Ministři financí EU doporučí Česku, jak snížit rozpočet

Brusel - Ministři financí Evropské unie dnes Česku stanoví tempo, kterým bude muset v příštích letech snižovat schodek státního rozpočtu. Pokud by tak ČR neučinila, hrozily by jí sankce a v krajním případě i zastavení přílivu evropských dotací. Stávající návrh je prakticky totožný s nedávnými doporučeními Evropské komise. Česko tak bude muset srazit schodek veřejných financí pod tři procenta HDP do roku 2013. Vedle toho budou šéfové pokladen zemí evropské sedmadvacítky jednat o podobě dohledu nad finančními institucemi.

Podle předpokládaného rozhodnutí Bruselu bude muset Česko každý rok od roku 2010 snižovat deficit nejméně o jedno procento HDP. Letos by měl podle odhadu Evropské komise činit rozpočtový deficit Česka zhruba 6,6 procenta HDP, v příštím roce 5,5 procenta HDP a o rok později schodek mírně vzroste na 5,7 procenta HDP. Rozpočtový deficit členských států však nesmí podle pravidel EU překročit tři procenta HDP.

Unie má mít jasno o prevenci příštích krizí

Nahrávám video
Eva Hrnčířová z jednání Ecofinu
Zdroj: ČT24

Šéfy státních pokladen však dnes čeká i celoevropské téma. Ministři budou rozhodovat o reformě dohledu nad jednotlivými finančními institucemi. Jde o jeden z nejambicióznějších návrhů, který má zabránit opakování nedávné finanční krize. Podle stávajícího návrhu jde místo o regulátora o arbitra, který v případě přeshraničních sporů u bank, pojišťoven nebo penzijních fondů může nabídnout rozřešení. Orgán by se měl jmenovat Evropský systém finančních supervizorů.

S kompromisním návrhem švédského předsednictví souhlasí jedenadvacet členských zemí, problémy s ním mají ale velké státy. Podle Francie a Německa nejdou pravomoci úřadu dostatečně daleko a jeho existence nepovede k dostatečnému posílení evropského dohledu. Právě Paříž volá už od začátku krize po co nejtvrdší regulaci. Z Francie zněly i hlasy na vytvoření jednotného regulátora celého finančního trhu.

Přesně z opačného důvodu se švédský návrh nelíbí ani Velké Británii. Obává se totiž, že pod přísným dohledem regulačních orgánů by londýnské City mohlo ztratit svoji dnešní pozici jednoho z hlavních světových ekonomických center.

Dnešní jednání by nicméně mělo definitivně rozhodnout. Švédské předsednictví dalo najevo, že neváhá přistoupit k hlasování. To by pro  Francii, Německo a Británii bylo nevýhodné, pokud by na svoji stranu nezískaly další státy. Na přijetí návrhu o finanční regulaci totiž stačí kvalifikovaná většina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 3 mminutami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 37 mminutami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Navzdory tomu podnik překonal svá původní očekávání pro hospodaření v loňském roce. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil.
před 4 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026
Načítání...