OKD údajně nemá peníze na odstupné. Důl Paskov má přitom brzy skončit

OKD a finanční potíže

Už v lednu by mohli horníci opustit Důl Paskov. Podle Nezávislých odborů OKD ale nemusejí být peníze na výplatu odstupného podle kolektivní smlouvy. Informace, kterou se dozvěděli odboráři od vedení společnosti OKD, měla být původně tajná.

A otevřeně ji vedení firmy nechce komentovat ani v pondělí, kdy se odehrálo další jednání věřitelského výboru. „Lidi jsou rozladění a nahněvaní. Tady už stejně nikdo nevěří, že ta šachta pojede dál. Jsou rozzlobeni z toho, jak s námi OKD jedná,“ sdělil Jiří Zátopek, předseda Nezávislých profesních odborů OKD.

„Dozvěděli jsme se, že končíme ke konci roku, maximálně k 31. lednu 2017 a s tím, že nedostaneme vůbec nic, že na to mají právo,“ dodal Zátopek. 

Věřitelský výbor, který v pondělí jednal také o kolektivní smlouvě, své rozhodnutí odsunul. Světlo do situace nevnesl ani mluvčí OKD Ivo Čelechovský, který bližší podrobnosti odmítl komentovat. Mezi horníky se podle odborářů mezitím začíná mluvit o prvních reakcích na to, že firma nekomunikuje a zřejmě nemá peníze na odstupné. Ve hře jsou nejrůznější formy stávek a protestů, včetně toho, kterého se všichni obávají nejvíce. Jednoho dne nevyfárat.

Zatím nevíme vůbec nic. Pořád se vše oddaluje a nic konkrétního nevíme.
Boris Halaš
horník

Pod Dolem Paskov stále zůstává téměř 20 milionů tun uhlí. Někteří odběratelé už teď řeší, jak se bez něj obejdou. Například Třinecké železárny odeberou z OKD ročně až milion tun uhlí. Pokud budou odebírat uhlí od nových dodavatelů, chtějí si jeho vlastnosti nejdříve otestovat. „Připravujeme stavbu malé pícky, která slouží proto, abychom byli schopni přesně zmapovat vlastnosti jednotlivých dodávek uhlí,“ sdělil generální ředitel Třineckých železáren.

Není jasné, co bude s propuštěnými horníky

Návrhem na uplatnění horníků propuštěných z černouhelné společnosti OKD ve státním podniku Diamo se v pondělí ministři nezabývali, projednávání materiálu bylo odloženo. Ministerstvo průmyslu (MPO) minulý týden uvedlo, že výrazně upravilo původní návrh, který byl v květnu z jednání vlády stažen po kritice ministerstva financí (MF). To má však výhrady i k nové verzi, materiál označilo za nekoncepční.

Podle původního návrhu mohlo najít v Diamu uplatnění až 250 lidí z OKD. Projekty programu pro horníky v Diamu měly vyjít na 2,59 miliardy korun. V plánu bylo, že by peníze šly z vládou garantovaných 20 miliard Kč na projekty revitalizace v Moravskoslezském kraji, takzvaného fondu privatizace.

Jakub Vintrlík z tiskového oddělení resortu financí sdělil, že MF považuje aktuální návrh MPO za nekoncepční. „Kromě zásadních finančních dopadů předloženého návrhu na státní rozpočet upozorňujeme také na požadavek MPO, aby projekty byly realizovány ve vlastní režii státního podniku Diamo. Tento požadavek není v souladu s dlouhodobou snahou MF vypisovat transparentní otevřená výběrová řízení, díky kterým je dosahováno nižších nákladů a lepších výsledků při realizaci státních zakázek,“ uvedl. Ministerstvo financí v meziresortním připomínkovém řízení navíc mimo jiné nesouhlasilo s návrhem na navýšení rozpočtu MPO.

OKD prochází reorganizací

Věřitelé OKD v polovině srpna rozhodli o tom, že zadlužená společnost půjde do reorganizace. Ve firmě, v níž nyní pracuje i s dodavatelskými firmami asi 12 000 lidí, se tak dál bude těžit uhlí. Reorganizaci prosazovali odboráři, vedení OKD, moravskoslezská krajská tripartita i česká vláda, doporučoval ji i insolvenční správce firmy Lee Louda. Vedení OKD teď musí vytvořit reorganizační plán.

Už v květnu vláda schválila vyplácení příspěvků pro zaměstnance, které OKD propustí. Ti, u kterých převažovala práce na povrchu, dostanou 7000 Kč za měsíc a lidé, u kterých převažovala práce v podzemí, dostanou 8000 korun měsíčně. Příspěvek pro horníky z OKD se má vyplácet po omezenou dobu, a to v rozmezí od tří měsíců do maximálně pěti let, vždy podle odpracované doby a věku zaměstnance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 18 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 23 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...