Nadějný lék na Alzheimerovu chorobu zklamal. Výrobce léků Biogen přišel o třetinu své hodnoty

Farmaceutický gigant Biogen a jeho japonský partner Eisei se tento týden zařadily po bok dalších firem, které se neúspěšně snažily vyvinout lék pro osoby s Alzheimerovou chorobou, která po světě postihuje asi 50 milionů lidí. Oznámení o ukončení slibných studií se vzápětí negativně promítlo na akciích obou firem. Tržní hodnota Biogenu se zmenšila o 18 miliard dolarů (zhruba 410 miliard korun).

Biogen a Eisai oznámily přerušení dvou studií v pokročilém stadiu, které byly zaměřené na hodnocení účinnosti a bezpečnosti léčiva označeného jako aducanumabu, které firmy stálo v posledních třech letech více než 830 milionů dolarů. Výsledky ukázaly, že je nepravděpodobné, že by léčivo pacientům pomohlo, uvedly společnosti. Díky výsledkům v raných fázích výzkumu se přitom k aducanumabu obecně upínala velká očekávání.

„Tato nešťastná zpráva potvrzuje složitost léčby Alzheimerovy choroby a potřebu dalšího rozvoje znalostí v oblasti neurovědy,“ řekl generální ředitel společnosti Biogen Michel Vounatsos.

Farmaceutické společnosti se při snaze najít lék, který by pomohl lidem s Alzheimerovu chorobu, zaměřují na takzvané amyloidy beta, což je protein, který se shromažďuje v mozku a u lidí s Alzheimerovou chorobou se shlukuje do takzvaných plaků.

Výrobci léků předpokládají, že pokud dokážou odstranit amyloidy beta, mohli by nemoc zastavit. Stále však není jasné, zda je tato bílkovinová složka skutečně příčinou Alzheimerovy choroby, nebo pouze neurologickým pozůstatkem již vzniklé škody.

Zacílení na amyloid beta je každopádně dlouhodobě považováno za nejlepší naději, jak se vypořádat s nemocí, ovšem pokusy opakovaně selhávají a vědci a výrobci léků čelí otázce, jestli není na čase najít jiný přístup.

Akciové ztráty

Ostatně zprávy o selhání způsobily Biogenu ztrátu třetiny jeho tržní hodnoty, více než 18 miliard dolarů. Akcie mu ve čtvrtek klesly o skoro třicet procent na 226,88 dolaru, čímž utrpěly nejhorší jednorázový pokles od roku 2005. V pátek následoval propad firmy Eisai, její akcie ztratily při obchodování v Japonsku 17 procent, což byl největší jednodenní propad od roku 1988.

Mluvčí společnosti Biogen David Caouette odmítl komentovat další směřování rozvoje společnosti. Mluvčí Eisai Libby Holmanová uvedla, že selhání nemá vliv na jejich plány týkající se dalších léků na Alzheimerovu chorobu, které vyvíjí a které nesou označení BAN2401 a elenbecestat.

Farmaceutické společnosti obecně už utopily miliardy dolarů v honbě za lékem, který by zpomalil rozvoj Alzheimerovy choroby. Když společnost Eli Lilly sdělila v roce 2016, že jejich projekt v pokročilém stadiu vývoje selhal, její generální ředitel přiblížil, že do té doby vynaložili na léčbu Alzheimerovy choroby tři miliardy dolarů. Další producenti pak čelili prudkým pohybům cen svých akcií, když jejich experimentální léčba nikam nevedla. Celkově tu bylo už zhruba dvě stě neúspěšných pokusů o nalezení řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 26 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 4 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...