Odboráři: Společnost OKD chtějí koupit Pavel Tykač a René Holeček

Nahrávám video

Dalšího jednání o osudu krachující černouhelné společnosti OKD se účastnili ministři, odbory i hejtman Moravskoslezského kraje. Hornické odbory přišly s překvapivým návrhem řešení celé situace: Pavel Tykač a René Holeček mohou podle nich odkoupit společnost OKD. Odbory s nimi již vyjednávaly po řadu týdnů. Současnou situaci v OKD označili odboroví předáci za „alarmující“.

Tykač a Holeček by podnik mohli koupit jako „fyzické osoby“, uvedly odbory, které takovou nabídku vítají. Horníci totiž údajně nechtějí, aby do OKD vstupoval někdo zvenčí, ale měl by to být člověk, který má „zkušenosti s uhelným byznysem“. 

Pavel Tykač, který je mimo jiné majitelem mosteckých dolů, k tomu uvedl, že „v tomto případě nejde zdaleka jen o peníze“. Jde podle něj o zachování celého oboru. „A kdybych nebyl přesvědčen, že minimálně část OKD může existovat, tak bych nabídku odborů účastnit se na tomto projektu s díky odmítl,“ dodal.

Speciál ČT24: OKD by mohli koupit Pavel Tykač a René Holeček

 Skupina, kterou tvoří horničtí odboráři, Tykač a Holeček, má kromě koupě zájem i o pohledávky současných majitelů firmy. Odbory tvrdí, že dosavadní způsob řešení situace v OKD považují za nedostatečný a současný stav za „alarmující“.

„Vytváří zásadní nejistotu ohledně zajištění další existence podstatných částí OKD, o jejichž životaschopnosti jsme přesvědčeni,“ sdělil předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík.

Odbory podle něj s firmou Mostecká uhelná vyjednávaly po řadu týdnů. „Zajímali jsme se o to, jak by to mohlo proběhnout, teď je otázka, jak se dohodnout,“ podotkl Pytlík, který se obává také další eskalace napětí ve firmě. Horníci například dosud nevědí, zda dostanou příští měsíc výplatu. „To bohužel nikdo není schopen zodpovědět. Je to úkolem i insolvenčního správce,“ řekl. 

„Našim společným zájmem je podílet se na přípravě restrukturalizačního plánu s cílem zajistit co možná nejplynulejší fungování OKD, zajištění maximální možné zaměstnanosti a vytvoření podmínek pro další existenci OKD v řádu roků,“ doplnil odborový předák Jan Sábel.

Podle Sábela skupina, která chce koupit OKD, navíc nežádá státní garance. „Je jasné, že pan Tykač nebude dávat stamiliony či miliardy korun skupině AHG (vlastník OKD), protože OKD má zhruba minus deset miliard korun. Jen 9,6 miliardy by stála technická likvidace včetně škod a sociálních nákladů,“ uvedl. Jinou možností je, že by do OKD vstoupil stát, dodal. 

Jiné varianty řešení OKD podle Sábela z hlediska odborů ve hře nejsou, protože další zájemci mají zájem o odkup OKD pouze v rámci konkurzu. „My se konkurzu bojíme, protože je to rozprodej majetku, a pak je otázka, co by odkoupili, jestli by třeba neodkoupili jen jeden důl a zbytek by zůstalo na státu,“ uvedl. Tykač podle něj má podporu odborů i díky tomu, že těží na Mostecku. „Snaha, aby ovládl vedle hnědého uhlí i černé uhlí je dobrým motivem,“ dodal.

Ve hře bylo víc podnikatelů

Lidové noviny nabízely jiný scénář: peníze na další provoz OKD mohli dát podle listu podnikatelé Petr Paukner a Petr Otava. OKD by poskytli provozní půjčku ve výši dvou miliard korun na nákup uhlí. Peníze nechtějí dát přímo OKD, ale prostřednictvím státní firmy Diamo nebo jinému státem vlastněnému podniku.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík taková jednání potvrdil. „My jsme jednali s mnoha skupinami, jednali jsme s panem Otavou, s panem Pauknerem, s panem Krúpou. Kdo odkoupí akcie a většinu pohledávek a stane se většinou ve věřitelském výboru, je to podstatné. Úplně stejnou věc může učinit stát a bude to pod plnou kontrolou státu. Takže teď je otázkou, jak se zachová stát,“ řekl Pytlík.

Takový návrh se však údajně nelíbí ministru financí Andreji Babišovi (ANO). A za „zbytečný bypass“ ho označil také hejtman Miroslav Novák (ČSSD). „Pokud by stát měl převzít garance, tak ať to udělá rovnou,“ řekl s tím, že je hlavně potřeba zabezpečit provozní financování OKD.

Velkým problémem je podle Nováka také to, že OKD má velký seznam věřitelů. Jen z Moravskoslezského kraje je na něm podle Nováka 650 firem. „Kdyby každá firma měla propustit na tři desítky lidí, je to 20 tisíc lidí bez práce,“ vypočítal. „Doporučuji proto vládě, aby poskytla OKD státní půjčku,“ doplnil.

Například v Orlové proto v pondělí jednali zástupci měst o současné situaci a možnostech řešení. Dluhy OKD již ohrožují desítky pracovních míst ve zdejších firmách. Podle zjištění redaktorky České televize Markéty Radové už kvůli tomu musela propouštět zdejší strojírenská společnost. Zástupci Orlové oslovili nedaleké Třinecké železárny coby možného zaměstnavatele osob, které kvůli krachující OKD přijdou o místo.  

Pondělní schůzky se účastnil rovněž prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák či předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka, vládní zmocněnec Jiří Cienciala nebo primátor Karviné Tomáš Hanzel (ČSSD). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že na jednání k OKD „vyhodnocoval dosavadní kroky vlády a plánovaná opatření pro pomoc zaměstnancům i kraji“.

Odbory na jednání opět otevřely téma hornických důchodů. Poslanci na začátku května rozhodli, že horníci z hlubinných dolů budou moci odcházet do starobního důchodu o sedm let dříve než ostatní pracovníci. Novela o penzijním pojištění má nyní zamířit k posouzení do horní komory.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly budou odbory požadovat, aby se Senát možnosti projednávání návrhu vzdal a pustil ho rovnou k podpisu prezidenta. Vláda také již dříve schválila příspěvek pro propouštěné z OKD. Havíři dostanou sedm tisíc korun, nebo případně osm tisíc korun.

Černouhelná OKD s téměř 12 000 zaměstnanci na sebe na začátku května podala insolvenční návrh. Firma dluží více než 650 věřitelům přes 17 miliard korun, nedokáže své závazky splácet a její majetek nedosahuje ani hodnoty sedmi miliard korun. Krajský soud v Ostravě následně vyhlásil úpadek firmy. Do insolvenčního řízení se už se svými pohledávkami přihlásilo 50 věřitelů, kteří po OKD chtějí celkem více než deset miliard korun. Věřitelem OKD se stal také stát, firma totiž nezaplatila část sociálního pojištění. Pohledávka činí zhruba 70 milionů korun.

Na firmu, která je v platební neschopnosti, dohlíží insolvenční správce Lee Louda. Redaktorům České televize před několika dny sdělil, že neočekává žádné brzké konkrétní výsledky. Situace je podle něj velmi složitá.

Majitelem černouhelných dolů OKD, které mají existenční problémy, je společnost NWR. Novým vlastníkem NWR se po odchodu společnosti CERCL Mining, kterou z poloviny vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, stala letos v únoru skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta sdružuje tři britské investiční společnosti a v NWR má nyní 60 procent hlasovacích práv a je zároveň hlavním věřitelem černouhelné společnosti OKD. Podle předběžných informací má jen sama AHG pohledávky za 13 miliard korun.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 11 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 18 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 20 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.