Očekávání spojená s Národním plánem obnovy je třeba krotit, míní členka Národní ekonomické rady vlády Ilona Švihlíková. Česko podle ní chce využít část evropských peněz k zalepení výpadků ze státního rozpočtu, chybí také jasné ukotvení a cíle hospodářské obnovy, vytkla vládnímu plánu v Událostech, komentářích.
Plán obnovy lepí díry v rozpočtu, chybí mu strategie a cíle, míní ekonomka Švihlíková
Události, komentáře: Ekonomka Švihlíková o Národním plánu obnovy (zdroj: ČT24)
Švihlíková upozorňuje, že částku 172 miliard „je potřeba ukotvit v realitě“. Zatímco očekávání spojená s plánem obnovy jsou podle ekonomky často vysoká, uvedený balík peněz představuje zhruba výpadek z rozpočtu, který způsobily loňské daňové reformy.
„Je hrozně vidět, že za tím není žádná zásadní strategická představa a že bylo důležité do kolonek, které byly do značné míry stanovené Evropskou unií, něco dát. Někdy i vyplnit výpadky ze státního rozpočtu,“ podotýká ke koncepci Národního plánu obnovy. Podle Švihlíkové je možné se tázat, v čem v řadě sekcí spočívá ona obnova.
Členka Národní ekonomické rady vlády zdůrazňuje, že neexistuje záruka, že vláda peníze utratí smysluplně za pandemickou obnovu. „Jsou tam věci, které skutečně jsou spíš externím financováním toho, co by se za normálních podmínek mělo financovat ze státního rozpočtu,“ varuje.
Kdo šel kolem, zamával
Strukturální obnova dle Švihlíkové není otázkou čísla, jde o zaměření financí, věří. Klíčové je tedy určit, co je cílem plánu obnovy, což v tomto případě chybí, míní ekonomka. „Strukturální změna ekonomiky je samozřejmě věc, která si žádá nejenom hodně peněz, ale hlavně hodně času. Národní plán obnovy je poměrně časově omezený,“ vysvětluje.
Připouští zároveň, že součástí plánu jsou i zajímavé projekty s ambiciózními cíli, zejména u aktivní politiky zaměstnanosti, přesto je přesvědčena, že peníze z Evropské unie se daly využít lépe. „Kdo šel kolem, tak si zamával, že na něj třeba taky něco zbude,“ glosuje ekonomka.
V Česku podle Švihlíkové existuje množství strategií či inovačních plánů, které se sepíší, ale později se na ně zapomene a sestavují se nové. Tím tratí provázanost různých koncepcí. Proto bude podle ekonomky zajímavé sledovat, jak si stát poradí s řízením mnoha projektů v krátkém čase, který fond obnovy nabízí.
Eva Zamrazilová o Národním plánu obnovy a o výši důchodů v roce 2022 (zdroj: ČT24)
Vláda plánuje ve schváleném Národním plánu obnovy investovat zhruba dvě stě miliard korun, z toho 172 chce získat z EU. Peníze musí Česko využít ze sedmdesáti procent do roku 2022, o rok později je pak dočerpat zcela. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, největší část je určena na infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci. Další peníze jsou určeny na digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.
Plán obnovy už kritizovaly Hospodářská komora, ekologické organizace či Sdružení místních samospráv. Vládě vytýkají například vyčlenění peněz na neúčelné projekty či schválení plánu bez vypořádání připomínek řady profesních organizací, úřadů i samospráv.
Ekonom Jan Bureš o Národním plánu obnovy (zdroj: ČT24)