OKD údajně potřebuje dalších 600 milionů korun. Na vyplácení odstupného

OKD chce další peníze

Vedení OKD jedná na ministerstvu průmyslu a obchodu o další podpoře. Firma totiž potřebuje peníze nejen na provoz, ale i na vyplácení takzvaného sociálního programu. Chystá se mimo jiné uzavřít Důl Paskov s až 1700 zaměstnanci. Mluvčí OKD Ivo Čelechovský upřesnil, že firma chce znovu jednat o smlouvě z roku 2014. Ta slibovala uvolnění 600 milionů korun na sociální programy při útlumu těžby v Dole Paskov.

Čelechovský dále sdělil, že společnost znovu otevřela jednání o smlouvě, kterou dříve uzavřela se státem. Na jejím základě měla dostat 600 milionů korun na sociální program spojený s ukončením těžby v Dole Paskov. Takové uvolnění veřejných peněz schválila v roce 2015 i Evropská komise.

Dohoda měla skončit, pokud by podle mezinárodních srovnávacích standardů od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 po tři po sobě následující čtvrtletí klesla cena uhlí pod 110 USD za tunu. To se stalo a smlouva přestala být platná. „Obsahovala ale klauzuli, že obě strany budou znovu jednat, aby v co největší míře omezily sociální rizika v Moravskoslezském kraji,“ řekl Čelechovský.

Dohodu podepsal ministr průmyslu a zástupci OKD a její mateřské společnosti New World Resources. Podle ní se mělo ve ztrátovém Dole Paskov těžit do konce roku 2017, kabinet by pak zaplatil 600 milionů korun na sociální programy horníků. Firma za to měla udržovat do roku 2017 minimální průměrný počet 1800 kmenových zaměstnanců dolu. V roce 2017 se počet zaměstnanců mohl snížit na 1600.

Mládek ve čtvrtek ale uvedl, že případná další veřejná pomoc OKD je těžko obhajitelná. Velkoobchodní ceny uhlí totiž po předchozích poklesech nyní rostou. Takový závěr potvrdil předseda hornických odborů Jaromír Pytlík. „Dopadlo to špatně. Jasně řekli, že se nebudou bavit o dalších půjčkách pro OKD,“ uvedl o středečním jednání na MPO.

Propuštění horníci mají přislíbených až 12 platů

Mnoha z případně propuštěných zaměstnanců Dolu Paskov přísluší podle kolektivní smlouvy až dvanáctiměsíční odstupné. Již dříve přitom unikla z OKD informace, že společnost na odstupné podle kolektivní smlouvy nemá peníze. Věřitelský výbor, který v pondělí jednal také o sociálním programu, své rozhodnutí odsunul.

O osudu Dolu Paskov a jeho zaměstnancích by mělo být rozhodnuto v horizontu několika následujících týdnů. Jeho provoz by měl být ukončen nejpozději v lednu příštího roku. Předseda Nezávislých profesních odborů technicko-hospodářských pracovníků OKD Jiří Zátopek řekl, že se odboráři dozvěděli, že těžba v dole skončí nejpozději ke 31. lednu 2017 a že OKD zrušilo sociální program.

OKD je od května v úpadku. Předseda odborů na Dole Paskov Rostislav Palička uvedl v prohlášení, že rozhodnutí zrušit sociální program vyvolá u zaměstnanců vlnu protestů, které mohou vyvrcholit až konkurzem společnosti, jíž věřitelé v srpnu povolili reorganizaci

Ztrátový důl táhne dolů celou firmu. O jeho zavření hovořilo OKD poprvé už v roce 2013, poté se ale dohodlo se státem na prodloužení těžby. Letos v březnu výkonný ředitel OKD Antonín Klimša sdělil ve firemních novinách Horník, že společnost chce těžbu v dole ukončit na konci roku.

OKD je v úpadku

V květnu OKD podala sama na sebe insolvenční návrh a soud firmu poslal do úpadku. S uzavřením dolu na přelomu roku počítal i výhled restrukturalizačního plánu ve zprávě o situaci OKD, která byla v srpnu jedním z podkladů vlády při rozhodování o půjčce 700 milionů korun. Právě nedostatek financí na odstupné je zřejmě jedním z důvodů, proč firma útlum Dolu Paskov dosud nevyhlásila.

Pavel Utěšený z advokátní kanceláře Rytikov & Utěšený Legal řekl listu, že vypovězení kolektivní smlouvy je za určitých podmínek možné. Důvodem podle něj může být i insolvenční řízení.

Společnost OKD se dostala do existenčních potíží vinou klesajících cen uhlí a předluženosti. Pohledávky vůči ní přihlásilo u soudu přes 550 věřitelů, kteří dohromady chtěli od firmy více než 23 miliard korun. Pohledávky za více než 17 miliard korun však insolvenční správce popřel.

V dolech OKD se dál těží uhlí. Vedení firmy nyní vypracovává reorganizační plán, na jehož zpracování má 120 dnů od schválení reorganizace, tedy do 9. prosince. Je ale možné, že požádá o prodloužení této lhůty. V podniku nyní i s dodavatelskými firmami pracuje asi 12 000 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Slovenská vláda nařídila omezit prodej nafty

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena hliníku se pohybuje blízko čtyřletého maxima

Konflikt na Blízkém východě nezvyšuje jen pozorně sledované ceny ropy a zemního plynu, ale například i hliníku, což je kov pro globální ekonomiku velmi důležitý. Také jeho cena vystřelila po americko-íránském útoku vzhůru a pohybuje se kolem 3400 dolarů za tunu, což je blízko čtyřletého maxima. Severomořská ropa Brent se pak ve středu přiblížila ke 110 dolarům za barel.
před 8 hhodinami

USA uvolní pravidla lodní přepravy a obnoví obchod s venezuelskou ropou

Americký prezident Donald Trump na šedesát dní pozastaví regulaci lodní přepravy ve snaze usnadnit zásobování ropou, jejíž ceny rostou kvůli válce s Íránem, informoval Bílý dům. Washington v této souvislosti také oznámil zrušení zákazu obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Praha i Bratislava chystají investice pro dodávky ropy z Česka na Slovensko

Česko je připraveno zahájit investice, které zajistí dodávky ropy na Slovensko, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po středečním jednání se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko bude nyní posuzovat skupina expertů firem Transpetrol a Mero, uvedla Saková. Pracovní skupina má podle Havlíčka čas do konce dubna, aby představila detailní plán.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nová firma do 48 hodin za sto eur, navrhuje Evropská komise

Podnikatelé a firmy v Evropě budou moci založit svou společnost do 48 hodin, za méně než sto eur a bez požadavků na minimální základní kapitál. Tak by měla fungovat společnost EU Inc. založená podle takzvaného 28. režimu. Návrh ve středu v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. 28. režim je nový právní rámec, díky kterému budou moci start-upy a rychle rostoucí firmy podnikat napříč EU podle jednotných pravidel.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 16 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
17. 3. 2026Aktualizováno17. 3. 2026

VideoPorušení rozpočtové odpovědnosti je pro Česko reputační bolest, míní Hampl

Národní rozpočtová rada konstatovala, že rozpočet pro letošní rok porušuje české zákony, protože má moc velký schodek. Představitelé vlády s tím nesouhlasí. „Ať už něco takového říká ministr financí, jiný člen vlády, nebo předseda vlády, jsou to ti hráči, kterým byl zapískán faul,“ řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ačkoli s porušením zákona o rozpočtové odpovědnosti nejsou spojené žádné sankce, Hampl varoval, že finanční svět počínání vlády vidí. „Reputačně je to určitě bolest i pro Českou republiku a dominantně pro vládu,“ míní. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Danielem Takáčem také vliv konfliktu na Blízkém východě na ceny paliv v Česku či výši výdajů na obranu republiky.
17. 3. 2026
Načítání...