Poprvé od konce intervencí pokořila česká měna hranici 26,50 koruny za euro

Koruna v pondělí odpoledne posílila vůči euru na 26,47 koruny za euro, čímž dosáhla nejsilnější úrovně od listopadu 2013, kdy Česká národní banka zahájila intervence proti posilování měny. Vyplývá to z průběžných informací na webu společnosti Patria Finance. Vůči dolaru pak česká měna posílila na 24,13 koruny za euro, což představuje nejsilnější hodnotu od loňského října.

„Za posílením může stát fakt, že určitá část trhu počítá s dřívějším navýšením úrokových sazeb. Silná koruna a nižší inflace však spekulanty může brzy dostat mimo hru, jak tomu bylo právě před ukončením intervencí,“ reagoval na vývoj kurzu analytik společnosti Roklen Radek Pavlíček.

Podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka koruna profituje z klidnější situace po francouzských prezidentských volbách.

Vývoj kurzu české měny 15. 5. 2017
Zdroj: ČT24

V pozdějších hodinách česká měna zase začala oslabovat a vrátila se k hranici 26,50 koruny za euro. „I tak ale zůstává koruna silná. Podle mě má ještě prostor k posílení, a nemá ho málo – všechno je jen otázkou času,“ míní hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Intervence přesáhly dva biliony korun

Od ukončení intervencí 6. dubna se koruna zatím k hranici 26,50 koruny za euro krátce přiblížila 10. dubna. Minulý týden česká měna posílila vůči euru o devět haléřů a páteční obchodování zakončila na 26,57 koruny za euro. Podle dřívějšího vyjádření hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera poklidný vývoj zhruba měsíčního obchodování ukazuje, že spekulativní kapitál v tuzemské ekonomice poměrně trpělivě vyčkává.

V tomto týdnu může být podle analytiků pro kurz koruny zajímavý odhad hrubého domácího produktu za první čtvrtletí, který Český statistický úřad zveřejní v úterý.

Česká národní banka od listopadu 2013 do letošního dubna intervenovala na devizovém trhu s cílem oslabit korunu a držet její kurz nad 27 korunami za euro. Za tu dobu nakoupila eura za více než dva biliony korun, nejvíce peněz vynaložila letos v březnu, a to 520 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...