Pracujeme jako za středověku, ráno do práce a večer domů. Až krize to změnila, říká ekonom Sedláček

Nahrávám video

Koronavirová krize, která vyvolala na celém světě vlnu mimořádných opatření, podle ekonoma Tomáše Sedláčka představuje historickou událost, která změní celou společnost. „Vryje se do kolektivní paměti lidstva na velice, velice dlouho dobu,“ uvedl v Interview ČT24.

„Tohle se světu opravdu nikdy nestalo. Je dobře, že máme formu vlády v západním světě, jakou máme. Za feudalismu se věci nechávaly v rukou božích, ať si každý poradí, jak může, a blahobyt lidí nebylo nic, na čem by panovníkovi záleželo tak jako dnes,“ uvedl ekonom Sedláček.

A ačkoliv opatření zpočátku považoval za přehnaná, nakonec za ně i českou vládu pochválil. „Musím říct, že reakce, která mi ze začátku přišla jako přehnaná, byla možná prozřetelnější než u některých jiných zemí,“ uznal Sedláček, byť mu „vláda nikterak sympatická není“.

„V momentě, kdy nevíte, co na vás letí, se to vždycky přežene. Ta reakce byla přehnaná a bylo správně, že byla přehnaná,“ dodal.

Evropské státy by si při oživování ekonomiky neměly konkurovat

„Při tom oživování bychom ale už měli postupovat racionálněji. Teď nesmíme dopustit situaci, aby se státy předháněly v tom, kdo komu pomůže víc. Kdyby se teď například Německo rozhodlo nahradit svým podnikatelům sto procent ušlých zisků a náš stát třeba jen 70 procent, tak by ty německé podniky dostaly docela neférovou konkurenční výhodu,“ poznamenal ekonom.

A tady už si neodpustil kritiku směrem k tuzemské vládě. „Místo toho, aby vymýšlela, který podnik bude podporovat, měla by se spíš zasazovat o to, aby nápravná opatření byla celoevropská. My, jakožto malá ekonomika, na tom můžeme jenom vydělat,“ je Sedláček přesvědčený.

„Doufám, že tak, jak jsme se každý zachovali podle svého na začátku krize, ekonomicky z ní vystoupíme společně jako Evropané, a ne jako české podniky, které budou zápasit o podporu s německými,“ dodal.

Podle ekonoma je současná pandemie zkušeností, kterou si budou předávat generace. „Myslím, že to nechá zcela nesmazatelnou stopu nejen v dějinách národních ekonomik, ale také v dějinách světa. Je to vlastně možná poprvé v psané historii, kdy se podobná událost stala celému světu. Pochopitelně, že byly světové války, ale ty nezasáhly všechny země stejně, navíc nyní máme všichni společného nepřítele,“ dodal. 

„Vryje se to do kolektivní paměti lidstva na velice, velice dlouho dobu. Už jenom kvůli tomu, že budeme příště citlivější, v momentě, kdy se bude blížit něco podobného, na co jsme ještě třeba před pěti lety nereagovali a mávli nad tím rukou, teď bude mnohem větší tendence vlád i občanů třeba i zavést jakousi preventivní polokaranténu,“ míní. 

Podle Sedláčka není vyloučeno, že se budou zavádět za pár let i preventivní karantény.

Budoucnost příležitostí

„Doufám, že se ekonomika do svých původních kolejí nevrátí nikdy,“ dodal také. Podle něj krize i přinese nové příležitosti. „Těch příležitostí je tisíc a jedna. Můžeme digitalizovat veřejnou správu, to je práce na několik let dopředu,“ zmínil například jednu z českých slabin, kterou odhalila současná pandemie koronaviru.

„Už deset let jsme mohli začít pracovat z domova. Tímto směrem se nehýbal ani stát, ani soukromá sféra. Berme to jako inspiraci, kdy lidé pracují stále jako za středověku, ráno chodí do práce a večer se vrací,“ dodal Sedláček s tím, že věří, že nové pohledy zakoření.

„Ty nejlepší nápady často vznikají v jakési nouzi nebo krizi,“ uvedl také. „Národy celého světa se jakoby sesynchronizovaly, všichni obyvatelé této Země jsme nejen sledovali stejnou událost, ale dokonce jsme si ji na vlastní kůži prožili, takže nyní máme jakoby resetovanou startovní čáru. A můžeme vytvořit nový příběh. A já bych chtěl, abychom začali nějaký příběh České republiky žít,“ dodal.

„I když se ekonomika v reálném světě zastavila, tak ten velice sofistikovaný řetězec odběratelů byl schopen fungovat tak, že jsme neviděli velké kolapsy,“ postřehl také Sedláček.

A podle něj by se v budoucnu podobné krize měly využít ke vzdělávání společnosti a tím ji posunout dál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 10 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...