Na vyšší rodičovskou pro všechny nemáme v resortu peníze, říká Maláčová. Proti kompromisu je ale opozice

Nahrávám video

Na zvýšení rodičovského příspěvku všem rodinám s malými dětmi, které vláda původně slibovala a plánovala, chybí osm z jedenácti miliard korun. Ministerstvo práce není schopno celou částku ve svém rozpočtu najít, uvedla jeho šéfka Jana Maláčová (ČSSD). Koaliční strany se v pondělí dohodly na tom, že by se rodičovská měla zvednout o 80 tisíc korun na 300 tisíc, ale jen rodičům dětí, které přijdou na svět od ledna příštího roku. Pondělní dohoda zatím nemá podporu ve sněmovně. Ministři podle opozice porušili to, co lidem doteď slibovali.

„Nemyslím si, že to byly rodiny s dětmi proti seniorům, byla to prostě snaha o průsečík priorit obou koaličních partnerů. Snažili jsme se balancovat a vzhledem k limitům rozpočtu najít možné východisko, a proto padla ta rozhodnutí,“ vysvětlovala výsledek koaliční rady Maláčová. V pondělí se totiž koalice shodla i na vyšší variantě průměrného růstu penzí.

Loni v listopadu Maláčová spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) po jednání vládních stran oznámily, že se rodičovská zvedne všem příjemcům od roku 2020 o 80 tisíc korun. Přidání mělo ročně vyjít minimálně na devět až deset miliard, řekla tehdy Schillerová. Dodala, že když má kabinet zvyšování v programovém prohlášení, je potřeba peníze najít. 

Návrh ministryně práce, který nyní projednávala koalice, počítal s tím, že by nárok na vyšší příspěvek měly všechny rodiny, jejichž děti budou k 1. lednu 2020 mladší čtyř let. Ministryně financí pak chtěla připlatit těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat. Nakonec ale zvítězila třetí varianta, a to vyšší rodičovská jen pro nově narozené děti.

Plán změnily zpomalování ekonomiky a potřeba šetřit

Podle Maláčové se sice koalice původně dohodla na přidání všem, v lednu se ale situace změnila kvůli zpomalování ekonomiky a potřebě začít šetřit.

„Samozřejmě chápu, že některé matky to berou jako nespravedlnost, ale já musím jenom říct, že tenhle návrh odzněl jako kompromisní návrh pana předsedy Jana Hamáčka,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Šéf ČSSD Hamáček podotýká, že právě hnutí ANO odmítlo jejich představu, aby vyšší rodičovská byla pro všechny děti, jejichž rodiče jsou na rodičovské.

Maláčová míní, že bude dál záležet také na tom, jak se bude vyvíjet debata o novele zákona ve sněmovně. „Půjde to paralelně s vyjednáváním o státním rozpočtu. Myslím si, že se pohybujeme mezi minimalistickou variantou, na které jsme se dohodli (pro narozené od ledna 2020), a tou maximalistickou, kterou jsme slíbili (pro všechny rodiny). Někde mezi tím to bude,“ řekla ministryně.

Právě v Poslanecké sněmovně se proti koaličnímu kompromisu na zvýšení rodičovského příspěvku staví všechny opoziční strany. „Jde o okamžitý nahodilý nápad. Proboha, jak se mají lidi předvídatelně řídit politikou, když se děje tohle?“ poznamenala 1. místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Opozice se tak chystá vládní návrh změnit, protože chce, aby stát zvýšil rodičovský příspěvek všem, kteří ho budou 1. ledna pobírat. „Opravdu nevidím důvod, proč bychom to otevřeným rodičovským dovoleným neměli navyšovat,“ zmínila místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.

Maláčová nicméně uvádí, že její resort osmimiliardovou sumu na přidání všem rodinám ve své pokladně nenajde. Ušetřit dokáže částku „v řádu sto milionů“. Většina jeho výdajů je totiž mandatorních, nařizuje je tedy zákon. Patří mezi ně vedle rodičovské třeba příspěvky na péči či důchody.

Právě penze by se měly od ledna zvednout naopak víc, než nařizuje zákon. K zákonné valorizaci v průměru asi o 700 korun by se měl ke všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodům přidat příspěvek 200 korun měsíčně. Příští rok by to stálo přes sedm miliard. Valorizační vzorec zůstane ale stejný, změnit se má znovu jen přerozdělení přidávané sumy. Posílila by se solidarita a oslabila zásluhovost. Přilepšili by si tak lidé s nízkým důchodem, ostatním by penze rostly pomaleji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled