Poště se nedaří měnit pobočky na franšízy. Projekt prý není výhodný ani pro ni, ani pro obce

Nahrávám video

Česká pošta má v projektu Pošta Partner skluz s převody poboček na jiné provozovatele; na obce či podnikatele chtěla ke konci loňského roku převést 648 poboček, ale podařilo se jí to jen u dvou třetin z nich. Po prověrce poštovního hospodaření to oznámil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Generální ředitel České pošty Roman Knap sdělil, že projekt teď není výhodný ani pro jednu stranu, a pošta jej proto přepracuje.

Pošta Partner nabízí základní poštovní služby jako běžné pobočky pošty, ale jsou provozovány třetí osobou – například provozovateli místních obchodů nebo obecními úřady, nikoli Českou poštou. Franšízant hradí provozní a mzdové náklady a od České pošty dostává fixní platby a část zisku ze služeb.

„Z kontroly vyplynulo, že se České poště nedaří podle plánu převádět své pobočky na takzvané pošty Partner,“ uvedl mluvčí NKÚ Václav Kešner. Ke konci roku 2017 se poště podařilo převést na partnery jen 428 z plánovaných 648 poboček.

Důvody zpoždění pošta podle mluvčího Matyáše Vitíka v současnosti analyzuje. Ředitel České pošty Knap potvrdil, že je převod poboček na franšízanty ve skluzu. „Pokud jde o projekt Pošta Partner, tak ten aktuálně není příliš výhodný ani pro poštu, ani pro obce. Přepracujeme ho a přijdeme s novou nabídkou, ze které budou mít prospěch obě strany,“ sdělil. Podle Knapa je také nutné správně vysvětlit starostům přínos projektu.

Poště klesá zisk, přibývá naopak reklamací

České poště také podle prověrky NKÚ v posledních dvou letech klesal zisk, ale reklamací loni meziročně přibylo o pětinu z přibližně 55 tisíc na zhruba 66 tisíc. „Drtivá většina těchto podání se týkala hlavní činnosti podniku – dodávání poštovních zásilek, které tvořilo 82 procent všech reklamací,“ sdělil mluvčí úřadu.

V roce 2015 dosáhla pošta kladného výsledku hospodaření ve výši 241 milionů korun, v roce 2017 šlo už o 78 milionů korun. Jedním z důvodů zhoršení výsledku byl například pokles příjmů z poštovních služeb.

„S kolegy aktuálně hledáme úspory napříč celou Českou poštou a zjištění NKÚ v tom samozřejmě využijeme. Odstraníme neefektivní činnosti a utrácení skončí, protože pošta musí peníze směřovat hlavně na férové ocenění zaměstnanců a tolik potřebné zvýšení kvality poskytovaných služeb,“ uvedl k výsledkům kontroly generální ředitel pošty.

Nábytek za miliony ležel roky ve skladu

U ministerstva vnitra jakožto zakladatele státního podniku se podle zprávy NKÚ ukázalo, že v kontrolovaných letech nevykonalo u České pošty žádnou veřejnosprávní kontrolu. „Neexistuje také dlouhodobá koncepce rozvoje České pošty, kterou by resort měl mít vypracovanou a podle které by se měl podnik rozvíjet,“ dodává NKÚ ve zprávě.

Bývalý ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) odvolal letos ke konci února předchozího generálního ředitele České pošty Martina Elkána. Metnar tehdy kritizoval právě chybějící vizi fungování podniku a mimo jiné také skluz v převodu poboček na partnery. 

NKÚ se také zaměřil na vybrané nákupy České pošty. I tam odhalil nedostatky. Kontroloři například zjistili, že podnik nakoupil v letech 2015 a 2016 nábytek pro své pobočky, avšak téměř jej nevyužil. Ještě v roce 2018 bylo přibližně 90 procent z tohoto nábytku v hodnotě přesahující čtyři miliony korun uloženo ve skladech pošty.

Manažeři využívají služební vozy nehospodárně

Při kontrole také Nejvyšší kontrolní úřad došel k závěru, že Česká pošta „nepostupovala účelně, hospodárně a efektivně při využívání manažerských osobních vozidel“.

Na základě analýzy byl z celkového počtu manažerských vozidel vybrán kontrolní vzorek 20 vozidel . V případě tohoto vzorku najela vozidla k soukromým účelům přibližně 64 % z celkových najetých kilometrů. „Míru využívání vybraného vzorku služebních vozidel pro soukromé účely v roce 2017 považuje NKÚ za nepřiměřenou. ČP nevyužívala tato služební vozidla účelně, hospodárně a efektivně k svému podnikání, a nepostupovala tudíž v souladu se zákonem o státním podniku, “ uvádí ve zprávě NKÚ. 

V oblasti zadávání veřejných zakázek odhalila kontrola kromě porušení zákona i některé případy nehospodárných nákupů. Pošta u tří veřejných zakázek na dodávku zboží, stavební práce a služby v celkové předpokládané hodnotě 234,5 milionu korun bez DPH nedodržela zákonem předepsané postupy. Pošta také podle závěrů kontroly neprokázala účelnost a efektivnost nákupu dárkových předmětů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 1 hhodinou

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 12 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...