Nadějný lék na Alzheimerovu chorobu zklamal. Výrobce léků Biogen přišel o třetinu své hodnoty

Farmaceutický gigant Biogen a jeho japonský partner Eisei se tento týden zařadily po bok dalších firem, které se neúspěšně snažily vyvinout lék pro osoby s Alzheimerovou chorobou, která po světě postihuje asi 50 milionů lidí. Oznámení o ukončení slibných studií se vzápětí negativně promítlo na akciích obou firem. Tržní hodnota Biogenu se zmenšila o 18 miliard dolarů (zhruba 410 miliard korun).

Biogen a Eisai oznámily přerušení dvou studií v pokročilém stadiu, které byly zaměřené na hodnocení účinnosti a bezpečnosti léčiva označeného jako aducanumabu, které firmy stálo v posledních třech letech více než 830 milionů dolarů. Výsledky ukázaly, že je nepravděpodobné, že by léčivo pacientům pomohlo, uvedly společnosti. Díky výsledkům v raných fázích výzkumu se přitom k aducanumabu obecně upínala velká očekávání.

„Tato nešťastná zpráva potvrzuje složitost léčby Alzheimerovy choroby a potřebu dalšího rozvoje znalostí v oblasti neurovědy,“ řekl generální ředitel společnosti Biogen Michel Vounatsos.

Farmaceutické společnosti se při snaze najít lék, který by pomohl lidem s Alzheimerovu chorobu, zaměřují na takzvané amyloidy beta, což je protein, který se shromažďuje v mozku a u lidí s Alzheimerovou chorobou se shlukuje do takzvaných plaků.

Výrobci léků předpokládají, že pokud dokážou odstranit amyloidy beta, mohli by nemoc zastavit. Stále však není jasné, zda je tato bílkovinová složka skutečně příčinou Alzheimerovy choroby, nebo pouze neurologickým pozůstatkem již vzniklé škody.

Zacílení na amyloid beta je každopádně dlouhodobě považováno za nejlepší naději, jak se vypořádat s nemocí, ovšem pokusy opakovaně selhávají a vědci a výrobci léků čelí otázce, jestli není na čase najít jiný přístup.

Akciové ztráty

Ostatně zprávy o selhání způsobily Biogenu ztrátu třetiny jeho tržní hodnoty, více než 18 miliard dolarů. Akcie mu ve čtvrtek klesly o skoro třicet procent na 226,88 dolaru, čímž utrpěly nejhorší jednorázový pokles od roku 2005. V pátek následoval propad firmy Eisai, její akcie ztratily při obchodování v Japonsku 17 procent, což byl největší jednodenní propad od roku 1988.

Mluvčí společnosti Biogen David Caouette odmítl komentovat další směřování rozvoje společnosti. Mluvčí Eisai Libby Holmanová uvedla, že selhání nemá vliv na jejich plány týkající se dalších léků na Alzheimerovu chorobu, které vyvíjí a které nesou označení BAN2401 a elenbecestat.

Farmaceutické společnosti obecně už utopily miliardy dolarů v honbě za lékem, který by zpomalil rozvoj Alzheimerovy choroby. Když společnost Eli Lilly sdělila v roce 2016, že jejich projekt v pokročilém stadiu vývoje selhal, její generální ředitel přiblížil, že do té doby vynaložili na léčbu Alzheimerovy choroby tři miliardy dolarů. Další producenti pak čelili prudkým pohybům cen svých akcií, když jejich experimentální léčba nikam nevedla. Celkově tu bylo už zhruba dvě stě neúspěšných pokusů o nalezení řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 14 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 19 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...