OKD údajně potřebuje dalších 600 milionů korun. Na vyplácení odstupného

OKD chce další peníze

Vedení OKD jedná na ministerstvu průmyslu a obchodu o další podpoře. Firma totiž potřebuje peníze nejen na provoz, ale i na vyplácení takzvaného sociálního programu. Chystá se mimo jiné uzavřít Důl Paskov s až 1700 zaměstnanci. Mluvčí OKD Ivo Čelechovský upřesnil, že firma chce znovu jednat o smlouvě z roku 2014. Ta slibovala uvolnění 600 milionů korun na sociální programy při útlumu těžby v Dole Paskov.

Čelechovský dále sdělil, že společnost znovu otevřela jednání o smlouvě, kterou dříve uzavřela se státem. Na jejím základě měla dostat 600 milionů korun na sociální program spojený s ukončením těžby v Dole Paskov. Takové uvolnění veřejných peněz schválila v roce 2015 i Evropská komise.

Dohoda měla skončit, pokud by podle mezinárodních srovnávacích standardů od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 po tři po sobě následující čtvrtletí klesla cena uhlí pod 110 USD za tunu. To se stalo a smlouva přestala být platná. „Obsahovala ale klauzuli, že obě strany budou znovu jednat, aby v co největší míře omezily sociální rizika v Moravskoslezském kraji,“ řekl Čelechovský.

Dohodu podepsal ministr průmyslu a zástupci OKD a její mateřské společnosti New World Resources. Podle ní se mělo ve ztrátovém Dole Paskov těžit do konce roku 2017, kabinet by pak zaplatil 600 milionů korun na sociální programy horníků. Firma za to měla udržovat do roku 2017 minimální průměrný počet 1800 kmenových zaměstnanců dolu. V roce 2017 se počet zaměstnanců mohl snížit na 1600.

Mládek ve čtvrtek ale uvedl, že případná další veřejná pomoc OKD je těžko obhajitelná. Velkoobchodní ceny uhlí totiž po předchozích poklesech nyní rostou. Takový závěr potvrdil předseda hornických odborů Jaromír Pytlík. „Dopadlo to špatně. Jasně řekli, že se nebudou bavit o dalších půjčkách pro OKD,“ uvedl o středečním jednání na MPO.

Propuštění horníci mají přislíbených až 12 platů

Mnoha z případně propuštěných zaměstnanců Dolu Paskov přísluší podle kolektivní smlouvy až dvanáctiměsíční odstupné. Již dříve přitom unikla z OKD informace, že společnost na odstupné podle kolektivní smlouvy nemá peníze. Věřitelský výbor, který v pondělí jednal také o sociálním programu, své rozhodnutí odsunul.

O osudu Dolu Paskov a jeho zaměstnancích by mělo být rozhodnuto v horizontu několika následujících týdnů. Jeho provoz by měl být ukončen nejpozději v lednu příštího roku. Předseda Nezávislých profesních odborů technicko-hospodářských pracovníků OKD Jiří Zátopek řekl, že se odboráři dozvěděli, že těžba v dole skončí nejpozději ke 31. lednu 2017 a že OKD zrušilo sociální program.

OKD je od května v úpadku. Předseda odborů na Dole Paskov Rostislav Palička uvedl v prohlášení, že rozhodnutí zrušit sociální program vyvolá u zaměstnanců vlnu protestů, které mohou vyvrcholit až konkurzem společnosti, jíž věřitelé v srpnu povolili reorganizaci

Ztrátový důl táhne dolů celou firmu. O jeho zavření hovořilo OKD poprvé už v roce 2013, poté se ale dohodlo se státem na prodloužení těžby. Letos v březnu výkonný ředitel OKD Antonín Klimša sdělil ve firemních novinách Horník, že společnost chce těžbu v dole ukončit na konci roku.

OKD je v úpadku

V květnu OKD podala sama na sebe insolvenční návrh a soud firmu poslal do úpadku. S uzavřením dolu na přelomu roku počítal i výhled restrukturalizačního plánu ve zprávě o situaci OKD, která byla v srpnu jedním z podkladů vlády při rozhodování o půjčce 700 milionů korun. Právě nedostatek financí na odstupné je zřejmě jedním z důvodů, proč firma útlum Dolu Paskov dosud nevyhlásila.

Pavel Utěšený z advokátní kanceláře Rytikov & Utěšený Legal řekl listu, že vypovězení kolektivní smlouvy je za určitých podmínek možné. Důvodem podle něj může být i insolvenční řízení.

Společnost OKD se dostala do existenčních potíží vinou klesajících cen uhlí a předluženosti. Pohledávky vůči ní přihlásilo u soudu přes 550 věřitelů, kteří dohromady chtěli od firmy více než 23 miliard korun. Pohledávky za více než 17 miliard korun však insolvenční správce popřel.

V dolech OKD se dál těží uhlí. Vedení firmy nyní vypracovává reorganizační plán, na jehož zpracování má 120 dnů od schválení reorganizace, tedy do 9. prosince. Je ale možné, že požádá o prodloužení této lhůty. V podniku nyní i s dodavatelskými firmami pracuje asi 12 000 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lajkuj v pokoji. Meta si patentovala AI, která na sítích zastoupí zesnulého

Společnost Meta získala patent na jazykový model, jenž by v nepřítomnosti uživatele pokračoval v jeho aktivitě na sociálních sítích, napsal server Business Insider. Nástroj vycvičený na datech konkrétního účtu by vytvořil „digitální klon“, který by dle firmy byl vhodný k zastoupení dotyčného třeba v případě dovolené – nebo smrti. Meta tvrdí, že eticky sporného robota nemá v plánu dál rozvíjet.
před 13 hhodinami

Analýza srovnává hodnotu majetku domácností napříč Evropou. Jak si stojí Česko?

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.
před 20 hhodinami

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
16. 2. 2026Aktualizováno16. 2. 2026

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
16. 2. 2026Aktualizováno16. 2. 2026

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 2. 2026

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026
Načítání...