O 21 miliard korun zvýšilo ministerstvo financí odhadované příjmy rozpočtu na příští rok, ale ani to nebude stačit na pokrytí požadavků odborů, případně části vládní koalice. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce to uvedl ministr financí Ivan Pilný (ANO). Odboráři požadují od listopadu zvýšit platy učitelům o 15 procent a ostatním pracovníkům veřejné správy o 10 %. Kvůli tomu vstoupili i do stávkové pohotovosti. V pondělí má o rozpočtu jednat koalice a vláda. Požadavky na zvýšení platů již podpořil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Pilný také v pořadu uvedl, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) buď lže, nebo by si měl udělat pořádek ve svém resortu.
Reagoval tak na jeho slova – která citoval moderátor – o tom, že ministerstvo zahraničí nabídlo na zvýšení platů 120 milionů z nespotřebovaných výdajů svého ministerstva (MZ). Pilný však kontroval, že naopak požadavek MZ je 75 milionů a ještě letos přitom chce 150 milionů na výměnu aut. Zmiňovaná nabídka prý na ministerstvo financí vůbec nedorazila.
Zvýšení odhadovaných příjmů umožnily podle Pilného zlepšující se výkon ekonomiky (na příští rok nyní očekává ministerstvo růst hrubého domácího produktu 3,1 procenta, dříve to bylo 2,9 %) i „excelentní výběr daní“.
Spor je nyní také o využití peněz, které ministerstva v minulosti nespotřebovala. Jde asi o 40 miliard korun, uvedl Pilný. Podle něho je však nutné určit strukturu výdajů. On sám preferuje využití části peněz na investice či na vědu, výzkum a inovace. Na zvýšení platů chybí nyní něco kolem 4 až 6 miliard korun – nad částku, kterou již sehnalo ministerstvo financí, naznačil Pilný.
K předloženému návrhu rozpočtu řekl, že už to není jeho věc, ale vlády a koalice.
Sestavování rozpočtu je ještě horší než obvykle a je to strašná diskuse, když si uvědomíme, že se bavíme o miliardách, které občané odvádějí do státního rozpočtu, řekl v pořadu bývalý viceguvernér ČNB, ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09).
Připomněl, že vláda si stanovila priority, mezi něž patří růst platů, a teď se ukazuje, že na ně nezbývají peníze. Není podle něho možné, aby úředníci z různých ministerstev řekli, jaké mají požadavky, a ty se pak daly dohromady – vše by se přitom mělo odvíjet právě od priorit.
Za chybu považuje také to, že při současném příznivém vývoji ekonomiky by měl být schodek rozpočtu na příští rok kolem nuly (zatímco nyní je plánován schodek 50 miliard korun) nebo by měl být přebytek hospodaření státu.
Ekonom Pavel Kysilka současné sestavování rozpočtu připodobnil spíše k hádání trhovců na rynku. „Rozpočtu chybí jakákoliv koncepce, jakýkoliv pohled dopředu a chybí tam priority, “ řekl.
V dobrých dobách by se měly podle něho vytvářet rezervy na doby špatné.
Pilný uvedl, že priority jsou bohužel sestavovány na každém zasedání vlády, na každém zasedání parlamentu.
K různým diskusím o sestavování rozpočtu, o využití peněz z evropských fondů a jejich (ne)čerpání, Pilný podotkl, že už se těší, až evropské dotace zmizí. „Ale nevíme, co s tím budeme dělat, protože vláda není připravena na to, že budeme muset z něčeho stavět silnice, opravovat je… budeme mít opravdu velké problémy.“
Niedermayer soudí, že odhad příjmů státu by měl být nezávislý. Tedy že by ho měli provádět experti, kteří by udělali ten nejlepší, nevychýlený odhad toho, kolik by mohl stát vybrat. „A to je ten měšec, o kterém by se vláda měla bavit.“ Zároveň by politikům mělo být odebráno právo manipulovat s dluhem.
„Český rozpočet je zralý na reformu. A je známo, že úspěšné reformy rozpočtu v minulosti vždy vycházely z výdajové stránky,“ uvedl Kysilka. To podle něho znamená podívat se na zákonem v minulosti zbytečně ukotvené mandatorní (ze zákona povinné) výdaje, kterých je nyní těžké se zbavit.
Podle Kysilky existují i kvazimandatorní výdaje, kterých je také těžké se zbavit, pokud se neudělají zásadní reformní kroky.
Zmínil v této souvislosti i přezaměstnanost v oblasti státní byrokracie, státních úřadů. „Úředníci vymýšlejí nové zákony, regulace a kontrolují je.“ Ztrácíme tím zřejmě – „regulačním a kontrolorským terorem“ – možná půl procenta na růstu HDP ročně, odhadl ekonom. Je to velká zátěž pro firmy.
Nadbyteční lidé ze státních úřadů by pak podle Kysilky dobře posloužili tam, kde se dnes pracovníků nedostává – v soukromém sektoru, v němž se vytvářejí hodnoty.
„Vláda vyluxovala z trhu práce desítky tisíc lidí, kterých se nedostává tam, kde se hodnoty vytvářejí,“ dodal ekonom.
Pilný považuje za příklad kvazimandatorních výdajů platby na obnovitelné zdroje, které neustále rostou.
Jak dál s českým hospodářstvím
Čas na odstraňování překážek se strašně zužuje a hrozí, že vývoj Česka narazí na skleněný strop, podotkl Niedermayer. „O soukromý sektor tak velký strach nemám. Oč ten je ale lepší, o to horší se mi zdá veřejný sektor, stát,“ dodal. Reformy ve státní správě by podle něho měly odstranit duplicity, nadměrnou regulaci. Uvolnily by se tak desítky tisíc lidí, které by poté prospěly hospodářství.
Jako dobrý příklad zmínil Estonsko a jeho elektronizaci státní správy.
Korektní vybírání daní je pro ekonomiku podmínka nutná, nikoliv ale postačující, uvedl Pilný. „Musíme změnit strukturu české ekonomiky v mnoha směrech. Přejít od ekonomiky zdrojů, které už jsme vyčerpali, s výjimkou lithia, na ekonomiku talentů,“ doplnil.
Ekonomiku je třeba podle něho také diverzifikovat. „Jsme příliš závislí na automobilovém průmyslu, příliš závislí na Německu. Za čtyři roky se neudělalo téměř nic.“ Dodal, že signály o tom, že ekonomika zpomaluje, už tady jsou, byť to ještě není akutní.
Kysilka k tomu uvedl, že pokud by došlo ke zpomalení českému či evropskému, „tak bychom viděli i reakci na straně cen nemovitostí, což je velmi nepříjemné, protože to snižuje majetek, bohatství jak firem, tak domácností“. Zatím ještě nějaký čas máme, ale ten se rychle zkracuje, dodal.
