Nadnárodní obr versus Francie. Google odmítá platit médiím, v Paříži to vyvolalo pozdvižení

Odmítnutí internetového gigantu Google platit médiím za zveřejňování úryvků z jejich obsahu vyvolalo ve Francii pozdvižení. Francouzská vláda a tisk označují podle agentury AFP takový přístup za nepřijatelný. Reagují tak na středeční oznámení americké společnosti, která zveřejnila novou sadu pravidel, jimiž se bude řídit při uplatňování unijní reformy autorských práv, kterou na jaře schválily členské země bloku a europarlament a Francie ji zavádí jako první stát v EU.

O „násilném činu“ a „nepřijatelném diktátu“ hovoří v reakci na krok Googlu prezident Asociace evropských vydavatelů tiskovin (ENPA) Carlo Perrone. Média podle jeho názoru staví před hotovou věc. „Buď dají americkému gigantovi svůj obsah zadarmo, nebo budou v jeho vyhledávači výrazně znevýhodněna,“ citovala jej agentura AFP.

Podle francouzského ministra kultury Francka Riestera jde rozhodnutí Googlu proti „duchu a textu“ nových evropských pravidel. Firmu vyzval, aby zahájila jednání s vydavateli na celém světě a dohodla se s nimi na tom, jak autorsky chráněný materiál zpoplatňovat. Situaci chce ministr řešit se svými evropskými kolegy.

Google odmítl uzavírat s evropskými vydavateli zvláštní smlouvy o tom, kolik jejich obsahu bude smět francouzským uživatelům ukazovat. Namísto toho prostě od konce října přestane zobrazovat úryvky a náhledy jejich zpráv. Francouzští uživatelé napříště uvidí pouze titulky, a nikoliv prvních pár řádek zprávy či náhled fotografie. 

Tento krok může neblaze ovlivnit příjmy médií, protože viditelnost na Googlu zvyšuje návštěvnost daných webových stránek. V ohrožení by se tak mohly ocitnout i příjmy z reklamy a předplatného.

Google argumentuje, že jeho nová pravidla slouží zájmům uživatelů internetu. Brání prý tomu, aby výsledky vyhledávání narušovala komerční hlediska.

Francie je dosud jedinou z unijních zemí, která evropskou směrnici o autorských právech uvedla do praxe. Úprava, o které se dlouhé měsíce vyjednávalo a tvrdě se kolem ní lobbovalo, má podle EU zajistit ochranu autorů a umělců v digitální době, ale také otevřít nové možnosti získávání a sdílení autorsky chráněného obsahu. Evropská komise změny navrhla už v roce 2016.

Členské státy se na finální podobě textu s europarlamentem dohodly v únoru, europoslanci novelu odsouhlasili na konci března. Unijní země mají pravidla do svých vlastních zákonů převést do sedmého června roku 2021. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...