OPEC dohodl snížení těžby, musí ale souhlasit Rusko

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se dohodla na snížení těžby suroviny o 1,5 milionu barelů denně. Snížení je ale podmíněno souhlasem Ruska a pokud bude schváleno, bude to nejvýraznější redukce těžby od krize v roce 2008, uvedla agentura Reuters. Dohodnutý objem se týká skupiny OPEC+, která zahrnuje jak členské země kartelu, tak jejich spojence, právě včetně Ruska. Rozhodující jednání se čeká v pátek.

Skupina OPEC+ teď omezuje těžbu asi o 2,1 milionu barelů denně, jejich dohoda platí do konce března. Toto snížení by podle ministrů mělo zůstat v platnosti až do konce roku, což prosazovala zejména Saúdská Arábie. Nově dohodnutých 1,5 milionu barelů by platilo nad rámec současných škrtů, a to až do června. OPEC uvedl, že z navrhovaného objemu 1,5 milionu barelů by 500 tisíc barelů připadlo na země mimo OPEC.

Ruský ministr energetiky Alexandr Novak ve čtvrtek v Moskvě řekl, že předpokládá, že se k dvoudennímu jednání ve Vídni připojí v pátek. O postoji Ruska k dalšímu omezování produkce ropy nechtěl mluvit. Saúdská Arábie a další členové OPEC se už ve středu snažili zajistit si pro další omezení těžby ropy předběžný souhlas Ruska, žádného příslibu se jim ale z Moskvy nedostalo.

Ruský ministr financí Anton Siluanov později upozornil, že Rusko se s kartelem OPEC ještě na ničem nedohodlo a že je připraveno i na pokles cen ropy. Ten by se podle analytiků pravděpodobně dostavil, kdyby OPEC a Rusko nakonec v pátek žádnou dohodu nestvrdily.

OPEC se omezováním těžby ropy snaží podpořit cenu suroviny. K dalšímu snížení těžby členské státy vede zejména epidemie nového typu koronaviru, která v mnoha zemích omezila ekonomickou aktivitu, a tím i poptávku po ropě. Ceny od začátku roku klesly asi o 20 procent. Severomořský Brent, který je považován za referenční typ ropy pro celý svět, se nyní prodává zhruba za 51 dolarů za barel. Koncem prosince stál asi 68 dolarů a loni na jaře skoro 75 dolarů.

OPEC na konci roku 2008 rozhodl o jednorázovém snížení těžby o rekordních 2,2 milionu barelů denně. Reagoval tehdy na výrazný pokles poptávky v důsledku globální krize.

V reakci na zprávu se cena Brentu zvýšila

V reakci na zprávu, že se členové OPEC dohodli na snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně, se cena Brentu zvýšila asi o půl procenta na 51,50 dolaru za barel. Původně se totiž předpokládalo, že rozsah snížení se bude pohybovat kolem jednoho milionu barelů denně. Později ale ropa o zisky přišla a po 15:00 se Brent prodával zhruba za 51 dolarů. Proti předchozímu dni tak už mírně ztrácel.

V celém světě se aktuálně těží zhruba 100 milionů barelů ropy denně, z toho na OPEC připadá méně než třetina. Pokles cen má nepříznivé dopady na rozpočet mnoha těžebních zemí, což se týká zejména Saúdské Arábie. Ta se v poslední době snaží svou ekonomiku transformovat, aby byla na těžbě ropy méně závislá.

OPEC se předloni dohodl na snížení těžby o 1,2 milionu barelů denně a loni v prosinci dobrovolné omezení prohloubil na 1,7 milionu barelů, což platí do konce letošního března. Saúdská Arábie těžbu nad rámec dohody omezuje o dalších 400 tisíc barelů, takže celkem omezení těžby činí zhruba 2,1 milionu barelů denně. Rusko už dalo najevo, že je ochotno bavit se o prodloužení tohoto objemu, dalším škrtům nakloněno není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...