Praha - Skupina odborníků v čele s bývalým předsedou Akademie věd ČR Václavem Pačesem a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou navrhuje, aby jaderné elektrárny v roce 2030 vyráběly polovinu veškeré elektřiny v Česku. Zprávu komise, která pracuje na aktualizaci státní energetické koncepce, dnes obdrží ministr obchodu a průmyslu Martin Kuba (ODS). Informaci přináší dnešní Hospodářské noviny.
„Podíl jádra na výrobě elektřiny by měl v Česku vzrůst, mohl by dosáhnout až 50 procent,“ řekl Pačes. Dnes se pohybuje okolo jedné třetiny. Znamenalo by to tedy dostavbu dalších dvou bloků Temelína a případně jednoho v Dukovanech.
Někteří odborníci jsou ovšem k tak ambicioznímu cíli skeptičtí. „Výstavby jaderných elektráren jsou velmi rizikové projekty,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 partner Candole Parners Jan Ondřich. „Je pěkné, že si stát naplánuje podíl určitého zdroje, ale neuvažuje, zda je někdo schopný peníze nutné k tomuto výkonu investovat, případně jestli vůbec existují věřitelé, kteří jsou schopni a ochotni takové peníze investovat,“ dodal.
Jan Ondřich, partner Candole Parners:
„Největší slabinu (návrhu energetické koncepce) vidím tam, že plánování vzniká bez jakéhokoliv ohledu na tržní podmínky. Myslím si ale, že je mnohem umírněnější, než byly některé předchozí drafty energetické koncepce.“
U ostatních zdrojů už je nicméně komise opatrnější, přesnějším odhadům se podle tajemníka komise Hynka Berana bránila a chce, aby koncepce zůstala do jisté míry otevřená a mohla reagovat na případné změny. „V roce 2012 nedokážeme přesně odhadnout, jaká bude situace například v roce 2030,“ vysvětlil Beran.
Maximálně 15 procent obnovitelných zdrojů
Tento přístup je zjevný například v otázce obnovitelných zdrojů. „V současné době si nedokážu představit, že by jejich podíl do roku 2030 přesáhl 15 procent,“ řekl Pačes. Podle komise by podpora obnovitelných zdrojů měla skončit, jakmile dosáhne podílu 15 procent. „Plány Německa, kde chtějí do roku 2050 dosáhnout podílu 50 procent, považuji za nereálné,“ doplnil Pačes. Růst si dokáže představit například u biomasy či bioplynu na lokální úrovni, ne už ale ve velkých elektrárnách společnosti ČEZ.
„V současnosti také neočekáváme, že vzniknou dostatečně velká úložiště energie, která by mohla uchovat třeba elektřinu z větru a pomohla by tak překonat problém s nepravidelnými dodávkami,“ upozornil Beran. „Nechceme nyní říkat, že množství obnovitelných zdrojů v Česku neporoste vůbec, zároveň se ale nemůžeme upsat nějakému závaznému cíli a pak doufat, že potřebné technologie vzniknou,“ dodal. Komise tak podpořila postoj ministra Kuby a šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, kteří chtějí zastavit podporu obnovitelných zdrojů.
Uhlí se v Česku špatně využívá, soudí Pačes
Klíčovou otázku prolomení limitů na těžbu uhlí chce Pačesova skupina nechat na posouzení speciální komise. „V první řadě je potřeba rozhodnout, jak naložit s uhlím před těžebními limity. Tedy s tím, které máme k dispozici, aniž bychom limity rušili,“ uvedl Pačes. Uhlí je totiž podle něj dost, jenže se špatně využívá, proto je potřeba být v nakládání s uhlím mnohem efektivnější. „Problematická je především účinnost některých elektráren, která často dosahuje jen zhruba 20 procent,“ podotkl Pačes.
Kromě prolomení limitů je ve hře také možnost, že by vznikla nová legislativa, která by zaručovala přednostní využití hnědého uhlí v teplárenství. Tím by se teplárnám zajistilo palivo na dostatečně dlouhou dobu a cena tepla by nemusela tolik růst.
Zpráva Pačesovy komise bude mít zásadní vliv na novou státní energetickou koncepci, na níž česká energetika a průmysl čekají už tři roky. Jedná se o zásadní dokument, který má na budoucí desítky let určit, kam se bude česká energetika ubírat. Firmám navíc ujasní, do jakých odvětví investovat, a může mít zásadní vliv také na ceny elektřiny a tepla.
