Ministerstvo financí zhoršilo prognózu pro českou ekonomiku. Zřejmě ji zasáhne zpomalení ve světě

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta, zatímco v listopadu očekávalo 2,9 procenta. Důvodem je především zhoršení ekonomického vývoje v zahraničí.

„Cyklické oživení ve vyspělých ekonomikách je za svým vrcholem a jejich hospodářský výkon zpomaluje. Ještě rychleji však zpomaluje růst světového obchodu, což je zčásti způsobeno vzrůstajícím napětím v globálních obchodních vztazích,“ uvedlo ministerstvo. Pro rok 2020 počítá s růstem ekonomiky o 2,4 procenta.

Hospodářský růst by měl být letos podle ministerstva financí tažen výdaji domácností na spotřebu, což podporuje růst mezd a nízká míra nezaměstnanosti. 

Česká národní banka v aktuální prognóze z listopadu čeká letošní růst ekonomiky 3,3 procenta. Novou prognózu centrální banka představí příští týden.

Nižší inflace a slabší koruna

Průměrnou míru inflace letos ministerstvo financí očekává 2,1 procenta, tedy nižší než v listopadu (2,3 procenta). Loni byla průměrná inflace 2,1 procenta. Zároveň počítá oproti listopadové prognóze s horším kurzem koruny. Letos by měl být v průměru 25,50 Kč/EUR a v roce 2020 již 25,10 Kč/EUR. V listopadu přitom počítalo ministerstvo pro letošní rok s posílením koruny na průměrných 24,90 koruny za euro.

Zároveň ministerstvo ponechalo odhad ohledně vývoje veřejných financí. Přebytek veřejných financí tak očekává za loňský rok na 1,6 procenta hrubého domácího produktu a letos na jednom procentu HDP.

Německo zpomaluje, situaci ovlivňuje i Čína

Nepříznivá zpráva přišla ve středu i z Německa, které je největším obchodním partnerem české ekonomiky. Německá vláda snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta. Na tiskové konferenci v Berlíně to oznámil ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU).

„V posledních měsících se zpomalila dynamika jak ve světovém hospodářství, tak v Evropské unii, to znamená, že také v Německu opravujeme a přizpůsobujeme odhady,“ vysvětlil krok vlády Altmaier. Velkou roli podle něj hrají především obavy z vystoupení Británie z EU bez dohody, které by mělo vážné dopady pro obě strany. Další obavy se pojí s obchodními spory USA s Čínou a v menší míře také s Evropskou unií.

Mezi další hlavní rizika pro českou ekonomiku patří vedle situace v Německu především brexit nebo tendence k nárůstu protekcionismu. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda připomněl i provázanost české a čínské ekonomiky. „Zpomalení čínské ekonomiky o jedno procento vyvolává pokles české ekonomiky v rozsahu 0,25 až 0,3 procenta. Důvodem je vysoká otevřenost tuzemské ekonomiky a silná závislost na vývozu do Německa. V letech 2016 i 2017 přitom Čína předčila Spojené státy jakožto nejdůležitější obchodní partner Německa.“

Kovanda dodal, že čínské zpomalení se loni promítalo – a stále zjevně promítá – do zhoršení výkonu německého průmyslu, které pro změnu vedlo ke ztrátě dynamiky průmyslu českého. Celkově je tak celý středoevropský region zpomalením Číny poznamenán dokonce více než například eurozóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...