Nemocnice dostanou od státu dvě miliardy na modernizaci. Ředitelé upozorňují, že je to málo

Nahrávám video

Více než dvě miliardy korun plánuje letos ministerstvo zdravotnictví vydat na opravy státních nemocnic. Loni byla částka čtvrtinová. Podle ředitelů zdravotnických zařízení nejsou investice dostatečné a některá oddělení chátrají.

Skelet plicní kliniky Thomayerovy nemocnice je z roku 1928. Podle náměstka pro ekonomiku, techniku a provoz nemocnice Jana Halíře budova procházela pouze menšími opravami, přesto se konstrukce nachází ve velmi dobré kondici. Zbytek nemocnice je na tom ale špatně. Proto vedení zařízení rozhodlo, že jediné místo v Česku, kde se léčí nejvážnější formy tuberkulózy, kompletně zrekonstruuje zhruba za tři sta milionů.

Postupnou modernizací prochází i další části areálu, ať už jde o zateplení, nebo úspornější svítidla. Na některé objekty se ale nedostane, protože zatím nejsou peníze. „Prostředky, které jsou vkládány do oprav těchto nemovitostí, by měly být daleko větší,“ dodal Halíř. 

Fakultní nemocnice mohou opravy financovat buď z vlastních úspor, ty ale obvykle nejsou velké, nebo spoléhat na unijní fondy a státní rozpočet. Loni z něj dostaly na modernizaci zhruba půl miliardy, tedy míň než v předchozích letech. Letos by to měly být dvě miliardy.

Opravy a modernizace nemocnic
Zdroj: MZ ČR

Taková částka by ale nestačila ani na renovaci bloku v největší české nemocnici v pražském Motole. Jsou v něm laboratoře a taky dětská transplantační jednotka, která je jediná svého druhu v Česku. „Už jsme na hraně. Bohužel náklady se dneska pohybují ve výši 2 až 2,5 miliardy, a to jsou náklady, které si státní rozpočet nemůže dovolit,“ podotkl ředitel FN v Motole Miloslav Ludvík. 

Fakultní nemocnice si nemohou půjčit

Na rozdíl od krajských zařízení, které jsou často akciovými společnostmi, patří fakultní nemocnice státu, a proto si bez jeho souhlasu na rekonstrukce nemohou samy půjčit. „Umím si představit, že by se investice dejme tomu dvou miliard do Motola splácela třeba patnáct let, z toho 700 milionů by splatila nemocnice a miliarda tři sta by šlo ze státního,“ doplnil Ludvík. 

„Myslím si, že akciová společnost je vhodnější forma pro nemocnici. Máme nějaké odpisy a investujeme prostředky zpátky do nemocnice, nemáme potřebu je šetřit z hlediska hospodářského výsledku,“ sdělil předseda Asociace českých a moravských nemocnic a také ředitel Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.

Státní nemocnice zase mají snazší přístup k některým ministerským programům, podle šéfa resortu by se proto dotační systém měl narovnat. „Aby nebyly omezené na typ nemocnice. Je mi jedno, kdo ji zřizuje, ale musí mít kvalitní péči. Jestli je státní, krajská, městská, je jedno,“ prohlásil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Počítá také s většími investicemi z evropských fondů. Vyjednat chce letos třeba tři miliardy na modernizaci geriatrických oddělení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 6 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled