Na vyšší rodičovskou pro všechny nemáme v resortu peníze, říká Maláčová. Proti kompromisu je ale opozice

Nahrávám video

Na zvýšení rodičovského příspěvku všem rodinám s malými dětmi, které vláda původně slibovala a plánovala, chybí osm z jedenácti miliard korun. Ministerstvo práce není schopno celou částku ve svém rozpočtu najít, uvedla jeho šéfka Jana Maláčová (ČSSD). Koaliční strany se v pondělí dohodly na tom, že by se rodičovská měla zvednout o 80 tisíc korun na 300 tisíc, ale jen rodičům dětí, které přijdou na svět od ledna příštího roku. Pondělní dohoda zatím nemá podporu ve sněmovně. Ministři podle opozice porušili to, co lidem doteď slibovali.

„Nemyslím si, že to byly rodiny s dětmi proti seniorům, byla to prostě snaha o průsečík priorit obou koaličních partnerů. Snažili jsme se balancovat a vzhledem k limitům rozpočtu najít možné východisko, a proto padla ta rozhodnutí,“ vysvětlovala výsledek koaliční rady Maláčová. V pondělí se totiž koalice shodla i na vyšší variantě průměrného růstu penzí.

Loni v listopadu Maláčová spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) po jednání vládních stran oznámily, že se rodičovská zvedne všem příjemcům od roku 2020 o 80 tisíc korun. Přidání mělo ročně vyjít minimálně na devět až deset miliard, řekla tehdy Schillerová. Dodala, že když má kabinet zvyšování v programovém prohlášení, je potřeba peníze najít. 

Návrh ministryně práce, který nyní projednávala koalice, počítal s tím, že by nárok na vyšší příspěvek měly všechny rodiny, jejichž děti budou k 1. lednu 2020 mladší čtyř let. Ministryně financí pak chtěla připlatit těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat. Nakonec ale zvítězila třetí varianta, a to vyšší rodičovská jen pro nově narozené děti.

Plán změnily zpomalování ekonomiky a potřeba šetřit

Podle Maláčové se sice koalice původně dohodla na přidání všem, v lednu se ale situace změnila kvůli zpomalování ekonomiky a potřebě začít šetřit.

„Samozřejmě chápu, že některé matky to berou jako nespravedlnost, ale já musím jenom říct, že tenhle návrh odzněl jako kompromisní návrh pana předsedy Jana Hamáčka,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Šéf ČSSD Hamáček podotýká, že právě hnutí ANO odmítlo jejich představu, aby vyšší rodičovská byla pro všechny děti, jejichž rodiče jsou na rodičovské.

Maláčová míní, že bude dál záležet také na tom, jak se bude vyvíjet debata o novele zákona ve sněmovně. „Půjde to paralelně s vyjednáváním o státním rozpočtu. Myslím si, že se pohybujeme mezi minimalistickou variantou, na které jsme se dohodli (pro narozené od ledna 2020), a tou maximalistickou, kterou jsme slíbili (pro všechny rodiny). Někde mezi tím to bude,“ řekla ministryně.

Právě v Poslanecké sněmovně se proti koaličnímu kompromisu na zvýšení rodičovského příspěvku staví všechny opoziční strany. „Jde o okamžitý nahodilý nápad. Proboha, jak se mají lidi předvídatelně řídit politikou, když se děje tohle?“ poznamenala 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Opozice se tak chystá vládní návrh změnit, protože chce, aby stát zvýšil rodičovský příspěvek všem, kteří ho budou 1. ledna pobírat. „Opravdu nevidím důvod, proč bychom to otevřeným rodičovským dovoleným neměli navyšovat,“ zmínila místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.

Maláčová nicméně uvádí, že její resort osmimiliardovou sumu na přidání všem rodinám ve své pokladně nenajde. Ušetřit dokáže částku „v řádu sto milionů“. Většina jeho výdajů je totiž mandatorních, nařizuje je tedy zákon. Patří mezi ně vedle rodičovské třeba příspěvky na péči či důchody.

Právě penze by se měly od ledna zvednout naopak víc, než nařizuje zákon. K zákonné valorizaci v průměru asi o 700 korun by se měl ke všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodům přidat příspěvek 200 korun měsíčně. Příští rok by to stálo přes sedm miliard. Valorizační vzorec zůstane ale stejný, změnit se má znovu jen přerozdělení přidávané sumy. Posílila by se solidarita a oslabila zásluhovost. Přilepšili by si tak lidé s nízkým důchodem, ostatním by penze rostly pomaleji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 13 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...