Omezování škodlivých emisí rezonuje předvolební kampaní v Německu. V řadě vysoce znečištěných městech probíhá vášnivá diskuse o omezení, či dokonce zákazu vjezdu dieselů. Soudní řízení běží v šestnácti německých městech, ekologům už dala za pravdu justice ve Stuttgartu. Ani úprava podvodného softwaru, na němž se politici dohodli s výrobci, není dostačující, zdůrazňují stoupenci zákazu vjezdu naftových vozů.
Města bez dieselů? V Německu řeší zákaz 16 soudů, ve zbytku Evropy je trend podobný
Německé soudy řeší možné zákazy vjezdu dieselů do měst (zdroj: ČT24)
Zhruba ve třech desítkách německých měst a aglomerací jsou dlouhodobě překračovány hraniční hodnoty oxidů dusíku. Radnice proto zvažují zakazovat jízdu některým dieselovým autům.
Hlavním městem znečištění ovzduší je Stuttgart. Správní soud nedávno záchranný plán této spolkové země shledal nedostatečným a postavil se na stranu zastánců zákazů. Zdraví obyvatel je podle něj důležitější než práva vlastníků automobilů.
Po zákazu dieselů volá i bavorská metropole Mnichov, kde by se opatření mohlo dotknout až 170 tisíc dieselových aut registrovaných ve městě. „Dokážu si jen těžko představit, že se bez takových zákazů do budoucna obejdeme, i když by mě těšilo, kdyby to šlo bez nich,“ řekl bavorský primátor Dieter Reiter.
Zakázat v současné době diesely ve městech se moc nechce spolkové vládě. „Cílem je vyhnout se zákazům jízdy,“ uvedl jeden z mluvčích německého ministerstva životního prostředí.
Na srpnovém dieselovém summitu v Berlíně se místo toho dohodlo, že německé automobilky na své náklady upraví software u více než pěti milionů dieselových aut tak, aby snížily množství škodlivých emisí. Volkswagen celkem pozmění software u 3,8 milionu vozů, Daimler u 900 tisíc a BMW u 300 tisíc. Zbylých zhruba 300 tisíc připadá na Opel a značky z koncernu Volkswagen, jako je Škoda nebo Seat.
Cílem úprav je podle Sdružení automobilového průmyslu (VDA) snížení emisí oxidů dusíku v průměru o 25 až 30 procent. Ekologové ale varují, že to situaci nezlepší, a tak na zákazy ve městech nakonec stejně dojde.
Třeba vlivná ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe stejně jako německý autoklub ADAC změřila, že přehrání podvodného softwaru emise zdraví škodlivých oxidů dusíku v běžném provozu dostatečně nesníží. „Není mnoho možností, co dělat. Každý inženýr v oboru ví, že to není způsob, jak vyřešit takový základní problém. To lze jen zabudováním nových dílů,“ uvedl expert z Deutsche Umwelthilfe Axel Friedrich.
Účinný filtr na bázi močoviny stojí pětadvacetkrát víc než přehrání softwaru. Řešení navržené automobilkami se ale podle ekologů projeví v létě minimálně a v zimě vůbec. „Politika je slabá a ani se nechce vůči autoprůmyslu vymezit. Proto jsme se vydali cestou soudů a chceme přinutit spolkové země a obce k zákazu vjezdu dieselů,“ říká ředitel Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch.
Pozornost politiků se dosud soustředila na oxid uhličitý
Politici v předešlých letech vývoj naftových technologií podporovali jako úspornější variantu benzinových vozů a kladli důraz hlavně na to, že mají nižší emise netoxického oxidu uhličitého. Velké německé automobilky do vývoje dieselových vozů díky tomu vložily velké investice.
Návrhy zakázat vjezd vozům na naftu nenadchnuly kromě výrobců ani Unii. „Jsem sice přesvědčena, že bychom měli v Evropě rychle směřovat k bezemisním automobilům, politická sféra ani automobilky však nemohou mít zájem na náhlém zhroucení trhu dieselových vozů, které by bylo důsledkem lokálních zákazů jejich provozu,“ konstatovala eurokomisařka Elžbieta Bieńkowská. „To by odvětví pouze zbavilo prostředků nezbytných k investicím do bezemisních vozů,“ dodala.
Šéfka německé vlády Angela Merkelová se nicméně již nechala slyšet, že považuje za rozumné postupovat podobně jako některé další evropské země, které chtějí kolem let 2030 až 2040 přestat na silnice připouštět nové dieselové vozy. Žádný termín pro Německo ale kancléřka neuvedla.
„Automobilový průmysl udělal velké chyby a promarnil důvěru veřejnosti. Je nezbytné, aby převzal odpovědnost ve formě úprav softwaru nebo prémií za výkup starých aut,“ zdůraznila kancléřka.
- Tento druh motoru dostal jméno podle německého inženýra Rudolfa Diesela. Ten v roce 1897 zkonstruoval vysokotlaký spalovací pístový motor se samočinným zážehem, vyvolaným stlačením vzduchu do 3,5 Mpa – stroj dostal jméno podle svého vynálezce.
Současnou vlnu odporu vůči naftovým motorům odstartoval před dvěma lety emisní skandál Volkswagenu, jenž přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě instaloval software umožňující manipulovat s testy emisí. Při jízdě auta produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech. Podobně postupovaly i některé další automobilky.
Němečtí státní žalobci nyní oznámili, že podezření z podvodu ve Volkswagenu čelí už bezmála čtyřicet lidí.
Vysoké náklady na snižování emisí
Nedávné testy německých úřadů ukázaly, že dieselové vozy splňující nejvyšší normu Euro 6 vyprodukují ve skutečném provozu 507 miligramů oxidů dusíku na kilometr, norma přitom počítá s emisemi maximálně 80 miligramů na kilometr. Švédský výrobce Volvo Car Group už v květnu oznámil, že zastavuje vývoj nových naftových motorů, protože náklady na snižování emisí jsou příliš vysoké.
Volkswagen zase oznámil, že poskytne slevu až 10 tisíc eur (asi 260 tisíc korun) těm zákazníkům, kteří si koupí nový vůz značky VW a protiúčtem dají starší model s naftovým motorem.
Evropská města: Od zákazu dieselů k zákazu všech aut
Řada velkých evropských měst plánuje omezit automobilovou dopravu a místo toho budovat cyklostezky a renovovat ulice pro chodce.
Ve Francii by se do roku 2040 měly úplně přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Již od července 2016 se nesmějí ve všední dny pohybovat v centru Paříže řidiči s auty vyrobenými před rokem 1997. Za jízdu jim hrozí pokuta. Starosta města plánuje určit vybrané ulice jen pro elektrické automobily, a to do roku 2020. Město se snaží také o krátkodobé snižování emisí, když zavedlo dny bez aut.
V Hamburku mají do roku 2035 vyrůst takzvané zelené sítě, jež mají zahrnovat 40 procent území města a propojovat parky, hřiště, sportoviště a hřbitovy. V Aténách plánují zakázat vjezd vozům na naftu do roku 2025, jejich cílem je ale zákaz pro všechna auta.
Také starostka Madridu chce do roku 2019 pouštět do centra města jen kola, autobusy a taxi. Madrid navíc plánuje do roku 2025 zakázat vjezd všem dieselům. Rovněž norské Oslo chce dostat do roku 2019 z centra metropole všechny osobní automobily. V Kodani už více než polovina lidí míří denně do práce autem, do roku 2025 se chce město zbavit všech vozů.
Rovněž Londýn hodlá zamezit dieselům ve vjezdu do roku 2020. Další britská města kvůli znečištění zvažují rozšíření takzvaných zón čistého ovzduší. Británie chce do roku 2040 stejně jako Francie zakázat prodej jak dieselových, tak i benzinových motorů. Od roku 2018 bude platit zákaz pro naftová auta vyrobená před rokem 1998 i v Bruselu.