OPEC dohodl snížení těžby, musí ale souhlasit Rusko

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se dohodla na snížení těžby suroviny o 1,5 milionu barelů denně. Snížení je ale podmíněno souhlasem Ruska a pokud bude schváleno, bude to nejvýraznější redukce těžby od krize v roce 2008, uvedla agentura Reuters. Dohodnutý objem se týká skupiny OPEC+, která zahrnuje jak členské země kartelu, tak jejich spojence, právě včetně Ruska. Rozhodující jednání se čeká v pátek.

Skupina OPEC+ teď omezuje těžbu asi o 2,1 milionu barelů denně, jejich dohoda platí do konce března. Toto snížení by podle ministrů mělo zůstat v platnosti až do konce roku, což prosazovala zejména Saúdská Arábie. Nově dohodnutých 1,5 milionu barelů by platilo nad rámec současných škrtů, a to až do června. OPEC uvedl, že z navrhovaného objemu 1,5 milionu barelů by 500 tisíc barelů připadlo na země mimo OPEC.

Ruský ministr energetiky Alexandr Novak ve čtvrtek v Moskvě řekl, že předpokládá, že se k dvoudennímu jednání ve Vídni připojí v pátek. O postoji Ruska k dalšímu omezování produkce ropy nechtěl mluvit. Saúdská Arábie a další členové OPEC se už ve středu snažili zajistit si pro další omezení těžby ropy předběžný souhlas Ruska, žádného příslibu se jim ale z Moskvy nedostalo.

Ruský ministr financí Anton Siluanov později upozornil, že Rusko se s kartelem OPEC ještě na ničem nedohodlo a že je připraveno i na pokles cen ropy. Ten by se podle analytiků pravděpodobně dostavil, kdyby OPEC a Rusko nakonec v pátek žádnou dohodu nestvrdily.

OPEC se omezováním těžby ropy snaží podpořit cenu suroviny. K dalšímu snížení těžby členské státy vede zejména epidemie nového typu koronaviru, která v mnoha zemích omezila ekonomickou aktivitu, a tím i poptávku po ropě. Ceny od začátku roku klesly asi o 20 procent. Severomořský Brent, který je považován za referenční typ ropy pro celý svět, se nyní prodává zhruba za 51 dolarů za barel. Koncem prosince stál asi 68 dolarů a loni na jaře skoro 75 dolarů.

OPEC na konci roku 2008 rozhodl o jednorázovém snížení těžby o rekordních 2,2 milionu barelů denně. Reagoval tehdy na výrazný pokles poptávky v důsledku globální krize.

V reakci na zprávu se cena Brentu zvýšila

V reakci na zprávu, že se členové OPEC dohodli na snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně, se cena Brentu zvýšila asi o půl procenta na 51,50 dolaru za barel. Původně se totiž předpokládalo, že rozsah snížení se bude pohybovat kolem jednoho milionu barelů denně. Později ale ropa o zisky přišla a po 15:00 se Brent prodával zhruba za 51 dolarů. Proti předchozímu dni tak už mírně ztrácel.

V celém světě se aktuálně těží zhruba 100 milionů barelů ropy denně, z toho na OPEC připadá méně než třetina. Pokles cen má nepříznivé dopady na rozpočet mnoha těžebních zemí, což se týká zejména Saúdské Arábie. Ta se v poslední době snaží svou ekonomiku transformovat, aby byla na těžbě ropy méně závislá.

OPEC se předloni dohodl na snížení těžby o 1,2 milionu barelů denně a loni v prosinci dobrovolné omezení prohloubil na 1,7 milionu barelů, což platí do konce letošního března. Saúdská Arábie těžbu nad rámec dohody omezuje o dalších 400 tisíc barelů, takže celkem omezení těžby činí zhruba 2,1 milionu barelů denně. Rusko už dalo najevo, že je ochotno bavit se o prodloužení tohoto objemu, dalším škrtům nakloněno není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled