Odbory požadují pro příští rok růst minimální mzdy na 16 tisíc korun

Odbory požadují pro příští rok navýšení minimální mzdy na 16 tisíc korun, tedy o 1400 korun. Zrušení superhrubé mzdy navrhují odložit kvůli výpadku rozpočtu, místo toho navrhují zvýšení daňového odpočtu. Po pondělním jednání předsedů a předsedkyň svazů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) to novinářům řekl šéf centrály Josef Středula.

Ministerstvo práce navrhuje, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. Návrh pro příští rok zatím Maláčová nezveřejnila. Zaměstnavatelé zdůrazňují, že kvůli koronavirové krizi není možné navyšovat výdělky jako v minulých letech. S minimální mzdou roste i zaručená mzda. O přidání bude jednat tripartita.

Ministerstvo práce v podkladech pro vládu uvedlo, že pokud by se postupovalo podle jím navrhovaného vzorce už v příštím roce, minimální mzda by od ledna stoupla z nynějších 14 600 na 17 100 korun. 

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Maláčová už dřív uvedla, že by díky vzorci byl růst minimální mzdy předvídatelný. Po jasném výpočtu dlouhodobě volají i zaměstnavatelé. Shoda na nastavení ale není. Zatímco podle odborů je polovina předloňského výdělku málo, podle zaměstnavatelů je poměr naopak vysoký. Někteří podnikatelé uvádějí, že pokud musí podle nařízení přidávat lidem s nízkou kvalifikací, nezbývá jim pak na navýšení výdělků schopných zaměstnanců.

„Český poměr průměrné mzdy k minimální mzdě je nejhorší ze zemí, které mají státem stanovenou minimální mzdu. Umíme si představit částku mezi 48 a 50 procenty, ale průměrné mzdy v minulém roce, ne předminulém,“ uvedl Středula.

Maláčová navrhovala stanovit vždy od ledna minimální mzdu jako polovinu předloňské průměrné mzdy už před dvěma roky. Záměr neuspěl. Shoda na něm nebyla, z novely zákoníku práce tak vzorec vypadl. Kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbil, že závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy připraví.

Podle Středuly se ale do sněmovních voleb v příštím roce „nedá domnívat, že by ke shodě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli došlo“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 18 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 18 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...