Pracujeme jako za středověku, ráno do práce a večer domů. Až krize to změnila, říká ekonom Sedláček

Nahrávám video
Interview ČT24: Ekonom Tomáš Sedláček o dopadech pandemie
Zdroj: ČT24

Koronavirová krize, která vyvolala na celém světě vlnu mimořádných opatření, podle ekonoma Tomáše Sedláčka představuje historickou událost, která změní celou společnost. „Vryje se do kolektivní paměti lidstva na velice, velice dlouho dobu,“ uvedl v Interview ČT24.

„Tohle se světu opravdu nikdy nestalo. Je dobře, že máme formu vlády v západním světě, jakou máme. Za feudalismu se věci nechávaly v rukou božích, ať si každý poradí, jak může, a blahobyt lidí nebylo nic, na čem by panovníkovi záleželo tak jako dnes,“ uvedl ekonom Sedláček.

A ačkoliv opatření zpočátku považoval za přehnaná, nakonec za ně i českou vládu pochválil. „Musím říct, že reakce, která mi ze začátku přišla jako přehnaná, byla možná prozřetelnější než u některých jiných zemí,“ uznal Sedláček, byť mu „vláda nikterak sympatická není“.

„V momentě, kdy nevíte, co na vás letí, se to vždycky přežene. Ta reakce byla přehnaná a bylo správně, že byla přehnaná,“ dodal.

Evropské státy by si při oživování ekonomiky neměly konkurovat

„Při tom oživování bychom ale už měli postupovat racionálněji. Teď nesmíme dopustit situaci, aby se státy předháněly v tom, kdo komu pomůže víc. Kdyby se teď například Německo rozhodlo nahradit svým podnikatelům sto procent ušlých zisků a náš stát třeba jen 70 procent, tak by ty německé podniky dostaly docela neférovou konkurenční výhodu,“ poznamenal ekonom.

A tady už si neodpustil kritiku směrem k tuzemské vládě. „Místo toho, aby vymýšlela, který podnik bude podporovat, měla by se spíš zasazovat o to, aby nápravná opatření byla celoevropská. My, jakožto malá ekonomika, na tom můžeme jenom vydělat,“ je Sedláček přesvědčený.

„Doufám, že tak, jak jsme se každý zachovali podle svého na začátku krize, ekonomicky z ní vystoupíme společně jako Evropané, a ne jako české podniky, které budou zápasit o podporu s německými,“ dodal.

Podle ekonoma je současná pandemie zkušeností, kterou si budou předávat generace. „Myslím, že to nechá zcela nesmazatelnou stopu nejen v dějinách národních ekonomik, ale také v dějinách světa. Je to vlastně možná poprvé v psané historii, kdy se podobná událost stala celému světu. Pochopitelně, že byly světové války, ale ty nezasáhly všechny země stejně, navíc nyní máme všichni společného nepřítele,“ dodal. 

„Vryje se to do kolektivní paměti lidstva na velice, velice dlouho dobu. Už jenom kvůli tomu, že budeme příště citlivější, v momentě, kdy se bude blížit něco podobného, na co jsme ještě třeba před pěti lety nereagovali a mávli nad tím rukou, teď bude mnohem větší tendence vlád i občanů třeba i zavést jakousi preventivní polokaranténu,“ míní. 

Podle Sedláčka není vyloučeno, že se budou zavádět za pár let i preventivní karantény.

Budoucnost příležitostí

„Doufám, že se ekonomika do svých původních kolejí nevrátí nikdy,“ dodal také. Podle něj krize i přinese nové příležitosti. „Těch příležitostí je tisíc a jedna. Můžeme digitalizovat veřejnou správu, to je práce na několik let dopředu,“ zmínil například jednu z českých slabin, kterou odhalila současná pandemie koronaviru.

„Už deset let jsme mohli začít pracovat z domova. Tímto směrem se nehýbal ani stát, ani soukromá sféra. Berme to jako inspiraci, kdy lidé pracují stále jako za středověku, ráno chodí do práce a večer se vrací,“ dodal Sedláček s tím, že věří, že nové pohledy zakoření.

„Ty nejlepší nápady často vznikají v jakési nouzi nebo krizi,“ uvedl také. „Národy celého světa se jakoby sesynchronizovaly, všichni obyvatelé této Země jsme nejen sledovali stejnou událost, ale dokonce jsme si ji na vlastní kůži prožili, takže nyní máme jakoby resetovanou startovní čáru. A můžeme vytvořit nový příběh. A já bych chtěl, abychom začali nějaký příběh České republiky žít,“ dodal.

„I když se ekonomika v reálném světě zastavila, tak ten velice sofistikovaný řetězec odběratelů byl schopen fungovat tak, že jsme neviděli velké kolapsy,“ postřehl také Sedláček.

A podle něj by se v budoucnu podobné krize měly využít ke vzdělávání společnosti a tím ji posunout dál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 33 mminutami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 37 mminutami

Stávající bloky Dukovan mohou fungovat až do roku 2067, řekl Havlíček

Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude podle analýzy možné provozovat až 80 let, tedy do roku 2067, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nyní mají povolení do roku 2035. Skupina ČEZ pokračuje v diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. Bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo TVEL.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny na čerpacích stanicích v podstatě nerostou, tvrdí Schillerová. Skopeček vyčítá nekoncepčnost

Na čerpacích stanicích v Česku platí cenová regulace. Resort financí stanovuje na každý den maximální ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala, že vládní opatření fungují a cena dle ní „v podstatě neroste“. Kabinet se prý snažil zakročit proti vysokým maržím prodejců. Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítl, že se vláda chová „od samého začátku nekoncepčně“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
před 15 hhodinami

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
před 19 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...