OKD: Pokud zavřeme Paskov, převedeme lidi na jinou šachtu

Ostrava – Společnosti NWR se dosud nepodařilo najít kupce na Důl Paskov na Frýdeckomístecku. Pokud se prodej nezdaří, nejpravděpodobnější možností dalšího postupu je podle představitelů těžební společnosti OKD jeho uzavření. To by přitom nemuselo znamenat propuštění všech 2 500 zaměstnanců, kteří na dole pracují. OKD podle mluvčího Vladislava Sobola počítá s tím, že velká část pracovníků by byla převedena na jiné doly v ostravsko-karvinském revíru, podobně jako tomu bylo při uzavření dolu Dukla před šesti lety. Na prodej je i další provoz OKD, a sice OKK Koksovny. Zájemců o ně je hned několik.

Prodej obou společností je součástí rozsáhlých úsporných opatření a systémových změn, které firma oznámila v květnu kvůli špatné ekonomické situaci. Rozhodnutí by mělo být známo do několika týdnů.

„Proces prodeje společnosti OKK Koksovny úspěšně pokračuje. Jednáme s několika zájemci, kteří mají v úmyslu zachovat provoz koksoven,“ řekl mediální zástupce OKK Vladimír Bystrov. U Dolu Paskov, kde pracuje 2 500 lidí, se však prodej nedaří. „Zatím se nám pro něj nepodařilo najít kupce a pravděpodobnost, že se nějaký objeví, je minimální,“ informoval mluvčí OKD Vladislav Sobol.

Tomáš Sýkora, hlavní analytik Patria Direct

„Skupina potenciálních kupců je poměrně malá. Můžeme se reálně bavit jen o polských těžebních společnostech, na které nízká cena uhlí dopadá, takže mají svých starostí víc než dost. Kupci zřejmě nevěří, že by důl Paskov dokázali provozovat nějak významně efektivněji, než jak to dělá NWR.“

„Chceme zvolit takové řešení, které bude mít nejmenší dopady na společnost, její zaměstnance, celý region i odběratele,“ ujistil generální ředitel a předseda představenstva OKD Ján Fabián.

Naposledy společnost OKD uzavírala jeden ze svých dolů v roce 2007. Tehdy se jednalo o důl Dukla, na němž bylo zaměstnáno kolem 1 500 lidí. Více než tisícovka horníků a pracovníků jiných profesí před šesti lety našla místo na jiných dolech v ostravsko-karvinském revíru.

„Předpokládáme, že v případě, kdy by došlo k útlumu, tak by podobný scénář mohl nastat i nyní. Čili že bychom velkou část pracovníků dolu Paskov mohli umístit na některé karvinské šachty,“ potvrdil České televizi Sobol.

Problémem jsou vysoké náklady

Těžba na dole Paskov je drahá a technologicky náročná – mají to na svědomí jednak komplikované geologické podmínky a také skutečnost, že důl Paskov je vůbec nejhlubším dolem OKD. Vytěžená tuna uhlí tak stojí více, než za kolik se prodá na trhu, což negativně ovlivňuje hospodaření OKD.

O budoucnosti dolu má představenstvo rozhodnout v dohledné době. Do definitivního rozhodnutí nicméně chce firma minimalizovat náklady dolu, pozastavila proto některé přípravné práce. Zhruba 300 lidí už bylo převedeno na jiné práce a zájemcům firma umožní čerpat dovolenou. Těžba v Dole Paskov přitom pokračuje podle plánu.

Cena uhlí klesla za dva roky o 50 procent

NWR (New World Resources) oznámila odborům svůj záměr prodat důl Paskov letos v červnu. Mezi řadou úsporných opatření je snižování stavů i snižování mezd smluvních zaměstnanců, což vyvolává obavy ze zvýšení nezaměstnanosti a sociálního napětí v regionu. V rámci snižování nákladů bylo také přestěhováno ředitelství OKD z pronajaté budovy v Ostravě do vlastních prostor na Dole Darkov.

Kritickou situaci v NWR způsobil souběh několika faktorů. Světové ceny koksovatelného uhlí za uplynulé dva roky poklesly o více než 50 procent, výrazně se snížily i ceny energetického uhlí. Poptávka po uhlí také výrazně poklesla; Evropa je navíc zaplavována levným uhlím ze zámoří.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/NWR

Společnost chce do konce roku ušetřit 2,6 miliardy korun, mimo jiné na investicích, provozu, administrativě i v rámci personálních nákladů. Největší díl úspor připadá na firmu OKD. Těžaři svým zaměstnancům se smluvním platem snížili mzdy o desetinu, oznámili propuštění 250 techniků a administrativních pracovníků.

OKD je největším soukromým zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji. Má zhruba 13 000 vlastních zaměstnanců. Akcie NWR se po zveřejnění zprávy o možném uzavření Dolu Paskov prudce propadly. V úvodu obchodování na pražské burze ztrácely 11 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...