Ministerstvo financí zhoršilo prognózu pro českou ekonomiku. Zřejmě ji zasáhne zpomalení ve světě

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta, zatímco v listopadu očekávalo 2,9 procenta. Důvodem je především zhoršení ekonomického vývoje v zahraničí.

„Cyklické oživení ve vyspělých ekonomikách je za svým vrcholem a jejich hospodářský výkon zpomaluje. Ještě rychleji však zpomaluje růst světového obchodu, což je zčásti způsobeno vzrůstajícím napětím v globálních obchodních vztazích,“ uvedlo ministerstvo. Pro rok 2020 počítá s růstem ekonomiky o 2,4 procenta.

Hospodářský růst by měl být letos podle ministerstva financí tažen výdaji domácností na spotřebu, což podporuje růst mezd a nízká míra nezaměstnanosti. 

Česká národní banka v aktuální prognóze z listopadu čeká letošní růst ekonomiky 3,3 procenta. Novou prognózu centrální banka představí příští týden.

Nižší inflace a slabší koruna

Průměrnou míru inflace letos ministerstvo financí očekává 2,1 procenta, tedy nižší než v listopadu (2,3 procenta). Loni byla průměrná inflace 2,1 procenta. Zároveň počítá oproti listopadové prognóze s horším kurzem koruny. Letos by měl být v průměru 25,50 Kč/EUR a v roce 2020 již 25,10 Kč/EUR. V listopadu přitom počítalo ministerstvo pro letošní rok s posílením koruny na průměrných 24,90 koruny za euro.

Zároveň ministerstvo ponechalo odhad ohledně vývoje veřejných financí. Přebytek veřejných financí tak očekává za loňský rok na 1,6 procenta hrubého domácího produktu a letos na jednom procentu HDP.

Německo zpomaluje, situaci ovlivňuje i Čína

Nepříznivá zpráva přišla ve středu i z Německa, které je největším obchodním partnerem české ekonomiky. Německá vláda snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta. Na tiskové konferenci v Berlíně to oznámil ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU).

„V posledních měsících se zpomalila dynamika jak ve světovém hospodářství, tak v Evropské unii, to znamená, že také v Německu opravujeme a přizpůsobujeme odhady,“ vysvětlil krok vlády Altmaier. Velkou roli podle něj hrají především obavy z vystoupení Británie z EU bez dohody, které by mělo vážné dopady pro obě strany. Další obavy se pojí s obchodními spory USA s Čínou a v menší míře také s Evropskou unií.

Mezi další hlavní rizika pro českou ekonomiku patří vedle situace v Německu především brexit nebo tendence k nárůstu protekcionismu. Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda připomněl i provázanost české a čínské ekonomiky. „Zpomalení čínské ekonomiky o jedno procento vyvolává pokles české ekonomiky v rozsahu 0,25 až 0,3 procenta. Důvodem je vysoká otevřenost tuzemské ekonomiky a silná závislost na vývozu do Německa. V letech 2016 i 2017 přitom Čína předčila Spojené státy jakožto nejdůležitější obchodní partner Německa.“

Kovanda dodal, že čínské zpomalení se loni promítalo – a stále zjevně promítá – do zhoršení výkonu německého průmyslu, které pro změnu vedlo ke ztrátě dynamiky průmyslu českého. Celkově je tak celý středoevropský region zpomalením Číny poznamenán dokonce více než například eurozóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 4 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 9 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...