Poště se nedaří měnit pobočky na franšízy. Projekt prý není výhodný ani pro ni, ani pro obce

Nahrávám video
Výsledky prověrky České pošty Nejvyšším kontrolním úřadem
Zdroj: ČT24

Česká pošta má v projektu Pošta Partner skluz s převody poboček na jiné provozovatele; na obce či podnikatele chtěla ke konci loňského roku převést 648 poboček, ale podařilo se jí to jen u dvou třetin z nich. Po prověrce poštovního hospodaření to oznámil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Generální ředitel České pošty Roman Knap sdělil, že projekt teď není výhodný ani pro jednu stranu, a pošta jej proto přepracuje.

Pošta Partner nabízí základní poštovní služby jako běžné pobočky pošty, ale jsou provozovány třetí osobou – například provozovateli místních obchodů nebo obecními úřady, nikoli Českou poštou. Franšízant hradí provozní a mzdové náklady a od České pošty dostává fixní platby a část zisku ze služeb.

„Z kontroly vyplynulo, že se České poště nedaří podle plánu převádět své pobočky na takzvané pošty Partner,“ uvedl mluvčí NKÚ Václav Kešner. Ke konci roku 2017 se poště podařilo převést na partnery jen 428 z plánovaných 648 poboček.

Důvody zpoždění pošta podle mluvčího Matyáše Vitíka v současnosti analyzuje. Ředitel České pošty Knap potvrdil, že je převod poboček na franšízanty ve skluzu. „Pokud jde o projekt Pošta Partner, tak ten aktuálně není příliš výhodný ani pro poštu, ani pro obce. Přepracujeme ho a přijdeme s novou nabídkou, ze které budou mít prospěch obě strany,“ sdělil. Podle Knapa je také nutné správně vysvětlit starostům přínos projektu.

Poště klesá zisk, přibývá naopak reklamací

České poště také podle prověrky NKÚ v posledních dvou letech klesal zisk, ale reklamací loni meziročně přibylo o pětinu z přibližně 55 tisíc na zhruba 66 tisíc. „Drtivá většina těchto podání se týkala hlavní činnosti podniku – dodávání poštovních zásilek, které tvořilo 82 procent všech reklamací,“ sdělil mluvčí úřadu.

V roce 2015 dosáhla pošta kladného výsledku hospodaření ve výši 241 milionů korun, v roce 2017 šlo už o 78 milionů korun. Jedním z důvodů zhoršení výsledku byl například pokles příjmů z poštovních služeb.

„S kolegy aktuálně hledáme úspory napříč celou Českou poštou a zjištění NKÚ v tom samozřejmě využijeme. Odstraníme neefektivní činnosti a utrácení skončí, protože pošta musí peníze směřovat hlavně na férové ocenění zaměstnanců a tolik potřebné zvýšení kvality poskytovaných služeb,“ uvedl k výsledkům kontroly generální ředitel pošty.

Nábytek za miliony ležel roky ve skladu

U ministerstva vnitra jakožto zakladatele státního podniku se podle zprávy NKÚ ukázalo, že v kontrolovaných letech nevykonalo u České pošty žádnou veřejnosprávní kontrolu. „Neexistuje také dlouhodobá koncepce rozvoje České pošty, kterou by resort měl mít vypracovanou a podle které by se měl podnik rozvíjet,“ dodává NKÚ ve zprávě.

Bývalý ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) odvolal letos ke konci února předchozího generálního ředitele České pošty Martina Elkána. Metnar tehdy kritizoval právě chybějící vizi fungování podniku a mimo jiné také skluz v převodu poboček na partnery. 

NKÚ se také zaměřil na vybrané nákupy České pošty. I tam odhalil nedostatky. Kontroloři například zjistili, že podnik nakoupil v letech 2015 a 2016 nábytek pro své pobočky, avšak téměř jej nevyužil. Ještě v roce 2018 bylo přibližně 90 procent z tohoto nábytku v hodnotě přesahující čtyři miliony korun uloženo ve skladech pošty.

Manažeři využívají služební vozy nehospodárně

Při kontrole také Nejvyšší kontrolní úřad došel k závěru, že Česká pošta „nepostupovala účelně, hospodárně a efektivně při využívání manažerských osobních vozidel“.

Na základě analýzy byl z celkového počtu manažerských vozidel vybrán kontrolní vzorek 20 vozidel . V případě tohoto vzorku najela vozidla k soukromým účelům přibližně 64 % z celkových najetých kilometrů. „Míru využívání vybraného vzorku služebních vozidel pro soukromé účely v roce 2017 považuje NKÚ za nepřiměřenou. ČP nevyužívala tato služební vozidla účelně, hospodárně a efektivně k svému podnikání, a nepostupovala tudíž v souladu se zákonem o státním podniku, “ uvádí ve zprávě NKÚ. 

V oblasti zadávání veřejných zakázek odhalila kontrola kromě porušení zákona i některé případy nehospodárných nákupů. Pošta u tří veřejných zakázek na dodávku zboží, stavební práce a služby v celkové předpokládané hodnotě 234,5 milionu korun bez DPH nedodržela zákonem předepsané postupy. Pošta také podle závěrů kontroly neprokázala účelnost a efektivnost nákupu dárkových předmětů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...