Google hrozí Austrálii zablokováním vyhledávače

Nahrávám video

Americká internetová společnost Google varovala, že zablokuje svůj vyhledávač v Austrálii, pokud vláda prosadí nový zákon, kterým chce velké internetové společnosti jako Google a Facebook donutit, aby platily mediálním firmám za právo používat jejich obsah. Hrozba Googlu je eskalací sporu s vydavateli jako News Corp., který je pečlivě sledován po celém světě, uvedla agentura Reuters.

Austrálie se chystá schválit zákon, který by donutil technologické giganty domluvit se s místními vydavateli a zpravodajskými médii na platbách za jejich obsah vložený do výsledků vyhledávání nebo zpravodajství. Pokud by se strany nedomluvily, vláda by jmenovala arbitra, který by o ceně rozhodl.

Pokud by se tento návrh měl stát zákonem, nezbylo by Googlu nic jiného než přestat nabízet v Austrálii službu vyhledávání, uvedla výkonná ředitelka Googlu pro Austrálii a Nový Zéland Mel Silvaová na slyšení v senátním výboru. Dodala, že firma je ochotná platit mediálním společnostem spravedlivě za používání jejich obsahu, ale ne za zveřejnění odkazů nebo úryvků, jak určuje zákon. Navrhla také některé změny.

Hrozbu Googlu zkritizoval australský premiér Scott Morrison, který uvedl, že si Austrálie sama bude stanovovat to, co je možné dělat v zemi. „Lidé, kteří chtějí spolupracovat s těmi v Austrálii, jsou vítáni. Na hrozby ale nereagujeme,“ řekl novinářům.

Předseda australské komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů, která dohlíží na nová pravidla, Rod Sims uvedl, že nelze předpovědět, co techničtí giganti udělají. Důležitá jednání jsou však podle něj vždy „hrou s ohněm“. „Mluví o komerční dohodě, ve které by měli plnou kontrolu. Podle mého názoru to není komerční dohoda,“ řekl.

„Poslední výhrůžka uplatněná v Austrálii zcela jasně dokládá, že představitelé společnosti Google se při zneužívání své dominance na trhu neštítí ani vydírání legislativců a vlády v Austrálii,“ řekl k případu výkonný ředitel české profesní asociace Unie vydavatelů Václav Mach. Podle něj by Google neměl zneužívat své uživatele a používat je jako rukojmí. „Ukazuje se, že svět potřebuje pro internetové uživatele alternativní služby, aby se nestal ještě více závislým a také lépe vydíratelným,“ dodal.

Podle společnosti Google je zákon příliš rozsáhlý

Google označil zákon za příliš rozsáhlý a uvedl, že nabídka i omezeného vyhledávání by byla příliš riskantní. Reklamy při vyhledávání jsou celosvětově největším zdrojem tržeb i zisku Googlu. Firma sice nezveřejnila údaje o hospodaření v Austrálii, na dotaz jednoho ze senátorů, kolik Google zaplatil na daních, Silvaová ale uvedla, že loni zaplatil zhruba 59 milionů australských dolarů (978 milionů korun) a příjmy činily 4,8 miliardy australských dolarů.

Austrálie představila návrh zákona minulý měsíc, když vyšetřování zjistilo, že Google a Facebook mají příliš velkou tržní sílu v mediálním průmyslu. To podle vlády představuje potenciální hrozbu pro správné fungování demokracie.

Hrozba Googlu v Austrálii přichází jen několik hodin poté, co se Google dohodl na placení obsahu s francouzskými vydavateli zpráv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 9 mminutami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 22 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Evropský pohled