Ministerstvo chce zvýšit životní minimum. Od března navrhuje růst o 13,2 procenta

Ministerstvo práce navrhuje zvýšit životní minimum od března příštího roku o 13,2 procenta. U samotného dospělého by se zvedlo z nynějších 3410 na 3860 korun. U dětí a dalších dospělých v rodině, jejichž částky se pohybují od 1740 do 3140 korun, by se přidalo od 230 do 410 korun. Existenční minimum by se z 2200 dostalo na 2490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které na svém webu zveřejnil kabinet.

Minimum se upravovalo naposledy v lednu 2012. Tehdy se zvedlo o devět procent. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) pár týdnů po svém loňském nástupu do funkce uvedla, že by chtěla prosadit navýšení. Usilovala o ně už pro tento rok, s návrhem ale neuspěla. Na podzim mluvila pak o přidání od ledna 2020. Ani tento záměr ale neprosadila. Šéfka resortu financí Alena Schillerová (za ANO) podmiňovala přidání revizí dávek. Ministerstvo práce teď návrh dávkových změn předložilo a spolu s ním navrhuje i zvýšení minima. Připomínky je možné podávat do 9. ledna.

„Nezvýšení částek životního a existenčního minima by se mohlo negativně projevit zhoršením finanční situace osob, které si z objektivních důvodů nemohou příjem zvýšit vlastním přičiněním,“ uvedlo ministerstvo.

Podle něj se od roku 2011, kdy se o růstu minima naposledy rozhodovalo, zvýšily ceny bez nákladů na bydlení, vodu a energie o 13,2 procenta a stejně by se mělo upravit i minimum. Výdaje na dávky pro lidi v hmotné nouzi by se příští rok zvedly o 340 milionů korun a na příspěvky ze státní sociální podpory o 90 milionů. Maláčová už dřív řekla, že její resort na to v rozpočtu peníze má.

Například rodiče s pětiletým a osmiletým dítětem mají nyní minimum 9850 korun. Po zvýšení by to mohlo být 11 140 korun. U samotného otce či matky se čtyřletým dítětem by se částka ze 4880 korun mohla dostat na 5520 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Podle ministryně po zvyšování mezd, důchodů a příspěvků na péči řada lidí už na dávky od státu nedosáhne. O porodné přišlo 60 tisíc rodin, o přídavek na dítě 200 tisíc rodin a o příspěvek na bydlení mnozí senioři, řekla už dřív ministryně.

Pro letošek je v pokladně ministerstva na dávky v hmotné nouzi na příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou pomoc 6,63 miliardy korun, pro příští rok by to mělo být 5,55 miliardy. Na výdaje na dávky státní sociální podpory na přídavek a příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné a na pěstounskou péči má resort letos 42,91 miliardy, příští rok to má být o 6,5 miliardy víc.

Vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení se zvýšením minima nepočítá. Kritizovaly ji za to odbory. Podle nich by bylo po letech vhodné částku upravit. Minimum nezvedla v minulém volebním období ani vláda ČSSD, ANO a lidovců. Zdůvodňovala to tím, že chce motivovat lidi k práci a raději zvyšovat minimální mzdu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Solární panely i baterie letos zřejmě zdraží až o dvacet procent

Solární elektrárny budou letos zdražovat. Ceny fotovoltaických panelů a baterií mohou postupně vzrůst až o dvacet procent. Důvodem je růst cen jednotlivých materiálů, jejichž producentem je především Čína. Skokový růst kompletních zařízení zatím nehrozí, vyplývá z informací solární firmy Raylyst a Solární asociace.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o letounech L-159 a zbrojním průmyslu

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek uvedl, že armáda je od loňského podzimu připravena poskytnout Ukrajině čtyři letouny L-159. Podle něj by to nijak neohrozilo obranyschopnost Česka. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) prodej letounů nepodporuje a tvrdí, že žádné takové doporučení od vojáků nedostal. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že ho prohlášení armády nepřekvapilo a zastává stejný názor, obranyschopnost Česka by to podle něj „nijak fatálně neohrozilo“. Poslanec Radek Koten (SPD) podotkl, že dodat „pouze holá letadla bez jakéhokoli servisu, náhradních dílů, bez vycvičených pilotů“ mu smysl nedává. V debatě moderované Lukášem Dolanským hosté hovořili rovněž o českém zbrojním průmyslu a vstupu zbrojařské skupiny CSG na burzu. Svůj komentář připojil také bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
před 4 hhodinami

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 23 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026
Načítání...