Brusel - Účastníci summitu Evropské unie v Bruselu se vedle energetiky, Sýrie a těžby břidlicového plynu nevyhnuli ani tématu daňových úniků velkých firem, kvůli nimž evropské pokladny ročně přichází o miliardy eur. Českému premiérovi Petrovi Nečasovi (ODS) nevadí, že nadnárodní korporace jako Google platí relativně nízké daně, ovšem pouze pokud se nedopouštějí daňových úniků. Po summitu Nečas řekl, že považuje kritiku velkých korporací za populistickou.
V době daňových škrtů je podle unijního prezidenta Hermana van Rompuye třeba bojovat s daňovými úniky a dalšími podvody, kvůli nimž státy EU ročně přicházejí až o jeden bilion eur. Tlak na evropské státy, aby situaci začaly řešit, vzrostl zejména po aférách poslední doby s daňovými úniky obřích firem jako Apple, Amazon či Google.
Apple kvůli díře v zákonech zaplatil v Irsku jen dvě procenta z příjmů. Podobné zprávy se ale šíří i o síti kaváren Starbucks v Británii.
„Když nějaká globální korporace dokáže optimalizovat své daňové zatížení, je možné s tím nesouhlasit, ale nedá se s tím nic dělat. Musím říci, že mě to nepobuřuje, placení nízkých daní přeji všem,“ konstatoval Nečas. Současně zdůraznil, že „něco jiného jsou daňové úniky“. Podle něj je populistické směrovat „zášť vůči velkým nadnárodním korporacím, shodou okolností hlavně americkým“.
Skepticky se předseda vlády vyjádřil k možnosti, že do konce roku bude v EU v rámci boje s daňovými úniky zavedena automatická výměna bankovních dat, jak to stanoví závěry summitu. Podle Nečase by tato automatická výměna dat měla být zaváděna globálně. Dělat to jen v rámci EU prý nemá význam, protože by to vytlačilo některé operace mimo unii.
S automatickou výměnou údajů o bankovních účtech jako jediné země nesouhlasí Rakousko a Lucembursko, které již jasně deklarovaly, že ustoupit nehodlají, když tento klíčový návrh na schůzce ministrů financí minulý týden blokovaly.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska ale kompromis s oběma státy nalezen bude. „Mám pocit, že Rakousko i Lucembursko se velmi posunuly v té věci, že chápou, že výměna informací je nezbytná, a myslím si, že dojde k dohodě,“ uvedl. Brusel má v této otázce plnou podporu České republiky.
Česká republika je pro boj s daňovými úniky, ale nemělo by to vést ke sjednocování nebo harmonizování daní, prohlásil před začátkem summitu český premiér Petr Nečas.
Podle Nečase nelze očekávat, že by zamezení únikům přímých daní významně posílilo státní rozpočet. Česká republika se naopak chce zaměřit na podvody s nepřímými daněmi.
Přeshraniční přetoky mohou poškodit Česko
Zároveň se plánuje na evropské úrovni řešit odbourávání dotací na podporu obnovitelných zdrojů i problém přeshraničních přetoků elektrické energie. Právě to je pro českou energetiku důležité téma vzhledem k elektřině z německých větrných elektráren u Baltského moře. V době, kdy mají tyto elektrárny špičkový výkon, proudí do ČR velké množství elektřiny, která míří do jižního Německa. Podle energetiků by toto přetížení mohlo způsobit blackout, tedy výpadek dodávek elektřiny.
Navržené závěry summitu zdůrazňují nezbytnost dokončení vnitřního energetického trhu v EU do konce příštího roku a většího propojení přenosových sítí do konce roku 2015. „Chceme skutečně prosadit to, abychom co nejrychleji směřovali k prosazování jednotného energetického trhu, včetně zavedení třetího energetického balíčku. Chceme maximálně liberalizovat trh s energiemi v EU,“ uvedl premiér Petr Nečas.
Aby toho bylo dosaženo, chce unie klást důraz mezi jiným i na „neplánované přetoky“ elektrické energie. Tuto zmínku do závěrů prosadila ČR spolu s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Státní tajemník pro Evropskou unii při úřadu české vlády Vojtěch Belling před summitem řekl, že takzvané přetoky jsou „podstatné téma, kterým je třeba se zabývat na celoevropské úrovni, týká se celé řady členských států“.
EU chce i nadále směřovat „obnovitelným“ směrem
Zároveň chce Nečas dosáhnout toho, aby si Evropská unie nedávala příliš ambiciózní cíle v otázce boje proti klimatickým změnám. Nicméně další investice do energetiky, které budou vyžadovat až bilion eur do roku 2020, půjdou hlavně právě do této oblasti. „Přesto podle toho, jak Evropská unie uvažuje, dá se čekat, že velká část půjde do obnovitelných zdrojů,“ odhaduje Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.
Včera Evropský parlament odhlasoval právně nezávazné stanovisko, které podpořilo cíle pro navýšení obnovitelných zdrojů do roku 2030. Podobný závazek dnes podpořili také ministři z Francie a Německa. „Je to pozitivní zpráva v tom, že zde existuje nějaký směr, jak pokračovat dál v podpoře obnovitelných zdrojů a snižování spotřeby fosilních paliv,“ dodal.
