Komise varovala Česko před pozastavením evropských dotací, píše iRozhlas.cz

Evropská komise varovala, že by mohla pozastavit vyplácení dotací, pokud Česko nezlepší kontrolu střetu zájmů a poskytování dotací firmám ve svěřenských fondech. S odvoláním na dopis, který Komise minulý týden poslala ministerstvům průmyslu a obchodu, financí a místního rozvoje, o tom informuje web iRozhlas.cz. Předmětem sporů mezi Českem a EK je v poslední době údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj v pondělí oznámilo, že svolá jednání, aby zlepšilo kontrolu střetu zájmů při čerpání dotací z evropských fondů.

Šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Mark Lemaitre a šéf Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Joost Korte v šestistránkovém dopisu vyzývají české úřady, aby podaly zprávu o tom, jak chtějí zlepšit systém na rozdělování evropských dotací.

Pro případ, že by Česko kontrolu nezlepšilo, varují vysocí představitelé Evropské komise před zastavením penězovodů. „Upozorňujeme Vás, že (…) může Komise přerušit lhůtu u jakýchkoliv budoucích průběžných plateb požadovaných v rámci dotčených programů,“ stojí v dopise, ze kterého cituje iRozhlas. Komise by tak mohla pozastavit proplácení projektů, a to do doby, než by se české úřady s námitkami dostatečně vypořádaly.

Bruselské úřady chtějí, aby česká ministerstva, která za rozdělování unijních peněz zodpovídají, vedla seznam veřejných funkcionářů a jimi vlastněných nebo ovládaných firem. Brusel dále požaduje, aby Česko zavedlo metodiku, která umožní posuzovat střet zájmů u firem vložených do svěřenských fondů. Nejznámějším případem takového podniku posledních let je koncern Agrofert.

U všech operačních programů má také Česko určit všechny příjemce ze svěřenských fondů, kteří čerpali dotace od 1. září 2017, odkdy v Česku platí zákon o střetu zájmů. Jejich seznam pak mají úřady poslat do Bruselu.

Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský uvedl, že v samotném textu se nemluví o žádném konkrétním politikovi nebo o žádné konkrétní firmě. „Jednoznačně se tam říká, že je potřeba systém nastavit en bloc, to znamená pro všechny stejně. Nicméně dopis odkazuje na známý audit z roku 2019, který se týkal společnosti Agrofert.“ Dolanský hodnotí varování jako ostré. Text podle něj naznačuje, že by Česko mohlo krátkodobě přijít dokonce o veškeré dotace. „A to by byl obrovský problém,“ dodal zpravodaj. 

Spor o Agrofert

Předmětem sporů mezi Českem a Komisí je v poslední době údajný střet zájmů premiéra Babiše. Evropská komise už zamítla žádost o proplacení dotace pro plastikářskou firmu Fatra ze svěřenského fondu premiéra. České úřady se podle iRozhlasu pomocí žádosti snažily otestovat, zda Brusel peníze skutečně neproplatí, a získat rozhodnutí o zamítnutí platby napadnutelné u soudu.

Podle auditorů Komise je předseda české vlády ve střetu zájmů, protože ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v celkovém řádu stamilionů korun, které dostaly firmy z holdingu Agrofert od 1. září 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné.

Premiér i Agrofert střet zájmů opakovaně odmítají. Že je Babiš koncovým příjemcem výhod z podnikání Agrofertu, potažmo jeho skutečným vlastníkem, nicméně v létě potvrdil i mluvčí podniku Karel Hanzelka. „Podle nové legislativy je důležité rozlišovat skutečnost, že Andrej Babiš sice má prospěch, ale Agrofert a jeho firmy neovládá a neřídí,“ dodal.

K zlepšení kontroly střetů zájmů svoláme jednání, uvedlo ministerstvo

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) kvůli zlepšení kontroly střetu zájmů při čerpání dotací z evropských fondů svolá v nejbližším možném termínu jednání s dalšími resorty, které jsou řídícími orgány, a zástupci ministerstva financí. Probrat chce další postup České republiky včetně časového rámce, kdy bude možné na požadavky Evropské komise reagovat. Uvedl  to mluvčí MMR Vilém Frček.

Uvedl, že MMR a další dotčené resorty obdržely dopis 26. srpna. EK v něm podle něj hodnotí dosavadní opatření ČR k vyloučení střetu zájmů jako nedostatečná a žádá nápravu. „Varování a doporučení bere MMR velmi vážně,“ uvedl.

Dopis se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) neliší od předchozí výzvy, kterou EK podle něj zaslala v květnu či červnu. „Tak jak Evropská komise chce, abychom vytvořili systém monitoringu, hodnocení a vyhodnocování vlastního potenciálního střetu zájmu u jakékoliv firmy, tímto se budeme řídit,“ řekl v pondělí. V současné době podle něj nejde o skupinu Agrofert, které se žádné dotace nevyplácejí od roku 2017. Požadavek EK je podle něj míněn obecně a kde by střet zájmů hrozil, nová metodika neumožní vyplacení dotací.

„Čerpání evropských dotací je pro nás velkou prioritou, takže výtky a výstrahu bereme velmi vážně. Chtěli bychom najít řešení a spíše se pobavit o tom, jak komise k těmto výtkám dospěla. Výhrady šly zejména za ministerstvem průmyslu a obchodu,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...