Na vyšší rodičovskou pro všechny nemáme v resortu peníze, říká Maláčová. Proti kompromisu je ale opozice

Nahrávám video
Události ČT: Spory o zvyšování rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

Na zvýšení rodičovského příspěvku všem rodinám s malými dětmi, které vláda původně slibovala a plánovala, chybí osm z jedenácti miliard korun. Ministerstvo práce není schopno celou částku ve svém rozpočtu najít, uvedla jeho šéfka Jana Maláčová (ČSSD). Koaliční strany se v pondělí dohodly na tom, že by se rodičovská měla zvednout o 80 tisíc korun na 300 tisíc, ale jen rodičům dětí, které přijdou na svět od ledna příštího roku. Pondělní dohoda zatím nemá podporu ve sněmovně. Ministři podle opozice porušili to, co lidem doteď slibovali.

„Nemyslím si, že to byly rodiny s dětmi proti seniorům, byla to prostě snaha o průsečík priorit obou koaličních partnerů. Snažili jsme se balancovat a vzhledem k limitům rozpočtu najít možné východisko, a proto padla ta rozhodnutí,“ vysvětlovala výsledek koaliční rady Maláčová. V pondělí se totiž koalice shodla i na vyšší variantě průměrného růstu penzí.

Loni v listopadu Maláčová spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) po jednání vládních stran oznámily, že se rodičovská zvedne všem příjemcům od roku 2020 o 80 tisíc korun. Přidání mělo ročně vyjít minimálně na devět až deset miliard, řekla tehdy Schillerová. Dodala, že když má kabinet zvyšování v programovém prohlášení, je potřeba peníze najít. 

Návrh ministryně práce, který nyní projednávala koalice, počítal s tím, že by nárok na vyšší příspěvek měly všechny rodiny, jejichž děti budou k 1. lednu 2020 mladší čtyř let. Ministryně financí pak chtěla připlatit těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat. Nakonec ale zvítězila třetí varianta, a to vyšší rodičovská jen pro nově narozené děti.

Plán změnily zpomalování ekonomiky a potřeba šetřit

Podle Maláčové se sice koalice původně dohodla na přidání všem, v lednu se ale situace změnila kvůli zpomalování ekonomiky a potřebě začít šetřit.

„Samozřejmě chápu, že některé matky to berou jako nespravedlnost, ale já musím jenom říct, že tenhle návrh odzněl jako kompromisní návrh pana předsedy Jana Hamáčka,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Šéf ČSSD Hamáček podotýká, že právě hnutí ANO odmítlo jejich představu, aby vyšší rodičovská byla pro všechny děti, jejichž rodiče jsou na rodičovské.

Maláčová míní, že bude dál záležet také na tom, jak se bude vyvíjet debata o novele zákona ve sněmovně. „Půjde to paralelně s vyjednáváním o státním rozpočtu. Myslím si, že se pohybujeme mezi minimalistickou variantou, na které jsme se dohodli (pro narozené od ledna 2020), a tou maximalistickou, kterou jsme slíbili (pro všechny rodiny). Někde mezi tím to bude,“ řekla ministryně.

Právě v Poslanecké sněmovně se proti koaličnímu kompromisu na zvýšení rodičovského příspěvku staví všechny opoziční strany. „Jde o okamžitý nahodilý nápad. Proboha, jak se mají lidi předvídatelně řídit politikou, když se děje tohle?“ poznamenala 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Opozice se tak chystá vládní návrh změnit, protože chce, aby stát zvýšil rodičovský příspěvek všem, kteří ho budou 1. ledna pobírat. „Opravdu nevidím důvod, proč bychom to otevřeným rodičovským dovoleným neměli navyšovat,“ zmínila místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.

Maláčová nicméně uvádí, že její resort osmimiliardovou sumu na přidání všem rodinám ve své pokladně nenajde. Ušetřit dokáže částku „v řádu sto milionů“. Většina jeho výdajů je totiž mandatorních, nařizuje je tedy zákon. Patří mezi ně vedle rodičovské třeba příspěvky na péči či důchody.

Právě penze by se měly od ledna zvednout naopak víc, než nařizuje zákon. K zákonné valorizaci v průměru asi o 700 korun by se měl ke všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodům přidat příspěvek 200 korun měsíčně. Příští rok by to stálo přes sedm miliard. Valorizační vzorec zůstane ale stejný, změnit se má znovu jen přerozdělení přidávané sumy. Posílila by se solidarita a oslabila zásluhovost. Přilepšili by si tak lidé s nízkým důchodem, ostatním by penze rostly pomaleji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 6 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 8 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 13 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 14 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 15 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánovčera v 18:35

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...