Česko patří v Evropské unii k zemím s nejmenším podílem částečných úvazků. V jiných státech je využívají ti, kterým se nedaří najít úvazky plné, v tuzemsku dominují jiné důvody, často zdravotní. Zaměstnavatelé očekávají, že se počet zkrácených úvazků může do budoucna zvyšovat, zejména pokud by zpomaloval růst ekonomiky.
Na oddělení preventivního lékařství v ostravské fakultní nemocnici pacienti potkávají zdravotní sestru Pavlu Kolářovou jen dvakrát do týdne. Vždycky to tak ale nebylo. „Opakovaně se mi vrací onkologické onemocnění, tak nebylo možné, abych se vrátila do dvanáctihodinového provozu,“ vysvětluje Kolářová.
Příběh podobný tomu jejímu stojí za 22 procenty částečných úvazků v Česku. V Evropské unii jde přitom o nejméně častý důvod, kvůli špatnému zdraví má zkrácený pracovní poměr jen pět procent zaměstnanců.
„Západní Evropa je ekonomicky silnější, takže lidé nemají potřebu pracovat, pokud mají nějaký problém,“ říká výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských asociací Vít Jásek.
Vyšší životní standard je podle zaměstnavatelských asociací také důvod, proč si může třeba v Nizozemsku kratší úvazek dovolit skoro polovina ekonomicky aktivních. V tuzemsku ho má jen šest procent zaměstnanců. „Nezaměstnanost je velmi nízká a zaměstnavatelé chtějí, aby lidé pracovali na plný úvazek,“ dodává Jásek.
Částečný úvazek může být ale také způsob, jak zaměstnance přilákat. „Současná situace na trhu práce tomu napovídá, snažíme se vyjít kandidátům vstříc,“ vysvětluje personalistka firmy Edenred, která zkrácené úvazky využívá.
Devadesát procent zaměstnanců firmy se zkráceným úvazkem jsou matky. „Po návratu do práce jsem pracovala celý rok na poloviční úvazek, tedy čtyři hodiny denně. Trávila jsem čas s dětmi a přitom jsem se postupně zapracovala. Teď už mám 0,75 úvazek,“ přibližuje Daniela Milinkovičová svůj postupný návrat do zaměstnání.
Právě děti jsou v tuzemsku i v Evropské unii příčinou skoro jedné čtvrtiny částečných úvazků. V drtivé většině si je berou právě ženy.
