Lithium z Cínovce se bude zpracovávat v Česku. Těžba by mohla začít v roce 2022

3 minuty
Události: Lithium z Cínovce se bude zpracovávat v Česku
Zdroj: ČT24

Lithium získané z ložiska Cínovec by mělo být dál zpracováváno až do finální podoby na českém území. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). S australskou společností European Metals Holdings Ltd. podepsal memorandum o porozumění, které tento požadavek zahrnuje. Lithium se používá na výrobu baterií a jeho cena na světových trzích stoupá.

„Podpis memoranda je velmi důležitý z toho důvodu, že se společnost přihlásila k našemu záměru, a to prioritně zpracovávat vytěženou rudu na území České republiky, což je jeden z hlavních cílů ministerstva průmyslu a obchodu a nové surovinové politiky České republiky,“ uvedl Havlíček.

Australský investor by mohl s těžbou v Krušných horách začít v roce 2022. „Jsme připraveni pokračovat v jednání s českým státem a společně definovat možné synergie v oblastech těžby, zpracování a využití lithia, včetně možného zapojení českého státu jako kapitálového účastníka projektu,“ uvedl generální ředitel australské společnosti EMH Keith Coughlan.

Stovky pracovních míst a miliardy pro stát

EMH chce v lokalitě Cínovce těžit asi 21 let. Celé ložisko obsahuje asi 656 milionů tun rudy cinvaldit. EMH jí plánuje dobýt asi 37 milionů tun, tedy přibližně šest procent. Ročně by mělo jít o přibližně 21 tisíc tun čistého lithia. Takové množství stačí například pro výrobu akumulátorů do 420 tisíc elektromobilů. 

  • měkký, lehký alkalický kov;
  • vysoce reaktivní, takže se v přírodě nachází jen ve sloučeninách;
  • dobře váže a uchovává energii;
  • proto se využívá na výrobu baterií do mobilních telefonů i elektromobilů;
  • také odvádí teplo z jaderných reaktorů;
  • používá se i pro výrobu antidepresiv.

Přímo kolem dolu by mělo vzniknout asi 1060 nových míst. 1656 dalších míst pak bude v navazujících odvětvích. Pokud se v Česku podaří vybudovat celý řetězec od těžby až po zpracování rudy, mohla by země díky tomu za 21 let získat až 700 miliard korun. 

Náklady na otevření dolu až deset miliard

Lithium lze těžit hloubkově ve štolách nebo se dá získávat z odkališť, která zbyla po těžbě cínu. Než se s těžbou ale začne, musí dojít k náročnému byrokratickému i průzkumnému procesu.

Zatím je na tom nejlépe Cínovecká Deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Od loňského podzimu má všechna povolení k těžbě. Lithium chce získávat z odkališť.  

Hlubinnou těžbu v lokalitě plánuje společnost Geomet, kterou vlastní právě australský EMH. Společnost je nyní ve fázi průzkumných vrtů. Hlubinný důl by vznikl na místě historického dolu na cín. Geologický průzkum je ale velmi nákladný. Geomet už do prací investovala zhruba 350 milionů korun. Vstupní náklady na otvírku dolu mohou být až deset miliard.

Společnost také navázala předběžnou spolupráci s firmou HE3DA, která v Horní Suché u Havířova začne v polovině října stavět továrnu na výrobu baterií mimo jiné pro elektromobily či energetické banky.

V Česku jsou asi tři procenta světových zásob

Podle surovinové politiky Česka schválené v létě vládou patří lithium ke strategickým surovinám. V Česku se nacházejí podle odhadů asi tři procenta světových zásob. Většina je na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese. 

V Krušných horách jsou dvě třetiny zásob lithia na české straně, třetina na německé. V Německu se těžba také připravuje a vzhledem k jednodušším schvalovacím podmínkám začne zřejmě dříve než v Česku.

Cena lithia nyní neustále roste. Jen oproti loňskému roku stoupla zhruba o dvacet procent. Na cenu tlačí rostoucí poptávka, hlavně kvůli zvyšující se produkci lithiových baterií do elektromobilů. 

  • V případě Cínovce Geologická služba předpokládá, že tu může být uloženo až 95 procent všech zdrojů lithia v Česku – to je asi milion a dvě stě tisíc tun. Celkem jsou na našem území uložena asi tři procenta všech světových zdrojů. Těžařská místa v Krušných horách by se tak v budoucnu mohla zařadit vedle největších ložisek lithia, jako jsou Chile, Čína nebo Austrálie.
  • Cínovec je jedna z nejstarších těžebních oblastí. První zmínky o rýžování cínu a stříbra pocházejí z druhé poloviny 14. století. Na konci století šestnáctého přistoupili havíři k ražbě první štoly a k dolovaným surovinám se přidala měď. Třicetiletá válka znamenala v českých zemích úpadek hornictví, který zasáhl i Cínovec. Od tohoto data se těžba v okolí hory rozdělovala na českou a saskou.
  • V roce 1879 byl objeven význam wolframu pro tvrzení oceli a cínovecké doly se připojily k jeho těžbě. Po druhé světové válce byla historická ložiska systematicky vytěžena a pozornost se upřela na jižní stranu. Aktivní dobývání cínu a wolframu bylo na Cínovci ukončeno v roce 1991.

Politické strany se přou, kdo má těžit

Rozsah a podmínky těžby na českém území by měly ještě upřesnit ministerstvo životního prostředí a Báňský úřad. Politické strany se ale přou, kdo a za jakých podmínek by měl mít na nerostné bohatství nárok. Komunisté a ANO nechtějí, aby lithium těžily zahraniční firmy. 

„Považuji to za skandální… Zásoby se odhadují na 87 miliard dolarů,“ tvrdí předseda ANO Andrej Babiš. „Chystáme zákon, který podle ústavy stanoví, že tato zásadní surovina pro budoucnost bude smět být těžena a zpracovávána pouze podniky v rukou veřejného sektoru,“ uvedl šéf komunistů Vojtěch Filip. Stát by podle obou stran byl schopný získat z těžby víc peněz, než slibuje australská EMH.

Pravice i lidovci jsou naopak k soukromé těžbě smířliví. „Není ani tak podstatný vlastník, jako to, aby finální výroba zůstala tady. Měli bychom toto přírodní bohatství co nejdřív zrealizovat v České republice,“ řekl ČT předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Soukromých investorů se nebojí ani ODS a TOP 09. „Když budou na začátku jasně nastavené podmínky, že poté, co to vytěží, budou vracet peníze do ekologických opatření,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

„Mně v zásadě nevadí, bude-li to těžit privátní firma, ale trváme na tom, aby z toho opravdu měl něco nejen stát, ale i region,“ dodal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
před 1 hhodinou

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
před 5 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 14 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 14 hhodinami

ÚOHS: Ministerstvo zaplatí pokutu za pochybení v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu 200 tisíc korun za to, že tři smlouvy na vytvoření národního geoportálu územního plánování zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl pravomocně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Resort nezákonně nevyčkal na dokončení správního řízení, v němž si neúspěšný uchazeč stěžoval na řízení zahájené v téže problematice formou soutěžního dialogu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Česko v prvním pololetí získalo z EU o 24 miliard víc, než odvedlo

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
před 21 hhodinami

Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
16. 7. 2025
Načítání...