Strání-Květná - Před šesti lety byly Moravské sklárny ze Strání-Květné na Zlínsku na mizině, dnes jsou jednou ze dvou posledních otevřených velkých tuzemských skláren. Před časem je pozvedl z popela zatím neopakovaný odborářský experiment. Teď bodují díky invenci nejlepších českých a evropských designérů. I v době ekonomické krize prosperují. Dnes ruční práci sklářských mistrů obdivovaly stovky lidí.
Rok 2002 byl rokem klinické smrti skláren. Crystalex ze dne na den sklárnu zavřel a pět set lidí zůstalo bez výplat a práce. Půl roku od vyhasnutí pecí sklárnu ovládli odboráři. Od Crystalexu ji koupili, banky jim vzápětí půjčily peníze, protože odboráři získali vládní garance. „Dá se říct, že jsme vydělali na tom, když nás tehdy mezi prvními zavřeli,“ vzpomíná na rok 2002 sklářský mistr Igor Lancúch. V roce 2004 odboráři firmu prodali novým soukromým majitelům.
Sklárna teď žije díky odvážnému designovému sklu. Nejlepší čeští designéři, například Rony Plesl nebo Olgoj Chorchoj, posbírali ceny na světových veletrzích. Jejich hotové nápady teď bodují i u evropských nebo japonských zákazníků. „Nové tvary a daleko větší nároky na kvalitu, než kdykoliv předtím. To nás drží při životě,“ dodává Igor Lancúch. „Sklářství bylo vždy uměním. V současné době se dá mluvit o tom, že kdo přežije, to je umělec,“ konstatuje lapidárně ředitel Moravských skláren ve Květné Jiří Tesař.
Kdysi ve sklárně pracovalo pět set zaměstnanců, teď jen sto sedmdesát. Místo dvou hořících pecí je v provozu jen jedna. Sklárna šetří, kde se dá. Skláři i proto foukají sklo od pondělí do neděle. Jen v tom případě totiž pece o víkendu nespalují plyn zbytečně.
