Maláčová navrhuje, aby bylo soukromé penzijní spoření povinné. Opozice je skeptická

Nahrávám video
Maláčová plánuje změnu penzijního spoření
Zdroj: ČT24

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvažuje v rámci důchodové reformy o možnosti, že by se soukromé penzijní spoření stalo povinným. V současnosti je důchodové spoření v tak zvaném 3. pilíři dobrovolné a stát ho podporuje příspěvkem i daňovými úlevami. Plán ministryně by se mohl stát po projednání v důchodové komisi součástí penzijní reformy. Většina opozičních stran je ale k návrhu skeptická.

Třetí pilíř v současnosti dobrovolně využívá téměř čtyři a půl milionu Čechů a naspořeno mají v penzijních fondech téměř 438 a půl miliardy korun. „Nově se budeme zabývat zmapováním třetího pilíře. Jsme na úrovni námětů pro jednání důchodové komise. Je to jedna z věcí, která padla v rámci koaliční rady jako námět, a v tuto chvíli se ustavuje důchodová komise,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

V komisi k důchodové reformě by měli zasedat politici ze všech sněmovních stran a vedle nich i zástupci odborů, zaměstnavatelů nebo seniorských organizací. Poprvé by se mohla sejít už na konci ledna. Ministryně práce také na půdě komise navrhne zvýšit důchody ženám a vyřešit předčasné penze u fyzicky náročných povolání.

Lidé poměrně často vnímají penzijní spoření jako pojistku na důchod. Například Iveta Mazáčová z Mělníka si měsíčně posílá na penzijní účet 300 korun. „Je to vlastně nejnižší částka, na kterou získám státní podporu. A motivace toho, že si do důchodu naspořím nějakou rozumnou částku, je taky poměrně významná, určitě se nespoléhám na stát,“ vysvětluje.

Někteří ho ale naopak – jako Milan Paul z Prahy – berou jako krátkodobější investici. Paul už své penzijní spoření vypověděl a klíčový pro něj byl pětisetkorunový měsíční příspěvek zaměstnavatele, který mu zůstal i po vypovězení smlouvy.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výhrady k povinnému systému vznáší ODS i komunisté

Ministryně práce teď ale uvažuje o návrhu, že by do budoucna měli mít povinné důchodové spoření všichni lidé, a právě tento její záměr budí největší rozpaky opozice. „Třetí pilíř byl vždy plánován jako dobrovolný a podle mého názoru nelze lidi státem nutit, že se budou povinně připojišťovat,“ konstatuje místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Podobně smýšlejí i Piráti. „Podporujeme svobodu volby, takže nám nepřijde úplně šťastné nutit lidi k tomu, aby povinně dávali peníze do banky,“ říká místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „Obecně myšlenka povinnosti jakéhokoli spoření je trošičku zavádějící,“ souhlasí i předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

Jsem spíše příznivcem toho, soustředit se na zvýšení motivace, aby vícero lidí si dobrovolně spořilo, aby tady stát vytvořil lepší prostředí, efektivnější podmínky.
Marian Jurečka
1. místopředseda strany KDU-ČSL, poslanec

Další strany upozorňují, že už v současnosti do povinného prvního státního pilíře zaměstnanci spolu s firmami odvádí 28 procent hrubé mzdy. „Představa, že nad těchto 28 procent povinných ještě něco povinně si lidé budou muset spořit, jenom zdraží cenu práce,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Zatím se domníváme, že povinný třetí pilíř není nutný,“ dodává místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.

ANO je ochotné jednat

Naopak vládní hnutí ANO je ochotné o jakémkoli návrhu ministerstva práce jednat. „Musíme prosadit důchodovou reformu, protože v tuto chvíli státní rozpočet dlouhodobě neutáhne, aby se důchody financovaly jenom ze státního rozpočtu. V roce 2030 zhruba nám odejdou do důchodu takzvané Husákovy děti,“ připomíná ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). 

A podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy je potřeba se situací „každopádně něco udělat, protože jednozdrojové financování důchodů nebude stačit“.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce mít první návrh důchodové reformy hotový do poloviny letošního roku. Hned poté ho posoudí česká vláda. Poslední slovo ale budou mít při schvalování důchodové reformy poslanci. Názory jednotlivých politických stran na to, jak změnit penzijní systém, jsou zatím velmi odlišné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 30 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...