Občané v reformu penzí nevěří, říká šéfka důchodové komise. Systém nechce reformovat, ale „adaptovat“

Nahrávám video

Začít tam, kde panuje shoda, a pak řešit složitější věci, kde shoda není. Tak by měla postupovat nově vzniklá Komise pro spravedlivé důchody, řekla v Otázkách Václava Moravce její předsedkyně Danuše Nerudová. Na startu by se chtěla zabývat nerovností v penzích mužů a žen či tím, jak zajistit dřívější důchody náročným profesím. Člen předminulé důchodové komise, ekonom Miroslav Zámečník, se však domnívá, že bude shoda jen na líbivých věcech, což ještě prohloubí dlouhodobou nevyrovnanost českého penzijního systému.

Občané dnes už státu nevěří, že (důchodová) reforma bude, uvedla v diskusi Nerudová. Vyplývá to podle ní i z činnosti minulých důchodových komisí. Zasedala tam celá řada expertů, měli velmi propracované modely, ale problém byl v koncovce: „Problém byl v najití konsensu.“

Nerudová několikrát zdůraznila, že se nedá dělat reforma, když není konsensus napříč politickým spektrem. Reforma byla podle ní úspěšná jen v těch zemích, kde mají občané vysokou důvěru ve stát. 

Výsledek činnosti její komise by neměla být reforma, ale změna systému, jeho adaptace, řekla Nerudová.   

Hospodaření na důchodovém účtu
Zdroj: ČT24

Podle Zámečníka by se mělo začít na shodě, že nechceme prohlubovat dlouhodobý deficit. Tedy jak mu bránit na straně příjmů (například jestli zdanit kapitál nebo práci) a na straně výdajů (například změnou věku odchodu do důchodu). 

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je nejdůležitější, aby lidé, kteří dnes nastupují do svého prvního zaměstnání, věděli, co je v budoucnu čeká. Podle ní je na realizaci důchodové reformy ještě čas deset až patnáct let, ale lidé nevědí, co mohou očekávat za padesát let. 

Důchody
Zdroj: ČT24

Přes četné otázky moderátora se Nerudová nechtěla přímo vyjádřit k záměru ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zvýšit  starobní důchody od příštího roku v průměru o 900 korun. Současnému modelu by přitom odpovídalo 700 korun. To je minimální částka, o kterou musí vláda v příštím roce průměrné penze zvýšit. Prosazuje ji i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Zámečník uvedl, že považuje ministryni Maláčovou za někoho, kdo je velmi dobře vzdělán, ale přesto se mu líbí dávat návrhy, které oslabují finanční integritu systému. Maláčová přitom podle něj nemá žádnou výmluvu, že by nerozuměla problému. 

Nová komise by podle něho měla jednat podle hesla: Když nemůže pomoci, tak aspoň neškodit, tedy neprohlubovat deficity, a nepodbízet se. A zároveň trpělivě zdůrazňovat, jaké budou následky  současných kroků. 

Důchody
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 14 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.