Mezičtvrtletní růst české ekonomiky je nejvyšší za víc než 20 let

Mezičtvrtletní růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 2,5 procenta je nejvyšší za víc než 20 let. Rychleji hrubý domácí produkt nerostl nejméně od druhého čtvrtletí 1996, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pro starší období ani nejsou data k dispozici. Česká ekonomika zaznamenala zároveň nejrychlejší meziroční růst za rok a půl a ekonomové oceňují jeho rozložení napříč hospodářstvím. 

Video Studio ČT24
video

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí znovu zrychlila růst na 4,7 %

Ještě lepší výkon české ekonomiky. Český statistický úřad vylepšil čísla o růstu hrubého domácího produktu oproti předběžnému odhadu z poloviny srpna, kdy uváděl mezičtvrtletní růst o 2,3 procenta a meziroční o 4,5 procenta. Podle ČSÚ dosáhl mezičtvrtletní růst nakonec hodnoty 2,5 procenta a meziroční 4,7 procenta.

„Meziroční růst HDP skončil výrazně nad původním tržním očekáváním ve výši tří procent i odhadem ČNB, která čekala 3,5 procenta,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Vývoj podle něho táhla zejména obnovená investiční aktivita a příznivá spotřeba domácností. „Ochota domácností utrácet jen tak nevyprchá. Nízká nezaměstnanost to nedovolí,“ podotkl analytik Next Finance Jiří Cihlář.

Celkově je růst rozložen rovnoměrně a přispívá k němu jak domácí, tak zahraniční poptávka. „Největší překvapení struktury HDP v druhém čtvrtletí bylo dáno citelným zrychlením investiční aktivity. Ta meziročně zrychlila o téměř osm procent,“ dodává Seidler.

„Nevidíme už jenom vynikající výkon zpracovatelského průmyslu, ale růst se rozprostírá i přes odvětví služeb a poprvé za několik čtvrtletí jsme viděli, že se oživením investic oživilo také stavebnictví.“

Eva Zamrazilová

hlavní ekonomka České bankovní asociace

Podle ČSÚ se ve druhém čtvrtletí dařilo většině odvětví národního hospodářství. K růstu přispěl hlavně zpracovatelský průmysl tažený nejen výrobou aut, ale například i zvýšením produkce elektrických přístrojů a zařízení. Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly vyšší mezičtvrtletně o 1,8 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Stouply také výdaje vládních institucí.

Investice směřovaly do aut, bydlení a dalších staveb, ale velmi silně rostly také do strojů a zařízení. K růstu české ekonomiky přispěly podle ČSÚ také stabilní výsledky zahraničního obchodu. 

Video Studio ČT24
video

Zamrazilová: Nevidíme signály, že by růst zpomaloval. Čtyřkou může začínat i celoroční číslo

Zamrazilová: Nevidíme signály, že by růst zpomaloval. Čtyřkou může začínat i celoroční číslo

Dlouhý z Hospodářské komory: Pokud za rok porosteme kolem tří procent, může z toho být nový normál

Marek: Jednak se světové ekonomice daří lépe, než se čekalo, zároveň se daří domácí poptávce

Analytici očekávají solidní růst českého hospodářství i ve druhém pololetí letošního roku, za celý rok bude Česko podle nich patřit mezi země s nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU. „Díky nad očekávání silnému růstu v 2. čtvrtletí se bude růst ekonomiky v letošním roce pohybovat nad čtyři procenta,“ míní Seidler.

„Zveřejnění prvního odhadu HDP nás přinutilo zvednout predikci dynamiky HDP za celý letošní rok z 3,7 na 4,3 procenta,“ doplňuje ekonom Komeční banky David Kocourek. 

Cihlář ale míní, že průmysl už začal vysílat signály, že růst začne brzy zpomalovat. „Zahraniční obchod na tom bude hůř kvůli tomu, že česká koruna po konci intervencí už začíná posilovat. Konkurenceschopnost českého zboží za hranicemi proto bude horší. Navíc vývozcům uškodí také zhoršení nálady na evropských trzích. Ačkoliv znovu vylepšujeme naši prognózu, za celý rok 2017 čekáme růst české ekonomiky o necelá tři procenta,“ řekl.

Promítne se růst do kroků ČNB?

Vývoj ekonomiky může mít dopad i na rozhodování České národní banky ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb. „Hrubý domácí produkt je jedním z klíčových parametrů, který vstupuje do modelu ČNB. Lepší než očekávaný výsledek může přispět k tomu, že tempo zvyšování sazeb bude o něco svižnější,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„V podstatě sledujeme něco jako první fázi přehřívání ekonomiky, byť to není podle mého názoru nic kritického. Ale už jenom to, jak ČNB reaguje, že už přistoupila k jednomu zvýšení sazeb a že centrální bankéři komunikují nějaký potenciál k dalšímu zvyšování sazeb, ukazuje na to, že chtějí zabránit nějakému většímu přehřátí ekonomiky,“ dodal analytik Cyrrus Brno Tomáš Menčík.

Marek se domnívá, že letos může centrální banka zvýšit úrokové sazby ještě jednou.

Zpracovatelský sektor ztrácí na síle

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se však v srpnu zhoršily, když index PMI klesl na 54,9 z červencových 55,3 bodu. Index tak klesl na letošní nejnižší hodnotu, informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby.

„Podle výsledků indexu to vypadá, že po silném prvním pololetí český zpracovatelský sektor ztratil ve třetím čtvrtletí na síle. Výroba a nové zakázky sice stále rostou, ale jejich tempo zpomaluje již čtyři měsíce a v srpnu bylo zatím nejnižší v tomto roce. Podobně i zaměstnanost stále výrazně roste, ale pomaleji než na začátku roku,“ uvedl hlavní ekonom společnosti IHS Markit Phil Smith.

Z průzkumu celkově ovšem vyplývá, že růst průmyslu byl stále celkově silný a poptávka po materiálech nadále prudce rostla, což vedlo k většímu tlaku v dodavatelských řetězcích a s ním spojenému růstu nákupních cen.