OKD údajně nemá peníze na odstupné. Důl Paskov má přitom brzy skončit

OKD a finanční potíže

Už v lednu by mohli horníci opustit Důl Paskov. Podle Nezávislých odborů OKD ale nemusejí být peníze na výplatu odstupného podle kolektivní smlouvy. Informace, kterou se dozvěděli odboráři od vedení společnosti OKD, měla být původně tajná.

A otevřeně ji vedení firmy nechce komentovat ani v pondělí, kdy se odehrálo další jednání věřitelského výboru. „Lidi jsou rozladění a nahněvaní. Tady už stejně nikdo nevěří, že ta šachta pojede dál. Jsou rozzlobeni z toho, jak s námi OKD jedná,“ sdělil Jiří Zátopek, předseda Nezávislých profesních odborů OKD.

„Dozvěděli jsme se, že končíme ke konci roku, maximálně k 31. lednu 2017 a s tím, že nedostaneme vůbec nic, že na to mají právo,“ dodal Zátopek. 

Věřitelský výbor, který v pondělí jednal také o kolektivní smlouvě, své rozhodnutí odsunul. Světlo do situace nevnesl ani mluvčí OKD Ivo Čelechovský, který bližší podrobnosti odmítl komentovat. Mezi horníky se podle odborářů mezitím začíná mluvit o prvních reakcích na to, že firma nekomunikuje a zřejmě nemá peníze na odstupné. Ve hře jsou nejrůznější formy stávek a protestů, včetně toho, kterého se všichni obávají nejvíce. Jednoho dne nevyfárat.

Zatím nevíme vůbec nic. Pořád se vše oddaluje a nic konkrétního nevíme.
Boris Halaš
horník

Pod Dolem Paskov stále zůstává téměř 20 milionů tun uhlí. Někteří odběratelé už teď řeší, jak se bez něj obejdou. Například Třinecké železárny odeberou z OKD ročně až milion tun uhlí. Pokud budou odebírat uhlí od nových dodavatelů, chtějí si jeho vlastnosti nejdříve otestovat. „Připravujeme stavbu malé pícky, která slouží proto, abychom byli schopni přesně zmapovat vlastnosti jednotlivých dodávek uhlí,“ sdělil generální ředitel Třineckých železáren.

Není jasné, co bude s propuštěnými horníky

Návrhem na uplatnění horníků propuštěných z černouhelné společnosti OKD ve státním podniku Diamo se v pondělí ministři nezabývali, projednávání materiálu bylo odloženo. Ministerstvo průmyslu (MPO) minulý týden uvedlo, že výrazně upravilo původní návrh, který byl v květnu z jednání vlády stažen po kritice ministerstva financí (MF). To má však výhrady i k nové verzi, materiál označilo za nekoncepční.

Podle původního návrhu mohlo najít v Diamu uplatnění až 250 lidí z OKD. Projekty programu pro horníky v Diamu měly vyjít na 2,59 miliardy korun. V plánu bylo, že by peníze šly z vládou garantovaných 20 miliard Kč na projekty revitalizace v Moravskoslezském kraji, takzvaného fondu privatizace.

Jakub Vintrlík z tiskového oddělení resortu financí sdělil, že MF považuje aktuální návrh MPO za nekoncepční. „Kromě zásadních finančních dopadů předloženého návrhu na státní rozpočet upozorňujeme také na požadavek MPO, aby projekty byly realizovány ve vlastní režii státního podniku Diamo. Tento požadavek není v souladu s dlouhodobou snahou MF vypisovat transparentní otevřená výběrová řízení, díky kterým je dosahováno nižších nákladů a lepších výsledků při realizaci státních zakázek,“ uvedl. Ministerstvo financí v meziresortním připomínkovém řízení navíc mimo jiné nesouhlasilo s návrhem na navýšení rozpočtu MPO.

OKD prochází reorganizací

Věřitelé OKD v polovině srpna rozhodli o tom, že zadlužená společnost půjde do reorganizace. Ve firmě, v níž nyní pracuje i s dodavatelskými firmami asi 12 000 lidí, se tak dál bude těžit uhlí. Reorganizaci prosazovali odboráři, vedení OKD, moravskoslezská krajská tripartita i česká vláda, doporučoval ji i insolvenční správce firmy Lee Louda. Vedení OKD teď musí vytvořit reorganizační plán.

Už v květnu vláda schválila vyplácení příspěvků pro zaměstnance, které OKD propustí. Ti, u kterých převažovala práce na povrchu, dostanou 7000 Kč za měsíc a lidé, u kterých převažovala práce v podzemí, dostanou 8000 korun měsíčně. Příspěvek pro horníky z OKD se má vyplácet po omezenou dobu, a to v rozmezí od tří měsíců do maximálně pěti let, vždy podle odpracované doby a věku zaměstnance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 17 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...