Odboráři: Společnost OKD chtějí koupit Pavel Tykač a René Holeček

2 minuty
Události: OKD už dluží i státu - za sociální pojištění
Zdroj: ČT24

Dalšího jednání o osudu krachující černouhelné společnosti OKD se účastnili ministři, odbory i hejtman Moravskoslezského kraje. Hornické odbory přišly s překvapivým návrhem řešení celé situace: Pavel Tykač a René Holeček mohou podle nich odkoupit společnost OKD. Odbory s nimi již vyjednávaly po řadu týdnů. Současnou situaci v OKD označili odboroví předáci za „alarmující“.

Tykač a Holeček by podnik mohli koupit jako „fyzické osoby“, uvedly odbory, které takovou nabídku vítají. Horníci totiž údajně nechtějí, aby do OKD vstupoval někdo zvenčí, ale měl by to být člověk, který má „zkušenosti s uhelným byznysem“. 

Pavel Tykač, který je mimo jiné majitelem mosteckých dolů, k tomu uvedl, že „v tomto případě nejde zdaleka jen o peníze“. Jde podle něj o zachování celého oboru. „A kdybych nebyl přesvědčen, že minimálně část OKD může existovat, tak bych nabídku odborů účastnit se na tomto projektu s díky odmítl,“ dodal.

Speciál ČT24: OKD by mohli koupit Pavel Tykač a René Holeček

 Skupina, kterou tvoří horničtí odboráři, Tykač a Holeček, má kromě koupě zájem i o pohledávky současných majitelů firmy. Odbory tvrdí, že dosavadní způsob řešení situace v OKD považují za nedostatečný a současný stav za „alarmující“.

„Vytváří zásadní nejistotu ohledně zajištění další existence podstatných částí OKD, o jejichž životaschopnosti jsme přesvědčeni,“ sdělil předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík.

Odbory podle něj s firmou Mostecká uhelná vyjednávaly po řadu týdnů. „Zajímali jsme se o to, jak by to mohlo proběhnout, teď je otázka, jak se dohodnout,“ podotkl Pytlík, který se obává také další eskalace napětí ve firmě. Horníci například dosud nevědí, zda dostanou příští měsíc výplatu. „To bohužel nikdo není schopen zodpovědět. Je to úkolem i insolvenčního správce,“ řekl. 

„Našim společným zájmem je podílet se na přípravě restrukturalizačního plánu s cílem zajistit co možná nejplynulejší fungování OKD, zajištění maximální možné zaměstnanosti a vytvoření podmínek pro další existenci OKD v řádu roků,“ doplnil odborový předák Jan Sábel.

Podle Sábela skupina, která chce koupit OKD, navíc nežádá státní garance. „Je jasné, že pan Tykač nebude dávat stamiliony či miliardy korun skupině AHG (vlastník OKD), protože OKD má zhruba minus deset miliard korun. Jen 9,6 miliardy by stála technická likvidace včetně škod a sociálních nákladů,“ uvedl. Jinou možností je, že by do OKD vstoupil stát, dodal. 

Jiné varianty řešení OKD podle Sábela z hlediska odborů ve hře nejsou, protože další zájemci mají zájem o odkup OKD pouze v rámci konkurzu. „My se konkurzu bojíme, protože je to rozprodej majetku, a pak je otázka, co by odkoupili, jestli by třeba neodkoupili jen jeden důl a zbytek by zůstalo na státu,“ uvedl. Tykač podle něj má podporu odborů i díky tomu, že těží na Mostecku. „Snaha, aby ovládl vedle hnědého uhlí i černé uhlí je dobrým motivem,“ dodal.

Ve hře bylo víc podnikatelů

Lidové noviny nabízely jiný scénář: peníze na další provoz OKD mohli dát podle listu podnikatelé Petr Paukner a Petr Otava. OKD by poskytli provozní půjčku ve výši dvou miliard korun na nákup uhlí. Peníze nechtějí dát přímo OKD, ale prostřednictvím státní firmy Diamo nebo jinému státem vlastněnému podniku.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík taková jednání potvrdil. „My jsme jednali s mnoha skupinami, jednali jsme s panem Otavou, s panem Pauknerem, s panem Krúpou. Kdo odkoupí akcie a většinu pohledávek a stane se většinou ve věřitelském výboru, je to podstatné. Úplně stejnou věc může učinit stát a bude to pod plnou kontrolou státu. Takže teď je otázkou, jak se zachová stát,“ řekl Pytlík.

Takový návrh se však údajně nelíbí ministru financí Andreji Babišovi (ANO). A za „zbytečný bypass“ ho označil také hejtman Miroslav Novák (ČSSD). „Pokud by stát měl převzít garance, tak ať to udělá rovnou,“ řekl s tím, že je hlavně potřeba zabezpečit provozní financování OKD.

Velkým problémem je podle Nováka také to, že OKD má velký seznam věřitelů. Jen z Moravskoslezského kraje je na něm podle Nováka 650 firem. „Kdyby každá firma měla propustit na tři desítky lidí, je to 20 tisíc lidí bez práce,“ vypočítal. „Doporučuji proto vládě, aby poskytla OKD státní půjčku,“ doplnil.

Například v Orlové proto v pondělí jednali zástupci měst o současné situaci a možnostech řešení. Dluhy OKD již ohrožují desítky pracovních míst ve zdejších firmách. Podle zjištění redaktorky České televize Markéty Radové už kvůli tomu musela propouštět zdejší strojírenská společnost. Zástupci Orlové oslovili nedaleké Třinecké železárny coby možného zaměstnavatele osob, které kvůli krachující OKD přijdou o místo.  

Pondělní schůzky se účastnil rovněž prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák či předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka, vládní zmocněnec Jiří Cienciala nebo primátor Karviné Tomáš Hanzel (ČSSD). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že na jednání k OKD „vyhodnocoval dosavadní kroky vlády a plánovaná opatření pro pomoc zaměstnancům i kraji“.

Odbory na jednání opět otevřely téma hornických důchodů. Poslanci na začátku května rozhodli, že horníci z hlubinných dolů budou moci odcházet do starobního důchodu o sedm let dříve než ostatní pracovníci. Novela o penzijním pojištění má nyní zamířit k posouzení do horní komory.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly budou odbory požadovat, aby se Senát možnosti projednávání návrhu vzdal a pustil ho rovnou k podpisu prezidenta. Vláda také již dříve schválila příspěvek pro propouštěné z OKD. Havíři dostanou sedm tisíc korun, nebo případně osm tisíc korun.

Černouhelná OKD s téměř 12 000 zaměstnanci na sebe na začátku května podala insolvenční návrh. Firma dluží více než 650 věřitelům přes 17 miliard korun, nedokáže své závazky splácet a její majetek nedosahuje ani hodnoty sedmi miliard korun. Krajský soud v Ostravě následně vyhlásil úpadek firmy. Do insolvenčního řízení se už se svými pohledávkami přihlásilo 50 věřitelů, kteří po OKD chtějí celkem více než deset miliard korun. Věřitelem OKD se stal také stát, firma totiž nezaplatila část sociálního pojištění. Pohledávka činí zhruba 70 milionů korun.

Na firmu, která je v platební neschopnosti, dohlíží insolvenční správce Lee Louda. Redaktorům České televize před několika dny sdělil, že neočekává žádné brzké konkrétní výsledky. Situace je podle něj velmi složitá.

Majitelem černouhelných dolů OKD, které mají existenční problémy, je společnost NWR. Novým vlastníkem NWR se po odchodu společnosti CERCL Mining, kterou z poloviny vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, stala letos v únoru skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta sdružuje tři britské investiční společnosti a v NWR má nyní 60 procent hlasovacích práv a je zároveň hlavním věřitelem černouhelné společnosti OKD. Podle předběžných informací má jen sama AHG pohledávky za 13 miliard korun.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
před 14 hhodinami

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026
Načítání...