:00 prodávat přes výdejní okénka. Už nyní platí pro stravovací zařízení zavírací doba ve 20:00. Hotelové restaurace mohou být nadále hostům k dispozici také do 20:00. Minulý týden vláda už nařídila uzavření fitness center, posiloven, vnitřních bazénů, saun nebo zoologických zahrad.
Kompenzace podnikům, které zasáhla opatření proti šíření koronaviru, požaduje po vládě mimo jiné Hospodářská komora. Podle ní by měly být adresné a je mezi nimi právě také požadavek prodloužení programů na podporu zaměstnanosti Antivirus.
Ten zahrnuje tři druhy podpor. Vedle „áčka“ je to příspěvek B, který pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy. Podpora C představuje odpuštění sociálních odvodů za červen až srpen firmám do padesáti zaměstnanců. Podnikatelé za největší pomoc označují právě prominutí pojistného.
Havlíček mluví o další pomoci
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ve vysílání ČT řekl, že jsou připraveny další kompenzace pro lidi, které současná opatření vlády postihnou. Jde například o programy Covid – kultura, Covid – sport nebo Covid – bus, který bude určen pro zájezdové autobusy.
„Nonstop pracujeme v posledních hodinách na speciálním programu pro restaurace, to znamená program, který by měl být pro pohostinství, restaurace a hotely,“ uvedl Havlíček s tím, že by mohl být hotový už během středy. „Budou jasně známy parametry, které musíme domluvit finálně s aktéry v tom byznysu,“ dodal.
Havlíček upozornil, že Česko se nyní nachází v jiné době než za první vlny pandemie na jaře. „Teď je to jenom na tři týdny, ale firmy jsou ve výrazně horší kondici, protože to jaro je ,vycucalo' z cash flow. V létě se trochu nadechly, ale to nestačí,“ podotkl.
Podle Havlíčka je třeba zejména vykompenzovat hlavní náklady, které budou podnikatele čekat v následujících týdnech. „Jedná se o náklady spojené se zaměstnanci a náklady spojené s nájemným,“ uvedl.
Ministr také řekl, že vláda si nemůže dovolit odpustit odvody na sociální pojištění jenom restauracím nebo fitness centrům. „My bychom to museli udělat na celém trhu, což by znamenalo desítky miliard korun výdajů, a my bychon tím pádem osvobodili firmy, které vůbec nepotřebují tu podporu,“ řekl.
Hospodářská komora také navrhovala, aby se odložila další vlna elektronické evidence tržeb (EET). Havlíček řekl, že o tom bude ještě jednat s ministryní financí. Uvedl však, že drtivá většina restaurací už EET používá a nemá s tím žádný problém. „V tuto chvíli ty restaurace nekončí kvůli EET, ony končí proto, že nemají tržby,“ upozornil.
Babiš minulý týden zmínil, že vládu čeká rozhodování o prodloužení Antiviru. Schillerová uvedl, že obnovení podpory C neboli odpuštění odvodů jako plošné opatření nepodporuje a je pro prodloužení „áčka“. Pokud by měl pokračovat i příspěvek B, musely by se upravit jeho parametry, uvedla šéfka státní pokladny.
Stát na příspěvky na mzdy z Antiviru firmám, na které dopadla od března nařízená omezení a koronavirová krize, vyplatil do 12. října podle ministerstva práce 18,66 miliardy korun. Získalo je 57 861 podniků pro 802 463 pracovníků. Do příspěvků A putovalo 6,23 miliardy, do „béčka“ 12,44 miliardy.
Nová vládní opatření sníží HDP až o několik procent, shodují se analytici
Nová zpřísněná vládní opatření proti šíření koronaviru způsobí ve čtvrtém čtvrtletí pokles české ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím až o několik procent, shodli se analytici. Nejvíce postižená jsou podle nich ta odvětví, jichž se přímo dotýkají vládní omezení, tedy stravování, kultura, sport a další.
„Prozatím počítáme s poklesem HDP v posledním čtvrtletí o tři až čtyři procenta. Celoroční prognóza pro rok 2020 se tím posunula z minus 6,9 procenta na minus 7,7 procenta,“ řekl analytik Deloitte David Marek. Nicméně je podle něj třeba brát v potaz sekundární dopady v rámci dodavatelských řetězců, kvůli které se negativní efekty přelijí do celé ekonomiky. Dalším faktorem je strach, který vede k nižší spotřebě domácností a omezuje firemní investice, dodal.
Analytik ING Bank Jakub Seidler odhadl v posledním kvartále mezičtvrtletní propad tuzemské ekonomiky o zhruba 1,5 procenta. Do příchodu druhé vlny pandemie předpokládal růst o 2,5 procenta. Celoroční růst tuzemské ekonomiky tak revidoval z minus 6,5 procenta na minus 7,5 procenta. Zároveň upozornil na to, že aktuální restrikce nejsou tak plošné a budou méně nákladné v porovnání s jarem.
Do druhé vlny pandemie celkově ekonomově očekávali celoroční propad ekonomiky v průměru o zhruba sedm procent. MF v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta.
Zatímco jarní celorepublikový 'lockdown' připravil ekonomiku u 4,4 miliardy korun denně, současně přijatá opatření podle hrubých odhadů analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské mohu ekonomiku stát stovky miliónů korun až jednu miliardu denně. „I když ekonomické ztráty současných omezení mohou být nižší než na jaře, vyčerpané rezervy, nedostatek prostředků a podobně bezesporu zvýší počet firem, podnikatelů, kteří covidový šok nepřežijí,“ poznamenala.
Nová vládní omezení podle analytika KPMG Adama Páleníčka nepředstavují pouze další propad v tržbách restaurací a klubů, u nichž letošní pokles hrubě přesáhne padesát procent. Opatření představují propad v řádu jednotek procent také u navázaných odvětví.
„V souhrnu tak v roce 2020 pravděpodobně zažijeme propad reálného HDP mezi 12 až 15 procenty. Mezi nejvíce zasažené odvětví patří cestovní ruch, stravovací a ubytovací služby, cestovní kanceláře zažívají propad, který je pro ně existenční,“ podotkl.
Zavedení dočasných karanténních opatření během čtvrtého čtvrtletí s délkou trvání jeden měsíc se podle analýzy České spořitelny negativně promítnou především do sektoru služeb s dopadem čtyřicet miliard korun.
Sektor bude negativně ovlivněn i v dalších týdnech, když vzhledem k epidemiologické situaci se budou lidé některým aktivitám a službám vyhýbat dobrovolně. V porovnání s jarem je podstatně nižší negativní dopad do průmyslové výroby. Aktuální výhodou pro český export je relativně příznivá situace v Německu a dalších zemích eurozóny, kde pokračuje ekonomické oživení s kladným dopadem do zahraniční poptávky po českých exportech.
Specifikem této krize je, že má jasné poražené obory, míní partner PwC Patr Kříž. Zejména jde o služby okolo cestovního ruchu, hotely, restaurace a živou kulturu. Právě tyto zasažené obory se budou výrazně podílet na letošním propadu HDP. „Nicméně pokud se podaří vypořádat se s hlavní vlnou do konce října, nemusí být celkové dopady zásadní. Naopak, pokud by se krize stupňovala do konce roku, můžeme očekávat propad celoročního HDP výrazně nad deset procent,“ odhadl.
Seidler při svém odhadu vycházel z toho, že ve třetím čtvrtletí ekonomika stoupla o zhruba 4,5 procenta. První data zveřejní statistici na konci října. „I přes nové restrikce by se však tuzemská ekonomika měla prozatím vyhnout v letošním roce dvouciferném poklesu, který předpokládaly některé dřívější odhady,“ uvedl. Rizikem odhadovaného vývoje je pak podle něj spontánní uzavření či omezení některých velkých průmyslových provozů jako na jaře.
