Podnikatelská nálada v Německu je nejhorší od července 2009, země směřuje do recese

Podnikatelská nálada v Německu se v březnu propadla na nejnižší úroveň od července 2009. Její index podle konečných údajů, které ve středu zveřejnil institut Ifo, klesl na 86,1 bodu z únorových 96 bodů. To představuje jeho nejprudší propad od znovusjednocení země před téměř 30 lety. Údaje signalizují, že německá ekonomika kvůli dopadům koronaviru směřuje do recese, uvedla agentura Reuters.

 „Německé hospodářství zažívá šok,“ upozornil šéf Ifo Clemens Fuest. „Očekávání podniků se zhoršila jako nikdy dříve. Také hodnocení současné situace je výrazně horší,“ dodal. Index podnikatelské nálady je založen na průzkumu mezi zhruba devíti tisíci německými firmami v průmyslu, službách, obchodě a stavebnictví.

Institut už minulý týden zveřejnil předběžné údaje, podle kterých index v březnu klesl na 87,7 bodu, nejníže od srpna 2009. Zároveň předpověděl, že německá ekonomika by kvůli krizi vyvolané koronavirem mohla v letošním roce klesnout až o šest procent. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Úterní výsledky průzkumu společnosti IHS Markit ukázaly, že index podnikatelské aktivity v Německu v březnu klesl na 37,2 bodu z únorových 50,7 bodu. Dostal se tak na nejnižší úroveň od globální finanční krize v roce 2009 a hluboko pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

„Bezprecedentní propad indexu podtrhuje, že Německo směřuje do recese,“ uvedl ekonom Phil Smith z IHS Markit. „Vzhledem k eskalaci opatření proti šíření viru bychom se měli připravit na to, že ve druhém čtvrtletí pokles nabere na intenzitě,“ dodal.

Německá ekonomika by letos kvůli šíření koronaviru mohla celkově klesnout o pět až dvacet procent, řekl agentuře Reuters ekonom Klaus Wohlrabe z institutu Ifo.

Omezování výroby pokračuje

Kvůli koronaviru omezuje provoz řada firem, a to i v Česku. Ve středu oznámil například strojírenský holding Motor Jikov, že omezí výrobu na 60 procent. Propustil 60 agenturních pracovníků a dalších 20 zaměstnanců, kteří byli ve zkušební době. Část pracovníků je doma a pobírají ošetřovné, někteří jsou nemocní.

12 minut
Události: Co chystají podnikatelé v cestovním ruchu
Zdroj: ČT24

Opatření souvisí s průmyslovými dopady koronaviru a dočasným uzavíráním automobilek, řekl předseda představenstva Miroslav Dvořák. Výrobu zastavilo totiž více evropských automobilek včetně koncernu Volkswagen, do kterého patří i Škoda Auto. V Česku pak kromě Škody Auto přerušily provoz i kolínská automobilka TPCA a Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Holding Motor Jirkov tvoří přitom více než 60 procent obratu zakázky pro automobilový průmysl. V březnu holding, který má závody v Českých Budějovicích a Soběslavi, snížil výrobu o 30 procent.

Podle Dvořáka přerušily automobilky výrobu, přesto mají na dodavatele požadavky. „Předzásobují se. Třeba Scania je zavřená a my do Scanie stále dodáváme, to samé Mitsubishi,“ řekl Dvořák. Scania se na obratu holdingu podílí asi ze 40 procent. Stabilní jsou zatím zakázky pro největšího světového výrobce golfových vozíků, americkou firmu E-Z-GO.

Holding zatím přijímá nové zakázky, zmrazí ale investice. S bankami jedná o odkladu úvěrových splátek. „Banky se s námi o tom vcelku baví, není to jako v letech 2008 a 2009. Jednání je vstřícné a bavíme se o odkladu splátek úvěrů minimálně na půl roku,“ řekl Dvořák.

Firma také počítá s tím, že když objednávky přestanou, přejde na takzvaný kurzarbeit, kdy stát uhradí firmám, na něž dopadla omezení kvůli šíření koronaviru, 50 až 80 procent vyplácené mzdy podle důvodu omezení výroby nebo služeb. 

Výrobu zastavují či omezují i další jihočeské firmy. Patří k nim dačická THK Rhythm Automotive Czech, Dura Automotive CZ, písecká s.n.o.p. či strojírenská firma Kovosvit. Na výkyvy zakázek se připravuje i Bosch Group.

Celkově pak více než polovina průmyslových firem v Česku čeká v březnu a dubnu kvůli opatřením, která vláda přijala v souvislosti se šířením koronaviru, propad zakázek o více než 20 procent, jak vyplynulo z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 340 průmyslovými podniky. 

Zájem o státní dluhopisy byl značný

Ministerstvo financí ve středu ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 53,4 miliardy, což je několikanásobně více než původně plánovalo. Vyplývá to z informací na internetových stránkách České národní banky. Podle původních plánů ministerstva chystalo prodat ve středečních třech aukcích dluhopisy za maximálně 12 miliard korun.

„Dnešní aukcí tak pokrylo ministerstvo zhruba třetinu svých výpůjčních potřeb, pokud počítáme s deficitem státního rozpočtu ve výši 200 miliard korun. Za vysokým zájmem investorů stálo nedávné zlevnění státních dluhopisů a aktuální oznámení možných nákupů státních dluhopisů centrální bankou. Už jen to, že ČNB k takovému kroku může přistoupit, uklidnilo investory a naopak zesílilo poptávku po českých státních dluhopisech,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.

Schválený schodek letošního státního rozpočtu se zvýší z původních 40 miliard na 200 miliard korun. Novelu zákona o rozpočtu ve středu podepsal prezident Miloš Zeman. Agenturu ČTK o tom v tiskové zprávě informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Důvodem navýšení schodku je epidemie nového typu koronaviru a s tím související opatření vlády. Kvůli předpokládanému propadu ekonomiky přijde rozpočet o část příjmů a stát navíc bude muset vydávat peníze na boj s koronavirem.

Schváleno Senátem

Podnikatelé nebudou muset po dobu nouzového stavu a následujících tří měsíců dodržovat elektronickou evidenci tržeb. Ani úřady nebudou kontrolovat její dodržování. Vládní návrh ve středu schválil Senát.

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné budou moci odložit úhradu záloh na zdravotní pojištění za březen až srpen. Do výše minimální zálohy jim budou platby za toto půlroční období odpuštěny. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválil Senát. 

Stát odpustí drobným podnikatelům část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné nebudou muset hradit zálohy v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Odvody budou moci doplatit až při ročním zúčtování. Senát schválil vládní návrh zákona, který to předpokládá. 

Stát bude vyplácet ošetřovné za celou dobu uzavření škol kvůli koronavirové krizi, a to rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu, i zpětně. Návrh zvláštního vládního zákona, který to předpokládá, ve středu zrychleně schválil Senát.

Uvedené předlohy nyní dostane k podpisu prezident republiky Miloš Zeman. Podepsat by je mohl ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...