Majetek deseti nejbohatších miliardářů se během pandemie zdvojnásobil. V chudobě naopak nyní žije víc lidí než na jaře roku 2020. Upozorňuje na to charitativní organizace Oxfam. Podle organizace současná nerovnost ve světě zabíjí. S nízkými příjmy totiž denně souvisí smrt zhruba jednadvaceti tisíc lidí.
Nejbohatší člověk světa může zachránit život desítek milionů nejchudších, tvrdil v říjnu ředitel Světového potravinového programu David Beasley, když dal podnikateli, který stojí za kosmickou společností SpaceX a automobilkou Tesla, Elonu Muskovi neslýchanou nabídku.
„Pomozte nám zachránit dvaačtyřicet milionů lidí před smrtí hladem, jen za 6,6 miliardy dolarů. Nabídka brzy skončí a jejich životy také,“ žádal Beasley Muska.
Jestli miliardář na výzvu kývl, dosud není jasné. Podle charitativní organizace Oxfam si to ale mohl dovolit. Jen od března 2020 se jeho jmění jedenáctkrát zvětšilo. Bezprecedentní rychlostí bohatli i jiní miliardáři jako Bernadr Arnault, Jeff Bezos, Larry Elison nebo Bill Gates, který si polepšil o třicet procent.
„Když vlády sestavily záchranné balíčky a napumpovaly biliony do hospodářství a finančních trhů, chtěly podpořit ekonomiku pro všechny. Stalo se ale to, že velká část šla do kapes miliardářů,“ komentuje ředitelka organizace Oxfam Gabriela Bucherová.
Většina lidí zchudla
Naopak finanční situace většiny lidí se během pandemie zhoršila. Podle Oxfamu jim podpůrné programy dostatečně nenahradily úbytek příjmů vzniklý během lockdownu, kdy mnoho lidí přišlo o zaměstnání. Úspory zase znehodnotila vysoká inflace.
„Sto šedesát milionů lidí se propadlo do chudoby. Mnoho cílů, které jsme si dávali v souvislosti se zmenšováním chudoby a genderové nerovnosti, se kvůli pandemii zdrželo,“ vyčísluje dále Bucherová.
Miliony žen a dívek se podle charitativní organizace vzdaly práce nebo vzdělání, aby pečovaly o rodinu. Hodnotu jejich neplacené práce vyčíslila na necelých jedenáct bilionů dolarů ročně.
Nejbohatší lidé světa namítají, že jejich bohatství společnosti prospívá. Právě ze zisku totiž financují pokrok v medicíně nebo vývoj dříve nepředstavitelných vesmírných projektů. „Hromadím zdroje, abych přispěl k rozšíření života na více planet a prodloužil světlo vědomí až ke hvězdám,“ hájí se Musk.
Podle Oxfamu by se nejbohatší měli více podílet na řešení současných problémů, přijmout vyšší zdanění a přispívat státu na zdravotnictví nebo boj se změnami klimatu. Záznamy amerického finančního úřadu ale zatím ukazují, že se řada z nich daním spíš vyhýbá.
