Prodloužení metra na trase A nemohlo projít kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kvůli omezení působnosti v zákoně totiž nemohli úředníci tuto investici za 27,1 miliardy korun prověřit. Přitom šlo o jednu z nejdražších staveb poslední doby. Úřad proto chce rozšířit své pravomoci. Dopravní podnik ale tvrdí, že kontrolorům nabídl k prověření i ty oblasti, které podle zákona kontrolovat nesmí, a že ve výsledku nebude účet za metro tak vysoký - odhaduje ho na 19,5 miliardy.
Na dostavbu metra jsou státní kontroloři krátcí. Chtějí větší pravomoci
Nový úsek se čtyřmi stanicemi na trase A pražského metra byl zprovozněn letos 6. dubna. „Výstavba měla stát 22,6 miliardy korun. V době schválení projektu byly tyto přepokládané náklady o pětinu navýšeny na 27,1 miliardy,“ uvedla Jana Gabrielová z odboru komunikace NKÚ.
V případě prodloužení metra NKÚ podle Gabrielové předpokládal, že část nákladů bude moci prověřit, protože stavba bude dotována částkou 7,4 miliardy z fondů Evropské unie. V době kontroly ale dotace proplacena nebyla.
„NKÚ nemohl prověřit, jak Dopravní podnik hlavního města Prahy s většinou těchto prostředků hospodařil a jestli je využil skutečně účelně a hospodárně, protože to neumožňovalo nastavení měřitelnosti celkové prospěšnosti akce a hlavně podle současného znění zákona o NKÚ se na ně nevztahuje kontrolní působnost NKÚ.“ oznámila.
Nové stanice metra A
„Kontroloři při plánování vycházeli mimo jiné z projektové dokumentace, podle které mělo být v době kontroly zmíněných 7,4 miliardy již proplaceno z evropských fondů, případně alespoň předfinancováno ze státního rozpočtu. V tom případě by NKÚ hospodaření s těmito prostředky prověřit mohl,“ uvedla Gabrielová. „Ve skutečnosti ale do doby ukončení kontroly veškeré výdaje hradil dopravní podnik z vlastních peněz nebo prostředků poskytnutých městem,“ doplnila.
Vícepráce mimo hru
NKÚ nemohl prověřit třeba takzvané vícepráce, jež často navyšují cenu veřejných zakázek. Dopravní podnik totiž podle kontrolorů zařadil vícepráce do nákladů, na které nebude požadovat evropské dotace. „Tyto výdaje, které u infrastrukturních projektů bývají problematické z pohledu jejich účelnosti, hospodárnosti a legality - zejména postupy při zadávání dodatečných stavebních prací, tak zůstanou mimo stávající kontrolní působnost NKÚ,“ píše se ve zprávě úřadu.
„Myslím, že vývoj situace kolem kontroly prodloužení metra A je dobrým argumentem pro rozšíření působnosti NKÚ na kontrolu skutečně všech veřejných prostředků,“ doplnil k tomu prezident úřadu Miloslav Kala s tím, že v rámci Evropy jsme jednou z mála zemí, která nemůže kontrolovat veřejné prostředky jako celek a musí odlišovat mezi státními prostředky, prostředky z Evropské unie a prostředky z měst, obcí a krajů.
Je neuvěřitelné, že takto ohromný balík veřejných prostředků nepodléhá žádné externí kontrole.
Dopravní podnik: Pustili bychom je i tam, kam nesmí
Proti prohlášení NKÚ se ale vzápětí ozval generální ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Jaroslav Ďuriš. „Osobně jsem jim v době před zahájením kontroly sdělil, že stavba nebude v době jejich kontroly dokončena a k čerpání evropských peněz tudíž nedojde,“ uvedl s tím, že prodloužení metra odhaduje na 19,5 miliardy korun.
Následně prý úřadu řekl, že nechá představenstvem přijmout usnesení, že úředníci NKÚ mohou kontrolovat i ty oblasti, do kterých podle zákona úřad nesmí. „Nereagovali a kontrolu přesto dělali. Ta zpráva je pro mne nezodpovědná informace,“ dodal. Podle Ďuriše navíc není pravda, že by Praha stavbu nekontrolovala, jak tvrdí úřad. „Těch kontrol bylo jen za mého působení tolik, že si je už všechny z hlavy ani nepamatuji,“ dodal.
GALERIE
Pravomoci NKÚ
Kala však poukazuje na to, že působnost úřadu je omezena zákonem. „Pokud by kontroloři prověřili peníze pouze na základě návrhu Dopravního podniku hlavního města Prahy, porušil by NKÚ své pravomoci dané Ústavou ČR,“ uvedl v tiskovém prohlášení v reakci na Ďurišovo vyjádření. Jedinou možností, jak by bylo možné peníze na dostavbu metra prověřit, by podle Kaly bylo zákonem dané rozšíření působnosti NKÚ na všechny veřejné peníze.
Vláda už má novelu na stole
Legislativní rada vlády na konci června schválila návrh novely zákona o NKÚ, která má upravit právě rozšíření pravomocí. Novela navazuje na změnu ústavy, kterou loni schválila sněmovna a kterou čeká projednání v Senátu. Vláda ale dotyčnou novelu zákona o NKÚ poslancům ještě nepředložila.
Nelze než souhlasit, že je třeba rozšířit pravomoci NKÚ. Vláda však musí předložit návrhpříslušného zákona, nelze to řešit poslaneckou iniciativou.
Podle současného znění ústavy kontroluje NKÚ hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Nově by měl kontrolovat hospodaření s veřejnými prostředky a prostředky z veřejných rozpočtů a také hospodaření s majetkem firem s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. Někteří odpůrci rozšíření kontrolních pravomocí poukazují na to, že na samosprávy tak dolehnou další kontroly a že je to zatíží.
„Chceme, aby bylo jasně definováno, že NKÚ kontroluje zákonnost hospodaření, ale neposuzuje rozhodnutí samosprávy," říká předseda senátního klubu Petr Vícha (ČSSD).
Obec si má i podle předsedy senátorského klubu Jaroslava Kubery (ODS) rozhodovat o tom, zda podpoří dopravu autobusem nebo něco jiného.
NKÚ nikdy nebude kontrolovat jakým způsobem obec postavila chodník, a nebo to jak přispěla fotbalistům, tyto akce nejsou pro nás zajímavé.
Zástupci obcí mají ještě jeden požadavek. Chtějí hlavně to, aby kontroly nebyly zdvojené. „Aby se nestalo jako v minulosti, že se nám nějaká kontrola přidá a žádná jiná se neubere,“ říká Dan Jiránek (ODS) ze Svazu města a obcí.
Tuto jejich připomínku ale zákon neřeší. Poslanci by měli normu projednat na schůzi v září. Pak zamíří do Senátu a odblokuje i dosud odkládanou změnu ústavy.
4 minuty
Události: Pravomoci NKÚ
