Ministerstvo vnitra připravuje žalobu na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který mu zrušil tendr na nákup policejních aut za více než dvě miliardy korun. ÚOHS to zdůvodnil tím, že podmínky výběrového řízení zvýhodňovaly Škodu Auto. Ministerstvo odmítá, že šlo o diskriminační soutěž a chce svůj záměr dotáhnout soudně.
Hamáček chce protlačit nákup policejních aut soudně. V cestě mu stojí antimonopolní úřad
3 minuty
Události: Spor ministerstva vnitra a antimonopolního úřadu o tendr na nákup policejních aut
Potíže se stárnoucím vozovým parkem Policie ČR měl vyřešit tendr na nákup až čtyř tisíc nových policejních aut. Nahradila by vozidla, které už mají najeto i 260 tisíc kilometrů, a jsou tak nad normou, kterou ministerstvo stanovilo pro provoz. Nákupem se měly zmenšit i provozní problémy vyplývající z přetížených kapacit servisů, které policejní auta opravují.
Ředitel Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje Leoš Tržil zmiňuje, jaký dopad to má na každodenní provoz. „Je to svým způsobem ohrožení práce policie. Bohužel se stanou i případy, kdy hlídka na místo události nedojede, protože vozidlo klekne.“
Výběr na míru Škody Auto?
Vítěz zrušeného výběrového řízení měl s resortem uzavřít rámcovou dohodu na dodávku osobních aut v policejním i běžném provedení na léta 2018 až 2021. Předpokládaná hodnota zakázky byla 2,25 miliardy korun.
Proti se však postavil antimonopolní úřad. Ten se začal výběrovým řízením zabývat letos v lednu a v březnu rozhodl o zrušení zadávacího řízení a zakázal ministerstvu s vítězem tendru uzavřít smlouvu až do skončení správního řízení na ÚOHS.
Jako problematické viděl úřad některé vypsané technické podmínky. „… kombinace uvedených požadavků ve svém důsledku vede k bezdůvodné konkurenční výhodě dodavatele Škoda Auto,“ uvedl antimonopolní úřad.
Výhrady ÚOHS k tendru na nákup policejních vozů
Ministerstvo podalo proti rozhodnutí rozklad předsedovi ÚOHS Petru Rafajovi. Ten však v červnu rozhodnutí prvního stupně potvrdil a rozklad zamítl.
To vyvolalo kritiku ze strany ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka i policejního prezidenta Jana Švejdara na Twitteru.
Hamáček pak pokračoval v kritice antimopolního úřadu i v červenci. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál mj. řekl, že „… ÚOHS nepracoval v souladu s tím, co od něj očekávám“.
Na to okamžitě reagoval úřad.
Tento a podobné výroky podrývají důvěru v nezávislé rozhodování Úřadu. Věrohodnosti instituce škodí podobně jako nepravdivé a účelové informace obsažené v nátlakových mediálních kampaních neúspěšných účastníků řízení, jimž Úřad nesplnil jejich očekávání.
Úřad také zdůraznil, že neslouží účastníkům řízení, ale řídí se pouze zákonem. „Rozhodnutí není ve prospěch zadavatele, což však neznamená, že není správné a zákonné, jak implikuje vyjádření místopředsedy vlády a ministra vnitra. Každý účastník řízení má možnost obrátit se dále na krajský soud, případně v další instanci na Nejvyšší správní soud,“ uvedl ÚOHS tiskovém prohlášení.
„Stojím o to, abychom se ohradili proti rozhodnutí ÚHOSu, protože jsme přesvědčeni, že jsme postupovali správně a ta jediná cesta je samozřejmě cesta soudní,“ uvedl nyní Hamáček.
Nejasno i s komunikační sítí
Ministerstvo vnitra řeší nyní i výběr nového dodavatele komunikační sítě pro hasiče, policisty a záchranáře. Chtělo, aby měli k dispozici zařízení, které umí přenášet fotky a videa z místa zásahu. Zatím to ale vypadá, že budou dál používat dosavadní vysílačky, které slouží jen k přenosu hlasu.
„Vyjednávali jsme v rámci vlády s panem premiérem o tom modernějším řešení… nicméně zatím nedošlo k dohodě,“ řekl Hamáček.
Ministerstvo nyní chce prodloužit smluvu současnému dodavateli, a to až do roku 2027. Obejití veřejné soutěže a zadání miliardové zakázky takzvaně z ruky ale kritizují společnosti, které už před rokem nabízely novou technologii.
„Myslíme si, že by ministerstvo mělo postupovat podle zákona a vypsat otevřené výběrové řízení. Teď se ministerstvo ubírá jinou cestou,“ řekl ředitel tiskového odboru společnosti Nordic Telecom David Voska.
Softwarová podpora u části vysílaček vyprší letos v září, většině pak na konci příštího roku. Věc by měla v pondělí řešit i vláda.
