Přebytek zahraničního obchodu v listopadu stoupl, pomohl vývoz aut

Zahraniční obchod České republiky skončil loni v listopadu přebytkem 32,2 miliardy korun, meziročně tak byl o dvacet miliard korun vyšší a dosud nejvyšší ve sledovaném měsíci. Výsledek příznivě ovlivnil rostoucí vývoz aut a menší deficit obchodování s ropou a zemním plynem, vyplývá z předběžných dat Českého statistického úřadu. Přebytek zahraničního obchodu v listopadu skončil podle analytiků lehce nad očekáváním. Roste zahraniční poptávka, vývoj domácí spotřeby je slabší.

„Listopadová bilance zahraničního obchodu se zbožím dosáhla historicky rekordní hodnoty ve sledovaném měsíci, a to díky výraznému meziročnímu růstu vývozu. Poprvé od začátku roku 2020 však vzrostla i meziroční hodnota dovozu,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.

Export vzrostl v listopadu meziročně o 8,1 procenta na 353,2 miliardy korun a import o 2,1 procenta na 321 miliard korun. Bilance zahraničního obchodu Česka s cizinou byla loni v listopadu šestý měsíc v řadě kladná a potřetí za sebou její přebytek přesáhl 30 miliard korun.

„I v listopadu zahraničnímu obchodu ČR svědčil fakt, že podzimní vlna pandemie neochromila klíčová odbytiště českého exportu natolik, aby se to jakkoli nepříznivě podepsalo na tuzemském vývozu a na celkovém saldu zahraničního obchodu. Dařilo se tak zejména exportu automobilů,“ konstatuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Vývoz motorových vozidel podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Franče pozitivně překvapil druhý měsíc v řadě, když byl přebytek bilance aut v listopadu meziročně o 8,8 miliardy korun vyšší. „Doufám, že expanze průmyslu není jen dočasná záležitost způsobená doděláním toho, co se na jaře kvůli pandemii nestihlo, ale začátek dlouhodobé obnovy ekonomiky po pandemii,“ dodal však.

Vzhledem k velikosti zlepšení exportu motorových vozidel proti loňsku se ale právě podle analytika Petra Bartoně z Natlandu nejedná o zlepšení pozice, ale o efekt dohánění pauzy v exportech aut.

„A i toto dohánění je pouze částečné. Jen za březen, duben a květen loňského roku registrujeme propad vývozu motorových vozidel oproti stejnému období předchozího roku o 139 miliard. Od června do listopadu jsme zvýšenými vývozy dokázali ,dohnat' jen 12,5 miliardy této ztráty. Celkově jsme tak do listopadu dohnali jen devět procent jarního propadu našeho největšího vývozního artiklu,“ řekl.

Exportérům nahrává i levnější ropa

Kovanda také připomíná, že exportérům současně nahrává i levnější ropa a plyn, jejichž cenu už dramaticky srazila pandemie na jaře, včetně benzinu a nafty. „Pandemická situace navíc snižuje poptávku právě po palivech a energiích. Česko tak v důsledku upotřebí méně ropy a plynu, a to navíc za meziročně nižší cenu, což se loni v listopadu projevilo meziročním snížením tuzemského deficitu v rámci příslušné položky zahraničního obchodu,“ doplnil.

Tuzemskému vývozu také napomáhá citelné oslabení koruny, ke kterému v důsledku propuknutí pandemie došlo. Slabší česká měna činí český vývoz na zahraničních trzích konkurenceschopnější. „Z hlediska koruny se jedná o příznivé údaje nicméně otázkou je spíše příští vývoj ve světle dalších vln pandemie. Koruně teď spíše nahrává celkový globální sentiment nežli domácí vývoj,“ uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka.

Kladný vliv na listopadový  zahraniční obchod měl v loňském jedenáctém měsíci zejména přebytek bilance motorových vozidel, který byl meziročně vyšší o 8,8 miliardy korun díky růstu jejich vývozu o 8,4 miliardy. Deficit obchodování s ropou a zemním plynem pak klesl vlivem nižších cen na světových trzích a nižšího dovezeného množství o 4,3 miliardy korun. Vzrostl také přebytek u obchodu s kovodělnými výrobky a zmenšilo se záporné saldo obchodu s potravinářskými výrobky.

Naopak nepříznivý vliv na celkovou bilanci měl hlavně meziročně větší schodek bilance s chemickými látkami a přípravky o 1,1 miliardy korun a farmaceutickými výrobky o 1,0 miliardy korun.

„V souhrnu stále platí, že růst exportu převyšuje růst importu. Tempo dovozů by mělo přidat v průběhu roku, kdy se s postupným ekonomickým oživením počítá se zlepšením domácí spotřeby a investiční aktivity,“ konstatuje analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Dodává, že sice Německo i další země v prosinci vstoupily do lockdownu, které byly v případě SRN prodlouženy o zhruba dva týdny do konce ledna, a tak by mohla dynamika zahraničního obchodu na přelomu roku zvolnit, bilance by ovšem měla setrvat v kladných hodnotách. „A i v jarních měsících by si měl export udržet solidní meziroční přírůstek, jelikož nástup koronaviru v roce 2020 stlačil srovnávací základnu silně dolů,“ uvedl Vagenknecht.

V rámci EU rostl obchod zejména s Německem a Slovenskem

Obchod Česka se státy EU skončil ve sledovaném měsíci v přebytku 81,8 miliardy korun, který byl meziročně vyšší o 25,3 miliardy. Největší meziroční přírůstek aktiva byl zaznamenán v obchodě s Německem, kde přebytek stoupl o 16,3 miliardy korun, a se Slovenskem, kde se zvýšil o 3,7 miliardy.

U obchodování Česka se státy mimo Unii se schodek zvětšil o 5,1 miliardy na 47,8 miliardy korun. Nejvíce, o pět miliard korun, se prohloubil deficit obchodu s Čínou. Přechodem z pasiva do aktiva se naopak zlepšila o tři miliardy bilance obchodu s Ruskem, uvedli statistici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 15 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...