Fenomén sdílení začal s auty nebo koly. V současnosti se už ale sdílená ekonomika nafukuje do dalších oblastí, zahrnuje letadla ale i drobnější věci jako deštníky. Princip se stal součástí ekonomik, v některých případech mění i společenské návyky a státy řeší, jak se k nim vlastně postavit.
Sdílení už doslova dosáhlo nebeských výšin, a to díky aplikaci Wingly, která princip sdílení vnesla do oblasti letectví. „Zkontaktujeme soukromé piloty s pasažéry, ti pak sdílí náklady i vášeň z létání,“ přiblížil spoluzakladatel sharingové společnosti Wingly Bertrand Joab-Cornu.
Služba se už rozmohla v Německu, Británii a Francii. Na Wingly se registrovalo přes 90 tisíc uživatelů. Počet sdílených letů přibývá, průměrně jich je šest set měsíčně. „Myslel jsem si, že sdílení letadel je pro elitu, že je to drahé. Když jsem se ale podíval na web, zjistil jsem, že se dají najít lety od 40 eur,“ podotkl uživatel aplikace Benjamin Joneau.
Formy sdílení se ale dočkaly i ty nejobyčejnější věci jako třeba basketbalové míče nebo deštníky. Příkladem je Čína, kde se výrazně rozšířily platby telefonem. Lidé je v této zemi využívají nejvíc na světě a sdílená ekonomika si s touto technologií dobře rozumí.
Aplikace v chytrých mobilech dokázaly i to, o co se vlády marně snažily několik let. „Sdílení elektrických aut je jako malý minibus, který napomáhá snížení soukromých aut v ulicích,“ prohlásil výkonný ředitel technologické skupiny Kandi Hu Xiaoming.
Nejčastěji ale technologie slouží k půjčování kol, které v Číně získává obří rozměry. Potvrzuje to i spoluzakladatel pekingské firmy Mobike Technology Xia Yiping. „Rychle expandujeme po celém světě do různých měst,“ uvedl.
Bikesharing si našel své zájemce také v České republice. Jedním z průkopníků jsou pražská Rekola, která pomáhají s budováním cyklistické infrastruktury v českém hlavním městě. Před čtyřmi roky začínali jen se starými koly, která přebarvovali na růžovo. „Posunuli jsme se z volnočasové aktivity do spolehlivé služby a je to vidět i na těch číslech. V letošním roce máme přes 35 tisíc uživatelů,“ přiblížil spoluzakladatel Vítek Ježek.
Stinné stránky sdílení. Kritika padá na sdílení bytů nebo službu Uber
Sharing, to ale nejsou jen startupy a ekologie, ale i globální byznys. S velkými zisky i nechtěnými vedlejšími efekty. V Barceloně kvůli sdílení bytů v rámci Airbnb rapidně vzrostly ceny nájmů. Místní se bouří.
„Jestli z normálních bytů uděláme byty pro turisty, bez pravidel, bez kontrol, tak potom lidé zůstanou bez bytů. Budou nuceni byty opustit, protože na pronájmu turistům jednoznačně vyděláte víc než na klasickém nájmu. A tomu se snažíme říct ne,“ sdělila šéfka městského plánování z barcelonské radnice Janet Sanzová.
S regulací služby už začali v Berlíně. V německé metropoli může člověk sdílet jen pokoj, nikoliv celý byt.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je zbytečné se snažit něco zakazovat. „Sdílená ekonomika se stejně prosadí. Je lepší, aby spíš veřejné instituce a firmy spolupracovaly a našly rozumnou koncepci,“ míní.
Nejasný a nejednotný postoj ke sdílené ekonomice se nicméně odráží i v přístupu k mezinárodní společnosti Uber, která vytváří alternativu taxi službám. Kvůli nerovným podmínkám kritizují populární službu vlády, taxikáři i sami řidiči, kteří pro aplikaci jezdí. Státy jako Dánsko nebo Bulharsko ji už zakázaly. Například v Česku ale funguje dál.
