Od Číny po EU. Svět kritizuje Trumpa kvůli clům, dopady může pocítit i český autoprůmysl

Nahrávám video
Události: Svět je o krok blíž obchodní válce
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení cel na dovoz hliníku a oceli vyvolalo ve Spojených státech spíše záporné reakce. Kritikou nešetří ani část republikánských poslanců. Negativně se vyjádřili také zástupci východoasijských států. Například čínští oceláři už vyzvali svou vládu k přijetí odvetných opatření. Ta zvažuje i Evropská unie. Řada států bude chtít výjimku. Ochranářská opatření USA by postihla vývoz českých firem za zhruba 200 milionů dolarů (asi 4,2 miliardy korun) ročně, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Trump při podpisu dekretu prohlásil, že cla na dovoz oceli se zvyšují o 25 a na dovoz hliníku o 10 procent. Opatření má vstoupit v platnost za 15 dní, týkat se zatím nemá Kanady a Mexika.

Obchodní vztahy s Mexikem a Kanadou budou předmětem jednání o nové podobě Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), která mají začít počátkem dubna. Pokud vyjednávání ztroskotá, hrozí oběma zemím cla rovněž.

Prezident připustil výjimku i pro některé další státy. Usilovat o ni hodlají vlády Japonska a Jižní Koreje, ale také Unie. S tou by ráda spolupracovala Velká Británie, jež blok příští rok opustí. Stejný postup zvolí i Austrálie, jejíž premiér Malcolm Turnbull s jistotou konstatoval, že přístup USA k australským výrobcům bude příznivý.

Největší problém je, že ocel z Ruska nebo z Koreje či Japonska, která nenajde uplatnění na americkém trhu, ho bude hledat na jiném, otevřeném trhu. A takovým trhem je trh evropský. A protože ten je pro české oceláře nejvýznamnější, tak se obáváme toho, že tato ocel vytlačí české výrobky.
Daniel Urban
ředitel Ocelářské unie

Desetitisíce lidí mohou přijít o práci, varují evropští oceláři

Evropské ocelářské sdružení Eurofer, k jehož členům patří firmy jako ArcelorMittal, ThyssenKrupp a Tata Steel Europe, označilo Trumpovo rozhodnutí za kontraproduktivní.

„Americké opatření se zcela bezdůvodně týká i výrobců z EU, kteří výrazně utrpí ztrátou jednoho z nejdůležitějších exportních trhů. Zdůvodnění věci národní bezpečností - a spojení cel s financováním NATO - je absurdita,“ uvedl generální ředitel Euroferu Axel Eggert.

Eurofer upozornil, že ztráta exportu do Spojených států bude spojená s masivním a náhlým nárůstem dovozu na otevřený evropský trh. „Může znamenat konec desítek tisíc pracovních míst v evropském ocelářství a souvisejících sektorech,“ varoval ředitel organizace. „Je ironií, že naše odhady ukazují ztráty pracovních míst také v USA,“ dodal.

EU a Peking mluví o odvetě

Evropská unie už ve středu avizovala, že je připravena na nová cla reagovat. „Doufám, že k jejich zavedení nakonec nedojde, protože obchodní válka zpravidla nemívá vítěze. A pokud se tak stane, budeme pracovat spolu s našimi americkými přáteli a spojenci na řešení hlavní příčiny problému, a to je přesycenost trhu. Ale současně také přijmeme opatření, abychom chránili naše dělníky a pracovní místa,“ upozornila eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.

Unijní protiopatření by mohla zahrnovat také cla na americké ocelářské a zemědělské produkty i na další výrobky, například arašídové máslo, pomerančový džus, ale i motocykly Harley-Davidson nebo značkové džínsy Levi's.

Mluvčí spolkové vlády v Berlíně Georg Streiter uvedl, že Německo takové jednostranné kroky odmítá a považuje je za protiprávní. Berlín chystá reakci v těsné spolupráci s Unií.

Není to dobré, když teď budeme mít další cla. Má to vliv na hospodářství, a to nejen jedné země. My jsme přesvědčeni o tom, že to je nakonec nevýhodné pro všechny. Nikdo by v takové soutěži nezvítězil.
Angela Merkelová
německá kancléřka

„(Americký prezident Donald Trump) nařídil represivní cla, která neodpovídají pravidlům WTO (Světové obchodní organizace). Tento krok zvýší ceny pro spotřebitele a ztíží práci našim podnikům, těm malým i velkým,“ řekla německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová s tím, že jde o urážku blízkých partnerů. Ohradila se i proti Trumpovým argumentům, že jedná se záměrem ochránit národní bezpečnost USA.

Průmyslová a obchodní komora (DIHK), Ústřední svaz německých živnostníků (ZDH), Spolkový svaz zaměstnavatelů (BDA) a Svaz německého průmyslu (BDI) společně varovaly před spirálou protekcionismu, která by se po Trumpově kroku mohla roztočit.

Čeští oceláři v ohrožení

Podle Svazu průmyslu a dopravy opatření ohrožuje hlavně české oceláře. České ocelářské firmy loni vyvezly do USA zboží za 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Jde například o železné a ocelové trouby a profily. Rizikem je také, zda by se cla do USA týkala i dalších komodit, například aut.

Největším obchodním partnerem ČR je Německo, které výrobky finalizuje i z českých subdodávek. „Pokud by USA zavedly clo na automobily z Evropy, dolehlo by to na české subdodavatele komponentů pro automobilový průmysl, protože čtvrtina exportu automobilů z celé EU míří právě do USA,“ dodal Miroslav Diro z Hospodářské komory.

Prapůvodní příčinou problémů amerického ocelářství není dovoz z Evropské unie, je to nadbytečná kapacita v Číně, Íránu a podobných zemích. Je to taky státní politika podpory průmyslu v těchto zemích. Prezident Trump bohužel s vaničkou vylévá i dítě a řeší to na úkor spojenců, jako je Kanada nebo EU, tedy zemí, které nepoužívají neférové obchodní praktiky.
Daniel Urban
ředitel Ocelářské unie

Čínské ministerstvo obchodu oznámilo, že posoudí škody způsobené Trumpovým dekretem a bude „pevně bránit zákonná práva a zájmy“ čínských výrobců. „Trumpovo chování je hrozbou pro globální výrobce oceli a rozhodně vyvolá odpor dalších zemí,“ reagovalo Čínské sdružení železa a oceli (CISA). Organizace vyzvala čínskou vládu, aby odvetou zavedla cla na dovoz americké produkce.

Obavu, že americké clo vážně poškodí export japonské oceli, vyjádřil také šéf Japonské federace pro železo a ocel Kosei Šindo. „Zachování zásady volného obchodu je životně důležité pro udržitelný ekonomický růst a tento princip by měl být plně respektován,“ uvedl v prohlášení.

Jihokorejská automobilka Hyundai bude muset platit vyšší ceny za dovoz surovin v důsledku amerických cel, oznámil v Soulu jihokorejský vládní činitel. „Cla zvýší náklady automobilek Hyundai a Kia a znevýhodní je v soutěži s americkou konkurencí,“ uvedl. Zavedení cel ovlivní i jednání o nové smlouvě o volném obchodu mezi Jižní Koreou a USA, které v současné době probíhá, napsala agentura Reuters.

Největší ruská ocelárna Severstal naopak nová americká cla na ocel a hliník za problém nepovažuje, svou produkci pro USA prý snadno udá na jiných trzích.

Novinky se nelíbí ani řadě vlivných republikánů

Negativní reakce ale přicházejí i z Washingtonu. Někteří kongresmani chtějí cla zrušit parlamentní cestou. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan v projevu v Atlantě prohlásil, že není přítelem široce zaváděných a „přemrštěných“ cel.

Kritiku Bílého domu neskrýval ani vůdce senátní republikánské většiny Mitch McConnell, kterému vadí rozsah celních opatření, která Trump zavedl. „Členové Senátu včetně mne jsou znepokojeni rozsahem navrhovaných cel na ocel a hliník a jejich dopadem na americké občany a firmy,“ konstatoval McConnell.

Dovoz ocele do USA
Zdroj: ČT24

Šéf americké obchodní komory Tom Donohue na Trumpův krok odpověděl varováním, že může vyvolat obchodní válku. Zavedení cel může ohrozit ekonomické oživení, které přináší prezidentská daňová reforma a odbourání regulačních opatření dřívější vlády, řekl. „Vyzýváme vládu, aby toto riziko brala vážně,“ prohlásil Donohue.

Také řada zástupců průmyslových odvětví ve Spojených státech není spokojena se zavedením cel a varují, že zvýší náklady, ceny pro spotřebitele a zřejmě i způsobí růst nezaměstnanosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 9 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...