Ministři za ANO slíbili většinou úspory v provozu. Prioritou rozpočtu podle Schillerové zůstávají investice

4 minuty
Události ČT: Schillerová sbírá od kolegů miliardové přísliby úspor
Zdroj: ČT24

Úspory sedm až deset procent z provozních či personálních nákladů vesměs navrhují ministři za ANO v debatě o úsporách ve státním rozpočtu na příští rok s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Někteří zvažují rušení části agend nebo omezení problémových drobných investic. Schillerová považuje aktuální jednání za konstruktivní. Za sociální demokracii s ní jedná zatím jen vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Prioritou rozpočtu, který plánuje se schodkem 40 miliard korun, zůstávají podle ní investice a závazky vlády.

„Pro mě bylo zásadní, že jsme se shodly, že investice jsou prioritou. Přišla jsem s desetiprocentní úsporou v rámci provozního rozpočtu, který máme přes pět miliard,“ uvedla Dostálová. 

Šetřit by měl úřad jak na provozu, tak i na zaměstnancích. Podle Dostálové je totiž na ministerstvu pro místní rozvoj příliš mnoho nadřízených: jeden nadřízený na pět podřízených. „Dále máme neobsazená místa, ty budeme rušit,“ dodala Dostálová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Také další ministři navrhují, kde šetřit

Z jednání s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO) vyplynulo, že její resort je schopen výdaje snížit o miliardu korun. Zatím jsou naplánované na 38,4 miliardy korun. Velkou položku v rozpočtu ministerstva činí dotace na obnovitelné zdroje energie, a to zhruba 27 miliard korun.

„Analýza úspor tak byla provedena u zbývající části celkového výdajového rámce, tedy u ostatních výdajů za zhruba 11,4 miliardy korun. Tady jsme našli jednu miliardu, kterou jsme schopni uspořit,“ uvedla Nováková.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) je schopen najít v rozpočtu na příští rok sedm až deset procent personálních úspor, a to v místech na ministerstvu a v podřízených organizacích. Učitelů se škrty nedotknou, zdůraznil po schůzce se Schillerovou. Vláda podle něj chce dodržet slib, že učitelé budou v roce 2021 mít průměrný plat 45 tisíc korun.

Ministr školství Robert Plaga (ANO)
Zdroj: ČT24

„Podívám se i na provozní výdaje ministerstva, ale v minulých letech bylo úsporné, co se týče provozních výdajů, takže tam velký prostor nevidím. Bavíme se v desítkách milionů korun,“ uvedl. Velký prostor nevidí ani v možnosti škrtání neobsazených míst, v resortu jich podle něj mnoho není. 

Úspory ministerstva obrany se nedotknou armády, ale civilní části resortu obrany. Novinářům to po jednání se Schillerovou o rozpočtu na příští rok řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Konkrétní číslo ohledně snížení počtu pracovních míst na ministerstvu Metnar sdělit nechtěl. Naznačil však, že by se mohlo blížit k deseti procentům míst, nikoliv ale mezi zaměstnanci armády.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) našel pro rok 2020 zhruba miliardovou úsporu. Podle střednědobého výhledu rozpočtu měl mít resort příští rok výdaje přes 31,2 miliardy korun. Z hlediska personálních výdajů může ministerstvo ušetřit sedm až deset procent míst, řekl Kněžínek po jednání. Netýká se to zaměstnanců soudů a státních zastupitelství.

Škrty v platech

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch slíbil (za ANO) škrtat v platech na úřadě i jeho provozu osm, respektive deset procent. Rozpočet sníží i o 150 milionů korun na investice. Jde podle něj o projekty oprav ve skluzu, na které by se nepodařilo rozpočet vyčerpat.

„Nyní máme rozpočet na investice kolem 1,1 miliardy korun. Snižuje se na 980 milionů korun, není to nijak zásadní problém, těch 150 milionů nejsme schopni vyčerpat,“ uvedl. Dodal, že jsou to opravy ve fakultních nemocnicích v Brně a Olomouci. „Není to žádná ze strategických investic, protože ty jsou klíčové. Například nová gynekologicko-porodnická klinika v Brně, tu chceme zaregistrovat, na tu musíme mít finanční prostředky,“ uvedl. Nová brněnská porodnice bude stát dvě miliardy korun a má být největší v zemi s 6000 porody ročně. Druhým strategickým projektem pak pro Vojtěcha je dostavba Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.

Ministr dopravy Dan Ťok
Zdroj: ČT24

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) navrhl snížení personálních a provozních nákladů ministerstva o sedm až deset procent. Naopak peníze na investice podle něj zůstanou. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok dostat minimálně stejně peněz jako letos, řekl. Dodal, že slevy na jízdném by měly zůstat zachovány.

„Peníze na investice budou. Příspěvek do fondu (pozn. SFDI) bude minimálně stejný jako v tomto roce. Slíbili jsme, že jsme na personálních nákladech schopni sedm až deset procent ušetřit. Když očistíme náklady na vlastní výdaje ministerstva, tak tam jsme schopni jít na deset procent dolů,“ uvedl Ťok. Dodal, že o celkových číslech rozpočtu, který plánuje ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun, se s Schillerovou nebavili.

SFDI letos hospodaří s 86,3 miliardy korun, přičemž 20,8 miliardy dostane z programů Evropské unie. „Dokonce jsme identifikovali, že v příštím rozpočtu máme peníze pro kraje. Jde o vládou schválené účelové investice do silnic druhých a třetích tříd, například Kvasiny nebo propojení nové zkušební dráhy pro autonomní vozidla BMW v Karlovarském kraji,“ uvedl ministr.

Ťok také počítá se zachováním slev na jízdném pro studenty a důchodce. „My s tím počítáme. Nemyslím si, abychom po půl roce fungování začali mluvit o tom, že je budeme rušit. Podle mě zatím slevy smysl dávají,“ uvedl.

Richard Brabec
Zdroj: ČT24

Ministerstvo životního prostředí v roce 2020 škrtne zhruba deset procent provozních nákladů, tedy přibližně 80 milionů korun. Novinářům to řekl ministr Richard Brabec (ANO). Úspory se budou týkat také personálních nákladů: zhruba deset procent úřad ušetří na ministerstvu jako na ústředním orgánu, méně pak v dalších resortních organizacích.

Úspory na ministerstvu životního prostředí by se mohly týkat i investic. „Já bych to rozdělil na dvě kategorie. Jedna jsou investice typu obnova IT nebo nějakých systémů i v rámci kybernetické bezpečnosti, i tam budeme dělat určitou redukci. Tam jsme se dohodli, že to prověříme, zda ty akce jsou skutečně naprosto urgentní, máme tam nějaký harmonogram,“ poznamenal Brabec.

„Pak je tam speciální kategorie Nová zelená úsporám. Tam jsme se dohodli, že chceme v každém případě zachovat takovou úroveň, která neomezí program pro naši nejatraktivnější kategorii, což jsou majitelé rodinných domů, tedy zateplování a systém zateplování. Tam chceme pokrýt všechny ty žádosti,“ řekl ministr. Dalším debatám s ministerstvem financí je ale otevřen.

obrázek
Zdroj: ČT24

Za všechny ministry ČSSD se Schillerovou jednal i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Jsme opravdu na začátku, diskuse se vedla hlavně o struktuře rozpočtu, jak tedy rozpočet pro rok 2020 postavit,“ řekl Hamáček. S ministryní financí mají harmonogram dalších schůzek na toto téma. Konkrétní čísla neprojednával ani za ministerstvo vnitra. Nyní nevidí důvod, aby se do jednání se Schillerovou zapojili další ministři za sociální demokracii. „Pokud se shodneme na těch obecných věcech a na rámci nastavení rozpočtu, potom resortní detaily budeme řešit za účasti ministrů,“ dodal.

„Víceméně jsme si řekli strategii, filozofii rozpočtu. Seznámila jsem ho s tím, že zvažuji některé návrhy i v oblasti navyšování daní, ať už je to hazard, digitální daň, spotřební daň z tvrdého alkoholu nebo cigaret,“ nastínila ministryně financí. Upozornila ho také, že by se chtěla zejména v oblasti ministerstva práce a sociálních věcí bavit o revizi sociálních dávek.

Prioritou zůstávají investice

„Všichni kolegové přišli s konstruktivními návrhy. Navrhují buď přímo škrty u zaměstnanců o sedm až deset procent. Zvažují i zrušení agend. Každopádně jsou schopni ušetřit deset procent v provozních výdajích,“ uvedla po jednáních Schillerová.

Ministryně zdůrazňovala, že prioritou zůstávají investice a závazky vlády, jako je například zvyšování platů učitelům. Proto by se nebránila tomu, aby více peněz příští rok získala ministerstva dopravy, obrany nebo školství.

„Nesmí se stát, aby investice klesly. Je důležité pokračovat ve výstavbě dálnic a infrastruktury. Ráda bych, aby více dostalo ministerstvo obrany, kde plníme své alianční závazky, a i ministerstvo dopravy, aby pokračovala výstavba dálnic. Určitě se bavíme o školství, kde dokončujeme reformu, slíbili jsme navýšení platů učitelů,“ uvedla Schillerová.

Příjmy státního rozpočtu na příští rok bude podle ní možné navrhnout až během dubna, kdy již budou k dispozici přesná čísla od Českého statistického úřadu. První návrh rozpočtu pak má ministryně předložit vládě podle zákonných pravidel do konce dubna. „Je příliš mnoho neznámých, predikce příjmů ještě není známá. Budeme odhadovat nejdříve v dubnu. Budu se ale snažit udělat vše pro udržení schodku 40 miliard korun,“ uvedla.

Dále upozornila, že dnešní jednání jsou teprve začátkem diskuse o rozpočtu na příští rok. „Ono to není o škrtech. Je to standardní jednání o rozpočtu,“ uvedla.

Zohlednit nižší tempo růstu

Schillerová v únoru vyzvala ministry při debatě o rozpočtu na příští rok, kdy stát počítá s nižším tempem růstu než dosud, k hledání úspor a navrhla snížit počet státních zaměstnanců o deset procent.

Zároveň přišla i s návrhem snížit výdaje o 25 miliard korun, přičemž s výrazným snížením výdajů počítá například u ministerstev pro místní rozvoj, dopravy, zemědělství, životního prostředí nebo kultury. Naopak polepšit by si mohla kancelář prezidenta nebo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Národní rozpočtová rada ve své pravidelné zprávě v březnu uvedla, že by vláda by neměla snižovat daňovou zátěž a zvyšovat výdaje takovým způsobem, aby ohrozila dodržení plánovaných schodků státního rozpočtu v letech 2020 a 2021.

Ty jsou stejně jako pro letošek naplánované na 40 miliard korun. Taková výše deficitu totiž představuje minimální požadavek pro střednědobou udržitelnost dobrého stavu veřejných financí. Zároveň ale rada upozornila, že by vláda neměla za současné ekonomické situace zavádět výrazná rozpočtová omezení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 11 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...