Kurzarbeitový program rozšířila vláda do konce května a snížila podporu solárních elektráren

Vláda v pondělí rozhodla o prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus s příspěvky na náhrady mezd, a to do konce května. Kabinet ale řešil i věci, které se netýkají současné koronavirové situace. Schválil tak snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí a opět schválil novelu daňového řádu. Ministři rovněž přijali návrhy smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání s Evropskou komisí. O financování stavby tohoto bloku chce mít vláda jasno do konce května.

Program Antivirus s příspěvky na náhrady mezd byl prodloužen do konce května. Program pokrýval zatím období od vyhlášení nouzového stavu 12. března do konce dubna. Vláda rozhodla o postupném otevírání provozů do 25. května. Prodloužení nynější kurzarbeitové podpory ještě aspoň o několik měsíců žádali odboráři a zaměstnavatelé.

Z programu se vyplácejí dva druhy příspěvků na náhrady mezd. Firmy, na které dopadla nařízená omezení proti šíření koronaviru, mohou získat 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě či výdělku lidí z uzavřených provozů, a to do 39 tisíc korun. Při výpadku pracovníků, surovin či snížení poptávky je to 60 procent vyplacené částky do 29 tisíc korun. Oba příspěvky se stanovují ze superhrubé mzdy.

„Nově přibyl měsíc květen. Je to nezbytný krok. Myslím si, že to není poslední prodloužení,“ uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní příspěvky na náhrady mezd mají podpořit pracovní místa a bránit propouštění.

Vláda je nakloněna snížení sociálních odvodů

Firmy by si mohly případně odložit sociální odvody za období od května do července. Uhradit by je musely do 20. září, a to se sníženým penále. To by místo nynějších zhruba 4,5 procenta dlužné částky mohlo činit jedno procento. Shodla se na tom vláda. Na tiskové konferenci o tom informovala mistryně Maláčová. Návrh zákona by podle ní kabinet mohl schválit za týden v pondělí.

„Je to jednoduchá a administrativně nenáročná pomoc firmám, jak jim dopřát vzduchu a nechat hotovost,“ uvedla ministryně.

Podpora solárům se sníží

Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vnitřní výnosové procento (IIR) má činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí po jednání kabinetu řekl, že dosavadní podpora byla příliš vysoká. Očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Celkem stát ročně vyplatí na podpoře přes 40 miliard, předloni to bylo 46,1 miliardy. Ministr předpokládá, že se úspora rozdělí mezi pokles výdajů státního rozpočtu a snížení ceny elektřiny pro spotřebitele.

Vláda rozhodla o změně podpory pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie. U solární energetiky rozhodla o minimální možné podpoře, u ostatních zdrojů se drží mezi minimální a maximální hodnotou stanovenou Evropskou komisí. 

Důvodem je, že fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů v České republice. V jednu chvíli se až zdesetinásobily výkupní ceny.
Karel Havlíček
ministr průmyslu a obchodu (za ANO)

„Nechápeme, proč ministr Havlíček dnes oznamuje návratnost pro solární elektrárny 6,3 procenta, když ministerstvo, které sám řídí, v pátek na vládu poslalo návrh zákona, který obsahuje návratnost 8,4 procenta. Jedná se podle nás o politickou objednávku, kterou chce vláda zničit tisíce podnikatelů a domácností a která ohrozí bankovní sektor vzhledem k tomu, že provozovatelé solárních elektráren ještě splácejí desítky miliard úvěrů,“ řekl agentuře ČTK předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Podle Havlíčka je podpora solárních elektráren neúměrně vysoká k tomu, nakolik se podílejí na výrobě elektřiny. Podpora pro fotovoltaické elektrárny ročně činí 29,2 miliardy korun, na celkové výrobě elektřiny se ale podílejí ze dvou procent. Havlíček to srovnal s výrobou elektřiny z biomasy, kterou stát ročně podporuje čtyřmi miliardami korun, na výrobě elektřiny se ale podílí ze 4,6 procenta.

U vodních, větrných a geotermálních elektráren stanovila vláda IIR sedm procent. Podpora pro výrobu elektřiny z biomasy bude 9,5 procenta, u bioplynu 10,6 procenta. U všech obnovitelných zdrojů bude vláda podporu vyplácet formou zeleného bonusu, kdy bude stát dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.

Novela daňového řádu opět půjde před poslance

Vláda schválila novelu daňového řádu, která by měla umožnit lidem spravování daňových záležitostí s finančním úřadem on-line z domova nebo kanceláře. Po neschválení předlohy sněmovnou minulý týden se ministerstvo financí rozhodlo zachovat lhůty pro vrácení nadměrných odpočtů u DPH na 30 dnech. To bylo přitom nejvíce kritizovanou částí normy. Kabinet požádá podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) sněmovnu o projednání ve zrychleném řízení.

Podle původního návrhu se měla lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty prodloužit z nynějších 30 na 45 dní. Senát přitom předlohu vrátil zpět dolní komoře s pozměňovacími návrhy a sněmovna ho minulý týden neschválila. Legislativní proces se tak vrátil na počátek. Novela mohla v konečném důsledku kvůli prodloužení lhůty vylepšit letošní hospodaření státu až o 16 miliard korun. Stát by totiž odpočty na DPH vracel místo v prosinci až v lednu.

Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný pláce DPH nakoupil.

Chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany
Zdroj: ČT24

Jak dál s výstavbou nového jaderného bloku v Dukovanech

Kabinet hnutí ANO a ČSSD v pondělí také přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Po jednání vlády o tom informoval vicepremiér Havlíček. Dodal, že o financování stavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany chce mít vláda jasno do konce května. Způsob navrhnou Havlíček s ministryní financí Schillerovou. 

Vedle zastřešující dohody nyní vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.

V přípravě je ještě třetí smlouva, která bude definovat podmínky, za jakých bude stát vykupovat elektřinu od ČEZ. Stanovená cena elektřiny se bude odvíjet od ekonomicky oprávněných nákladů na výstavbu jaderného bloku a přiměřeného zisku, nikoli od tržních cen elektřiny. Podle Havlíčka bude kvůli této smlouvě nutné nejprve připravit zákon o nízkouhlíkové energetice, který umožní státu objednat si výstavbu jaderné elektrárny, chce ho připravit do konce června.

Finanční model má zatím podle Havlíčka celou řadu variant. „Budeme silně tlačit na EU, aby financování bylo co nejlevnější, aby bylo akceptováno, že jde o nízkoemisní zdroj,“ uvedl Havlíček.

  • Pátý blok elektrárny v Dukovanech by měl mít výkon 1200 megawattů a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Stavět by se mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
  •  
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
před 1 hhodinou

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025
Načítání...