Maláčová navrhuje, aby bylo soukromé penzijní spoření povinné. Opozice je skeptická

Nahrávám video
Maláčová plánuje změnu penzijního spoření
Zdroj: ČT24

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvažuje v rámci důchodové reformy o možnosti, že by se soukromé penzijní spoření stalo povinným. V současnosti je důchodové spoření v tak zvaném 3. pilíři dobrovolné a stát ho podporuje příspěvkem i daňovými úlevami. Plán ministryně by se mohl stát po projednání v důchodové komisi součástí penzijní reformy. Většina opozičních stran je ale k návrhu skeptická.

Třetí pilíř v současnosti dobrovolně využívá téměř čtyři a půl milionu Čechů a naspořeno mají v penzijních fondech téměř 438 a půl miliardy korun. „Nově se budeme zabývat zmapováním třetího pilíře. Jsme na úrovni námětů pro jednání důchodové komise. Je to jedna z věcí, která padla v rámci koaliční rady jako námět, a v tuto chvíli se ustavuje důchodová komise,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

V komisi k důchodové reformě by měli zasedat politici ze všech sněmovních stran a vedle nich i zástupci odborů, zaměstnavatelů nebo seniorských organizací. Poprvé by se mohla sejít už na konci ledna. Ministryně práce také na půdě komise navrhne zvýšit důchody ženám a vyřešit předčasné penze u fyzicky náročných povolání.

Lidé poměrně často vnímají penzijní spoření jako pojistku na důchod. Například Iveta Mazáčová z Mělníka si měsíčně posílá na penzijní účet 300 korun. „Je to vlastně nejnižší částka, na kterou získám státní podporu. A motivace toho, že si do důchodu naspořím nějakou rozumnou částku, je taky poměrně významná, určitě se nespoléhám na stát,“ vysvětluje.

Někteří ho ale naopak – jako Milan Paul z Prahy – berou jako krátkodobější investici. Paul už své penzijní spoření vypověděl a klíčový pro něj byl pětisetkorunový měsíční příspěvek zaměstnavatele, který mu zůstal i po vypovězení smlouvy.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výhrady k povinnému systému vznáší ODS i komunisté

Ministryně práce teď ale uvažuje o návrhu, že by do budoucna měli mít povinné důchodové spoření všichni lidé, a právě tento její záměr budí největší rozpaky opozice. „Třetí pilíř byl vždy plánován jako dobrovolný a podle mého názoru nelze lidi státem nutit, že se budou povinně připojišťovat,“ konstatuje místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Podobně smýšlejí i Piráti. „Podporujeme svobodu volby, takže nám nepřijde úplně šťastné nutit lidi k tomu, aby povinně dávali peníze do banky,“ říká místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „Obecně myšlenka povinnosti jakéhokoli spoření je trošičku zavádějící,“ souhlasí i předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

Jsem spíše příznivcem toho, soustředit se na zvýšení motivace, aby vícero lidí si dobrovolně spořilo, aby tady stát vytvořil lepší prostředí, efektivnější podmínky.
Marian Jurečka
1. místopředseda strany KDU-ČSL, poslanec

Další strany upozorňují, že už v současnosti do povinného prvního státního pilíře zaměstnanci spolu s firmami odvádí 28 procent hrubé mzdy. „Představa, že nad těchto 28 procent povinných ještě něco povinně si lidé budou muset spořit, jenom zdraží cenu práce,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Zatím se domníváme, že povinný třetí pilíř není nutný,“ dodává místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.

ANO je ochotné jednat

Naopak vládní hnutí ANO je ochotné o jakémkoli návrhu ministerstva práce jednat. „Musíme prosadit důchodovou reformu, protože v tuto chvíli státní rozpočet dlouhodobě neutáhne, aby se důchody financovaly jenom ze státního rozpočtu. V roce 2030 zhruba nám odejdou do důchodu takzvané Husákovy děti,“ připomíná ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). 

A podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy je potřeba se situací „každopádně něco udělat, protože jednozdrojové financování důchodů nebude stačit“.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce mít první návrh důchodové reformy hotový do poloviny letošního roku. Hned poté ho posoudí česká vláda. Poslední slovo ale budou mít při schvalování důchodové reformy poslanci. Názory jednotlivých politických stran na to, jak změnit penzijní systém, jsou zatím velmi odlišné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 15 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 17 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 23 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...