O státní půjčky na bydlení pro mladé je malý zájem. Nově by na ně mohli dosáhnout lidé do 40 let

Nahrávám video

Ministerstvo pro místní rozvoj chce zatraktivnit státní půjčky pro mladé, kteří potřebují financovat bydlení. Současná horní hranice určující, kdo na úvěr dosáhne, by se měla posunout na 40 let. Změnit se mají ale i další podmínky. Jedním z důvodů je malý zájem o zvýhodněné půjčky.

„Mladí lidé požadují, abychom z těch 36 let udělali 40 let. My to samozřejmě řešíme,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Dnes na úvěr dosáhnou sezdané i zaregistrované páry, pokud jednomu z dvojice nebylo v době podání žádosti nad 36 let. Když chtějí opravit byt, mohou získat až 300 tisíc korun. Pokud peníze potřebují na jeho koupi, tak může půjčka činit až 1,2 milionu, v případě domu to jsou dva miliony. Vše pak musí splatit za dvacet let.

Zájem je podle Dostálové i na tom, aby se zvýšila maximální podlahová plocha bydlení, na jehož pořízení chtějí lidé půjčku. Dnes je to 140 metrů čtverečních u rodinného domu a 75 metrů čtverečních u bytu.

„Další požadavek je, že teď dvacet procent musí pocházet z vlastních zdrojů, ale chtěli bychom, aby až devadesát procent byla půjčka a deset procent vlastní zdroje,“ přiblížila ministryně.

Podmínky státní půjčky na bydlení pro mladé
Zdroj: ČT24

Je problém s bydlením jinde?

Zástupci opozice ovšem vyjadřují určitou skepsi. „Obávám se, že to nepomůže ke zlepšení dostupnosti vlastnického bydlení ve větších městech, kde se ceny nemovitostí pohybují výrazně výše,“ poznamenal člen sněmovního rozpočtového výboru Tomáš Martínek (Piráti).

„Mnohem spíš bychom měli řešit to, jestli je skutečně dobrá nabídka. To by nám mohlo pomoci opravdu srazit ceny na nižší úroveň,“ tvrdí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce kabinet se změnami programu půjček seznámit letos v červnu. Pokud s nimi budou ministři souhlasit, začnou platit ještě letos. Protože jde o nařízení vlády, nemusí změna projít parlamentem a může začít platit téměř okamžitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 10 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...