Memorandum, které podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou těžařskou firmou ohledně případné těžby lithia, bude řešit i Poslanecká sněmovna. V pořadu Události, komentáře označil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) načasování memoranda za prazvláštní. Mohlo se prý nechat až na příští vládu. Havlíček namítá, že podpis dokumentu nemohl kolegy z hnutí ANO překvapit, protože o něm věděli. Odmítá navíc, že by hrozila arbitráž, jelikož memorandum není smlouva.
Načasování memoranda o lithiu je prazvláštní, míní Brabec. Podle Havlíčka nemohlo kolegy z koalice překvapit
Ministři Havlíček a Brabec v pořadu Události, komentáře (zdroj: ČT24)
Richard Brabec (ANO) označuje načasování memoranda za největší problém. „Je prazvláštní,“ prohlásil. Podle Brabce není důvod, proč memorandum dělat dva týdny před volbami a proč nemohla nějaké podobné memorandum schvalovat až příští vláda.
„Debata kolem lithia se tady vede možná dva roky a byla naprosto klidná,“ poznamenal Brabec. „Bylo klidně možné, abychom půl roku nebo rok vyjednávali jako Česká republika o nějaké dohodě s těžařem, protože do zahájení těžby je minimálně čtyři až pět let,“ upozornil ministr životního prostředí.
Jiří Havlíček ale námitky ohledně načasování odmítá. „Neuvažoval jsem o tom, jestli je dva týdny, rok nebo měsíc do voleb. Jednal jsem v zájmu České republiky a pro to, aby se stát mohl znovu zapojit do případné těžby lithia v lokalitě Cínovec,“ podotkl.
„Problematikou strategických surovin a konkrétně lithia jsem se začal zabývat v zásadě hned po mém nástupu do funkce v dubnu letošního roku,“ přiblížil Havlíček. „Připravil jsem komplexní analytický materiál pro jednání tripartity, která se konala 17. července, kde byl popsán poměrně do detailu stav osvojování ložiska lithia v lokalitě Cínovec, včetně možností státu se do projektu zapojit,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.
„Byla tam zmínka, která popisovala současné kroky jednání s firmou Geomet a jejím australským vlastníkem společností EMH a byl tam také uveden záměr uzavřít memorandum. Takže pro kolegy z koalice a kolegy z hnutí ANO, jejíž tři ministři se jednání tripartity účastní, to rozhodně nemohlo být překvapení,“ popsal Havlíček situaci předcházející memorandu.
I když vzápětí po podepsání memoranda předseda hnutí ANO Andrej Babiš začal mluvit o „krádeži za bílého dne“, ministr životního prostředí, který je členem ANO, v dopise z konce září adresovaném ministrovi Havlíčkovi ještě píše, že „memorandum je jedním ze správných kroků, otevírajících prostor ke spolupráci při těžbě lithiových rud, úpravě této suroviny i umístění zpracovatelských i finálních výrobních kapacit výhodných nejen pro zahraniční podnikatelské subjekty, ale i pro Českou republiku“.
Z dopisu navíc jasně vyplývá, že Brabcův resort věděl, že se memorandum má podepisovat druhého října. Upozorňoval jenom na rozpor s jedním materiálem pro jednání vlády.
Vedle načasování ale hnutí ANO kritizuje i hrozbu arbitráže, která podle nich z memoranda vyplývá. „Nejenom podle našeho názoru, ale podle názoru oslovených právníků je nebezpečí, že může znamenat v budoucnu potenciální spor vzhledem k tomu, že se odvolává na smlouvu o ochraně investic mezi Českou republikou a Austrálií z roku 1993,“ dodal Brabec.
Ministr průmyslu se ale k možnosti arbitráže staví odmítavě. „Memorandum není žádná smlouva, nevyplývají z ní žádné závazky ani povinnosti smluvních stran, protože to není smlouva, je to memorandum,“ řekl Havlíček.
Spor o kompetence
Politický spor kolem memoranda o lithiu se pak týká i kompetencí ministerstev, kterým šéfují Havlíček (ČSSD) a Brabec (ANO). „Podle platných zákonů České republiky a podle horního zákona ten, kdo získá průzkumné licence, má také přednostní nárok na případnou těžbu,“ upozornil Havlíček s tím, že licence vydalo ministerstvo životního prostředí.
Brabec připustil, že jeho ministerstvo má kompetenci k vydávání průzkumných licencí. „Je to otevřené správní řízení, kam se může vlastně přihlásit kdokoliv, kdo splňuje podmínky. A to základní - úředník na ministerstvu mimo jiné spadá pod náměstka, který je nominován za sociální demokracii, což je trochu pikantní věc,“ zmínil Brabec.
„Úředník se při vydávání nebo prodlužování licence podívá do zákona a nemůže si vybírat, komu licenci dá, nebo nedá. Už 25 let je to stejně. Když firma splní parametry, firma Geomet je splnila, tak jsme to prodlužovali,“ řekl Brabec.
Úředník, který podle Brabce na ministerstvu spadá pod náměstka nominovaného za sociální demokracii, se ještě navíc zeptá ministerstva průmyslu a obchodu, jestli vydání nebo prodloužení té licence je v souladu s takzvanou surovinovou politikou státu.
„Kdyby ministerstvo průmyslu a obchodu s licencí nesouhlasilo, ministerstvo životního prostředí ji nikdy nemůže vydat. Z logiky věci ministerstvo životního prostředí v licenci posuzuje pouze dopad na životní prostředí případné těžby nebo případného průzkumu, ale ministerstvo průmyslu a obchodu jako správce surovinové politiky říká, jestli poskytnutí nebo prodloužení licence je v zájmu České republiky z pohledu využití toho nerostu,“ podotkl ministr životního prostředí.
Havlíček ale upozorňuje na to, že v Brabcově resortu existuje precedent, který mu zpracovala jeho rozkladová komise a který říká, že na vydání průzkumné licence není automatický nárok. „Pokud říkáte, že vám nic jiného nezbylo, tak neříkáte pravdu,“ vytkl Brabcovi Havlíček. Zmíněný úředník se pak podle Havlíčka ptá jeho ministerstva „čistě formalisticky“.
V zemi jsou tři procenta světových zásob lithia
V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob lithia. Většina je na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese. Lithium lze těžit hloubkově ve štolách nebo se dá získávat z odkališť, která zbyla po těžbě cínu.
Hlubinnou těžbu v Krušných horách plánuje společnost Geomet vlastněná australskou EMH. Začít by chtěla v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.
Povrchově chce těžit lithium u Cínovce společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má od loňského podzimu všechna povolení k těžbě.
Cena lithia nyní neustále roste. Hlavním tahounem zájmu jsou automobilky. Ještě roku 2012 spotřebovávaly jen sedm procent vyprodukovaného lithia, o dva roky později to bylo už 14 procent a roku 2016 už tvořily 50 procent spotřeby.