O státní půjčky na bydlení pro mladé je malý zájem. Nově by na ně mohli dosáhnout lidé do 40 let

Nahrávám video

Ministerstvo pro místní rozvoj chce zatraktivnit státní půjčky pro mladé, kteří potřebují financovat bydlení. Současná horní hranice určující, kdo na úvěr dosáhne, by se měla posunout na 40 let. Změnit se mají ale i další podmínky. Jedním z důvodů je malý zájem o zvýhodněné půjčky.

„Mladí lidé požadují, abychom z těch 36 let udělali 40 let. My to samozřejmě řešíme,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Dnes na úvěr dosáhnou sezdané i zaregistrované páry, pokud jednomu z dvojice nebylo v době podání žádosti nad 36 let. Když chtějí opravit byt, mohou získat až 300 tisíc korun. Pokud peníze potřebují na jeho koupi, tak může půjčka činit až 1,2 milionu, v případě domu to jsou dva miliony. Vše pak musí splatit za dvacet let.

Zájem je podle Dostálové i na tom, aby se zvýšila maximální podlahová plocha bydlení, na jehož pořízení chtějí lidé půjčku. Dnes je to 140 metrů čtverečních u rodinného domu a 75 metrů čtverečních u bytu.

„Další požadavek je, že teď dvacet procent musí pocházet z vlastních zdrojů, ale chtěli bychom, aby až devadesát procent byla půjčka a deset procent vlastní zdroje,“ přiblížila ministryně.

Podmínky státní půjčky na bydlení pro mladé
Zdroj: ČT24

Je problém s bydlením jinde?

Zástupci opozice ovšem vyjadřují určitou skepsi. „Obávám se, že to nepomůže ke zlepšení dostupnosti vlastnického bydlení ve větších městech, kde se ceny nemovitostí pohybují výrazně výše,“ poznamenal člen sněmovního rozpočtového výboru Tomáš Martínek (Piráti).

„Mnohem spíš bychom měli řešit to, jestli je skutečně dobrá nabídka. To by nám mohlo pomoci opravdu srazit ceny na nižší úroveň,“ tvrdí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce kabinet se změnami programu půjček seznámit letos v červnu. Pokud s nimi budou ministři souhlasit, začnou platit ještě letos. Protože jde o nařízení vlády, nemusí změna projít parlamentem a může začít platit téměř okamžitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 22 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...