Lithium získané z ložiska Cínovec by mělo být dál zpracováváno až do finální podoby na českém území. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). S australskou společností European Metals Holdings Ltd. podepsal memorandum o porozumění, které tento požadavek zahrnuje. Lithium se používá na výrobu baterií a jeho cena na světových trzích stoupá.
Lithium z Cínovce se bude zpracovávat v Česku. Těžba by mohla začít v roce 2022
Události: Lithium z Cínovce se bude zpracovávat v Česku (zdroj: ČT24)
„Podpis memoranda je velmi důležitý z toho důvodu, že se společnost přihlásila k našemu záměru, a to prioritně zpracovávat vytěženou rudu na území České republiky, což je jeden z hlavních cílů ministerstva průmyslu a obchodu a nové surovinové politiky České republiky,“ uvedl Havlíček.
Australský investor by mohl s těžbou v Krušných horách začít v roce 2022. „Jsme připraveni pokračovat v jednání s českým státem a společně definovat možné synergie v oblastech těžby, zpracování a využití lithia, včetně možného zapojení českého státu jako kapitálového účastníka projektu,“ uvedl generální ředitel australské společnosti EMH Keith Coughlan.
Stovky pracovních míst a miliardy pro stát
EMH chce v lokalitě Cínovce těžit asi 21 let. Celé ložisko obsahuje asi 656 milionů tun rudy cinvaldit. EMH jí plánuje dobýt asi 37 milionů tun, tedy přibližně šest procent. Ročně by mělo jít o přibližně 21 tisíc tun čistého lithia. Takové množství stačí například pro výrobu akumulátorů do 420 tisíc elektromobilů.
- měkký, lehký alkalický kov;
- vysoce reaktivní, takže se v přírodě nachází jen ve sloučeninách;
- dobře váže a uchovává energii;
- proto se využívá na výrobu baterií do mobilních telefonů i elektromobilů;
- také odvádí teplo z jaderných reaktorů;
- používá se i pro výrobu antidepresiv.
Přímo kolem dolu by mělo vzniknout asi 1060 nových míst. 1656 dalších míst pak bude v navazujících odvětvích. Pokud se v Česku podaří vybudovat celý řetězec od těžby až po zpracování rudy, mohla by země díky tomu za 21 let získat až 700 miliard korun.
Náklady na otevření dolu až deset miliard
Lithium lze těžit hloubkově ve štolách nebo se dá získávat z odkališť, která zbyla po těžbě cínu. Než se s těžbou ale začne, musí dojít k náročnému byrokratickému i průzkumnému procesu.
Zatím je na tom nejlépe Cínovecká Deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Od loňského podzimu má všechna povolení k těžbě. Lithium chce získávat z odkališť.
Hlubinnou těžbu v lokalitě plánuje společnost Geomet, kterou vlastní právě australský EMH. Společnost je nyní ve fázi průzkumných vrtů. Hlubinný důl by vznikl na místě historického dolu na cín. Geologický průzkum je ale velmi nákladný. Geomet už do prací investovala zhruba 350 milionů korun. Vstupní náklady na otvírku dolu mohou být až deset miliard.
Společnost také navázala předběžnou spolupráci s firmou HE3DA, která v Horní Suché u Havířova začne v polovině října stavět továrnu na výrobu baterií mimo jiné pro elektromobily či energetické banky.
V Česku jsou asi tři procenta světových zásob
Podle surovinové politiky Česka schválené v létě vládou patří lithium ke strategickým surovinám. V Česku se nacházejí podle odhadů asi tři procenta světových zásob. Většina je na Cínovci a malé ložisko ve Slavkovském lese.
V Krušných horách jsou dvě třetiny zásob lithia na české straně, třetina na německé. V Německu se těžba také připravuje a vzhledem k jednodušším schvalovacím podmínkám začne zřejmě dříve než v Česku.
Cena lithia nyní neustále roste. Jen oproti loňskému roku stoupla zhruba o dvacet procent. Na cenu tlačí rostoucí poptávka, hlavně kvůli zvyšující se produkci lithiových baterií do elektromobilů.
- V případě Cínovce Geologická služba předpokládá, že tu může být uloženo až 95 procent všech zdrojů lithia v Česku – to je asi milion a dvě stě tisíc tun. Celkem jsou na našem území uložena asi tři procenta všech světových zdrojů. Těžařská místa v Krušných horách by se tak v budoucnu mohla zařadit vedle největších ložisek lithia, jako jsou Chile, Čína nebo Austrálie.
- Cínovec je jedna z nejstarších těžebních oblastí. První zmínky o rýžování cínu a stříbra pocházejí z druhé poloviny 14. století. Na konci století šestnáctého přistoupili havíři k ražbě první štoly a k dolovaným surovinám se přidala měď. Třicetiletá válka znamenala v českých zemích úpadek hornictví, který zasáhl i Cínovec. Od tohoto data se těžba v okolí hory rozdělovala na českou a saskou.
- V roce 1879 byl objeven význam wolframu pro tvrzení oceli a cínovecké doly se připojily k jeho těžbě. Po druhé světové válce byla historická ložiska systematicky vytěžena a pozornost se upřela na jižní stranu. Aktivní dobývání cínu a wolframu bylo na Cínovci ukončeno v roce 1991.
Politické strany se přou, kdo má těžit
Rozsah a podmínky těžby na českém území by měly ještě upřesnit ministerstvo životního prostředí a Báňský úřad. Politické strany se ale přou, kdo a za jakých podmínek by měl mít na nerostné bohatství nárok. Komunisté a ANO nechtějí, aby lithium těžily zahraniční firmy.
„Považuji to za skandální… Zásoby se odhadují na 87 miliard dolarů,“ tvrdí předseda ANO Andrej Babiš. „Chystáme zákon, který podle ústavy stanoví, že tato zásadní surovina pro budoucnost bude smět být těžena a zpracovávána pouze podniky v rukou veřejného sektoru,“ uvedl šéf komunistů Vojtěch Filip. Stát by podle obou stran byl schopný získat z těžby víc peněz, než slibuje australská EMH.
Pravice i lidovci jsou naopak k soukromé těžbě smířliví. „Není ani tak podstatný vlastník, jako to, aby finální výroba zůstala tady. Měli bychom toto přírodní bohatství co nejdřív zrealizovat v České republice,“ řekl ČT předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Soukromých investorů se nebojí ani ODS a TOP 09. „Když budou na začátku jasně nastavené podmínky, že poté, co to vytěží, budou vracet peníze do ekologických opatření,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
„Mně v zásadě nevadí, bude-li to těžit privátní firma, ale trváme na tom, aby z toho opravdu měl něco nejen stát, ale i region,“ dodal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.