Odboráři: Společnost OKD chtějí koupit Pavel Tykač a René Holeček

Nahrávám video
Události: OKD už dluží i státu - za sociální pojištění
Zdroj: ČT24

Dalšího jednání o osudu krachující černouhelné společnosti OKD se účastnili ministři, odbory i hejtman Moravskoslezského kraje. Hornické odbory přišly s překvapivým návrhem řešení celé situace: Pavel Tykač a René Holeček mohou podle nich odkoupit společnost OKD. Odbory s nimi již vyjednávaly po řadu týdnů. Současnou situaci v OKD označili odboroví předáci za „alarmující“.

Tykač a Holeček by podnik mohli koupit jako „fyzické osoby“, uvedly odbory, které takovou nabídku vítají. Horníci totiž údajně nechtějí, aby do OKD vstupoval někdo zvenčí, ale měl by to být člověk, který má „zkušenosti s uhelným byznysem“. 

Pavel Tykač, který je mimo jiné majitelem mosteckých dolů, k tomu uvedl, že „v tomto případě nejde zdaleka jen o peníze“. Jde podle něj o zachování celého oboru. „A kdybych nebyl přesvědčen, že minimálně část OKD může existovat, tak bych nabídku odborů účastnit se na tomto projektu s díky odmítl,“ dodal.

Speciál ČT24: OKD by mohli koupit Pavel Tykač a René Holeček

 Skupina, kterou tvoří horničtí odboráři, Tykač a Holeček, má kromě koupě zájem i o pohledávky současných majitelů firmy. Odbory tvrdí, že dosavadní způsob řešení situace v OKD považují za nedostatečný a současný stav za „alarmující“.

„Vytváří zásadní nejistotu ohledně zajištění další existence podstatných částí OKD, o jejichž životaschopnosti jsme přesvědčeni,“ sdělil předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík.

Odbory podle něj s firmou Mostecká uhelná vyjednávaly po řadu týdnů. „Zajímali jsme se o to, jak by to mohlo proběhnout, teď je otázka, jak se dohodnout,“ podotkl Pytlík, který se obává také další eskalace napětí ve firmě. Horníci například dosud nevědí, zda dostanou příští měsíc výplatu. „To bohužel nikdo není schopen zodpovědět. Je to úkolem i insolvenčního správce,“ řekl. 

„Našim společným zájmem je podílet se na přípravě restrukturalizačního plánu s cílem zajistit co možná nejplynulejší fungování OKD, zajištění maximální možné zaměstnanosti a vytvoření podmínek pro další existenci OKD v řádu roků,“ doplnil odborový předák Jan Sábel.

Podle Sábela skupina, která chce koupit OKD, navíc nežádá státní garance. „Je jasné, že pan Tykač nebude dávat stamiliony či miliardy korun skupině AHG (vlastník OKD), protože OKD má zhruba minus deset miliard korun. Jen 9,6 miliardy by stála technická likvidace včetně škod a sociálních nákladů,“ uvedl. Jinou možností je, že by do OKD vstoupil stát, dodal. 

Jiné varianty řešení OKD podle Sábela z hlediska odborů ve hře nejsou, protože další zájemci mají zájem o odkup OKD pouze v rámci konkurzu. „My se konkurzu bojíme, protože je to rozprodej majetku, a pak je otázka, co by odkoupili, jestli by třeba neodkoupili jen jeden důl a zbytek by zůstalo na státu,“ uvedl. Tykač podle něj má podporu odborů i díky tomu, že těží na Mostecku. „Snaha, aby ovládl vedle hnědého uhlí i černé uhlí je dobrým motivem,“ dodal.

Ve hře bylo víc podnikatelů

Lidové noviny nabízely jiný scénář: peníze na další provoz OKD mohli dát podle listu podnikatelé Petr Paukner a Petr Otava. OKD by poskytli provozní půjčku ve výši dvou miliard korun na nákup uhlí. Peníze nechtějí dát přímo OKD, ale prostřednictvím státní firmy Diamo nebo jinému státem vlastněnému podniku.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík taková jednání potvrdil. „My jsme jednali s mnoha skupinami, jednali jsme s panem Otavou, s panem Pauknerem, s panem Krúpou. Kdo odkoupí akcie a většinu pohledávek a stane se většinou ve věřitelském výboru, je to podstatné. Úplně stejnou věc může učinit stát a bude to pod plnou kontrolou státu. Takže teď je otázkou, jak se zachová stát,“ řekl Pytlík.

Takový návrh se však údajně nelíbí ministru financí Andreji Babišovi (ANO). A za „zbytečný bypass“ ho označil také hejtman Miroslav Novák (ČSSD). „Pokud by stát měl převzít garance, tak ať to udělá rovnou,“ řekl s tím, že je hlavně potřeba zabezpečit provozní financování OKD.

Velkým problémem je podle Nováka také to, že OKD má velký seznam věřitelů. Jen z Moravskoslezského kraje je na něm podle Nováka 650 firem. „Kdyby každá firma měla propustit na tři desítky lidí, je to 20 tisíc lidí bez práce,“ vypočítal. „Doporučuji proto vládě, aby poskytla OKD státní půjčku,“ doplnil.

Například v Orlové proto v pondělí jednali zástupci měst o současné situaci a možnostech řešení. Dluhy OKD již ohrožují desítky pracovních míst ve zdejších firmách. Podle zjištění redaktorky České televize Markéty Radové už kvůli tomu musela propouštět zdejší strojírenská společnost. Zástupci Orlové oslovili nedaleké Třinecké železárny coby možného zaměstnavatele osob, které kvůli krachující OKD přijdou o místo.  

Pondělní schůzky se účastnil rovněž prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák či předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka, vládní zmocněnec Jiří Cienciala nebo primátor Karviné Tomáš Hanzel (ČSSD). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že na jednání k OKD „vyhodnocoval dosavadní kroky vlády a plánovaná opatření pro pomoc zaměstnancům i kraji“.

Odbory na jednání opět otevřely téma hornických důchodů. Poslanci na začátku května rozhodli, že horníci z hlubinných dolů budou moci odcházet do starobního důchodu o sedm let dříve než ostatní pracovníci. Novela o penzijním pojištění má nyní zamířit k posouzení do horní komory.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly budou odbory požadovat, aby se Senát možnosti projednávání návrhu vzdal a pustil ho rovnou k podpisu prezidenta. Vláda také již dříve schválila příspěvek pro propouštěné z OKD. Havíři dostanou sedm tisíc korun, nebo případně osm tisíc korun.

Černouhelná OKD s téměř 12 000 zaměstnanci na sebe na začátku května podala insolvenční návrh. Firma dluží více než 650 věřitelům přes 17 miliard korun, nedokáže své závazky splácet a její majetek nedosahuje ani hodnoty sedmi miliard korun. Krajský soud v Ostravě následně vyhlásil úpadek firmy. Do insolvenčního řízení se už se svými pohledávkami přihlásilo 50 věřitelů, kteří po OKD chtějí celkem více než deset miliard korun. Věřitelem OKD se stal také stát, firma totiž nezaplatila část sociálního pojištění. Pohledávka činí zhruba 70 milionů korun.

Na firmu, která je v platební neschopnosti, dohlíží insolvenční správce Lee Louda. Redaktorům České televize před několika dny sdělil, že neočekává žádné brzké konkrétní výsledky. Situace je podle něj velmi složitá.

Majitelem černouhelných dolů OKD, které mají existenční problémy, je společnost NWR. Novým vlastníkem NWR se po odchodu společnosti CERCL Mining, kterou z poloviny vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, stala letos v únoru skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta sdružuje tři britské investiční společnosti a v NWR má nyní 60 procent hlasovacích práv a je zároveň hlavním věřitelem černouhelné společnosti OKD. Podle předběžných informací má jen sama AHG pohledávky za 13 miliard korun.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 8 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...