O státní půjčky na bydlení pro mladé je malý zájem. Nově by na ně mohli dosáhnout lidé do 40 let

3 minuty
Události ČT: Změny ve státních půjčkách pro mladé
Zdroj: ČT24

Ministerstvo pro místní rozvoj chce zatraktivnit státní půjčky pro mladé, kteří potřebují financovat bydlení. Současná horní hranice určující, kdo na úvěr dosáhne, by se měla posunout na 40 let. Změnit se mají ale i další podmínky. Jedním z důvodů je malý zájem o zvýhodněné půjčky.

„Mladí lidé požadují, abychom z těch 36 let udělali 40 let. My to samozřejmě řešíme,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Dnes na úvěr dosáhnou sezdané i zaregistrované páry, pokud jednomu z dvojice nebylo v době podání žádosti nad 36 let. Když chtějí opravit byt, mohou získat až 300 tisíc korun. Pokud peníze potřebují na jeho koupi, tak může půjčka činit až 1,2 milionu, v případě domu to jsou dva miliony. Vše pak musí splatit za dvacet let.

Zájem je podle Dostálové i na tom, aby se zvýšila maximální podlahová plocha bydlení, na jehož pořízení chtějí lidé půjčku. Dnes je to 140 metrů čtverečních u rodinného domu a 75 metrů čtverečních u bytu.

„Další požadavek je, že teď dvacet procent musí pocházet z vlastních zdrojů, ale chtěli bychom, aby až devadesát procent byla půjčka a deset procent vlastní zdroje,“ přiblížila ministryně.

Podmínky státní půjčky na bydlení pro mladé
Zdroj: ČT24

Je problém s bydlením jinde?

Zástupci opozice ovšem vyjadřují určitou skepsi. „Obávám se, že to nepomůže ke zlepšení dostupnosti vlastnického bydlení ve větších městech, kde se ceny nemovitostí pohybují výrazně výše,“ poznamenal člen sněmovního rozpočtového výboru Tomáš Martínek (Piráti).

„Mnohem spíš bychom měli řešit to, jestli je skutečně dobrá nabídka. To by nám mohlo pomoci opravdu srazit ceny na nižší úroveň,“ tvrdí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce kabinet se změnami programu půjček seznámit letos v červnu. Pokud s nimi budou ministři souhlasit, začnou platit ještě letos. Protože jde o nařízení vlády, nemusí změna projít parlamentem a může začít platit téměř okamžitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...