Velká část afghánských rodin jí jen jedno jídlo denně. Člověk v Tísni vyhlásil sbírku

3 minuty
Humanitární krize v Afghánistánu se prohlubuje
Zdroj: ČT24

Organizace Člověk v tísni vyhlásila sbírku pro Afghánistán, kde se humanitární krize prohloubila poté, co se moci ujal Taliban. Města v zemi jsou zaplavena prchajícími z venkova a obrovské množství obyvatel se snaží utéct do okolních států. Téměř každé druhé dítě do pěti let trpí podvýživou. Humanitární pomoc potřebuje až polovina obyvatel. Podle koordinátora projektů v Afghánistánu z Člověka v tísni Jana Šindeláře se naplňují nejčernější scénáře, o kterých organizace uvažovala.

Převzetí moci v Afghánistánu Talibanem má podle Šindeláře silné ekonomické dopady. „Modely předpokládají, že tím, jak se ekonomika v zásadě zastavuje, je možné, že se HDP sníží až o dvanáct procent,“ uvedl. To by podle něj znamenalo, že téměř 97 procent populace, tedy asi 40 milionů obyvatel, by žilo na hranici chudoby. 

Jako velký problém označil Šindelář i to, že Taliban zakázal v Afghánistánu používat americké dolary jako místní měnu. „Banky jsou v zásadě zavřené, takže vzniká další problém, jak vůbec na ty potřeby reagovat,“ dodal. 

9 minut
Jan Šindelář z Člověka v tísni o humanitární pomoci v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Komplikuje se také samotná humanitární pomoc v zemi. Podle Šindeláře se změnilo hlavně to, že ji nyní potřebuje mnohem více lidí a je nutná v intenzivnější míře. Připomněl, že humanitární krize v Afghánistánu byla výrazná už v květnu, od té doby se však výrazně prohloubila: „Teď přichází zima. Čím dál víc lidí přichází o přístřeší a nyní je důležité ještě více napnout síly, abychom humanitární pomoc zvládli poskytnout.“

Nejdůležitější je v tuto chvíli jídlo a voda

Podle Šindeláře je teď nejakutnější, aby se k potřebným dostaly potraviny a pitná voda. „Mám informace, že velká část rodin má jenom jedno jídlo denně,“ upozornil. Další důležitou věcí je bydlení: „Aby nebydleli ve stanu, který je z koberce.“ Pomoc se má zaměřit také na základní zdravotnické potřeby.

Číslo účtu sbírky SOS Afghánistán 956595651/0300

Koordinátor projektů v Afghánistánu tvrdí, že pomoc se daří dostávat do všech regionů, nikoli jenom do hlavního města Kábulu. „Například my se zaměřujeme pouze na severní část Afghánistánu a Kábul,“ řekl. Přiznal ale, že v poslední době se pokrývání země humanitární pomocí změnilo, jelikož je nyní problematičtější se do některých regionů a k některým rodinám dostat.

Šindelář nechtěl hovořit o tom, zda by se měly prohloubit diplomatické vztahy s Afghánistánem a talibanskou vládou. Pro práci humanitárních pracovníků je podle něj důležité, aby začal systém fungovat, to znamená, aby fungovalo zdravotnictví, banky nebo aby se lidé mohli vrátit do práce a dostávat výplatu. 

Organizace Člověk v tísni už ve sbírce pro lidi v Afghánistánu shromáždila téměř čtyři miliony korun. Vybrané peníze mají jít přímo k lidem na pokrytí jejich základních potřeb. „Mnoho lidí žije za méně než 40 korun českých na den, zároveň například cena kuchyňského oleje stoupla na čtyřicet korun za litr,“ řekla ředitelka organizace Člověk v tísni pro Afghánistán Klára Mičkalová. 

Pomoc v zemi je momentálně pomalejší, než je běžné. Navíc výrazně stoupá kriminalita, a to kvůli nedostatku peněz v oběhu. „Musíme se také dívat na to, aby lidé, kteří dostanou pomoc, nebyli okradeni,“ dodala Mičkalová. Další sbírku na pomoc pro tamní lidi pořádá také česká pobočka UNICEF, 75 milionů korun poslala na pomoc i česká vláda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 32 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...